František Hromádko
| František Hromádko | |
|---|---|
| Narození | 7. srpna 1898 Proseč |
| Úmrtí | 8. března 1974 (ve věku 75 let) Praha |
| Povolání | sochař |
| Nábož. vyznání | Církev československá husitská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Hromádko (7. srpna 1898 Proseč – 8. března 1974 Praha) byl český sochař, člen Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské (CČM) a výtvarného odboru Kulturní rady Církve československé; dnešní Církve československé husitské.[p 1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině kováře v Proseči Františka Hromádka a jeho manželky Anny, rozené Vejrové.[1] Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a soukromě u sochaře Bohumila Vlčka.
Věnoval se zejména figurální sochařské tvorbě, tvořil též portréty a plastiky. Z materiálů se specializoval na dřevo. Svá díla prezentoval na členských výstavách Sdružení výtvarníků v Praze nebo se Sdružením severočeských výtvarníků. S Církví československou husitskou spolupracoval v rámci Pracovní skupiny umělců CČM. V roce 1943 byl zvolen jednatelem výtvarného odboru této skupiny.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Pro náboženskou obec v Lošticích vytvořil křtitelnici a dřevěnou liturgickou soupravu. Je spoluautorem návrhu pamětní desky faráři Václavu Faltovi na Husově sboru v Nové Pace, busty J. A. Komenského, návrhu církevního symbolu pro školy, řetězu pro biskupy.
Je autorem oficiálního církevního symbolu Církve československé husitské schváleného ústřední radou v roce 1949.[2] a českých jesliček pro náboženskou obec Praha-Vinohrady.[3] Práce výtvarného odboru se účastnil až do 50. let 20. století, kdy jeho působnost již spadala pod Kulturní radu Církve československé.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Charakteristika „husitská“ byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika narozených Proseč, 1892-1908, snímek 126. [s.l.]: SOA Hradec Králové Dostupné online.
- ↑ JINDRA, Martin. Biografický slovník Církve československé husitské.. Praha: Církev československá husitská, 2020. 644 s. ISBN 9788070001677. S. 178.
- ↑ Praha 10 - Vinohrady, Husův sbor [online]. Křesťanské Vánoce, 2022 [cit. 2023-09-13]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské, fond Pracovní skupina umělců (Kulturní rada), zápisy schůzí výtvarného odboru 1943–1952.
- Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské, fond Korespondence Tiskové rady a Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské, 1943, č. 3, s. 7.
- JINDRA, Martin: Zrod a plody Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské v kontextu kritického období protektorátu. Moderní dějiny, roč. 30, 2022, č. 2, s. 105–140.
- JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. Církev československá husitská, Praha 2020, s. 178. ISBN 9788070001677