Friedrich von Teuchert
| Friedrich baron von Teuchert | |
|---|---|
Polní podmaršál baron Friedrich von Teuchert (1862, litografie, Josef Kriehuber) | |
| Náměstek ministra války | |
| Ve funkci: 1859 – 1865 | |
| Vojenská služba | |
| Služba | |
| Hodnost | polní zbrojmistr (1865), polní podmaršál (1854), generálmajor (1849) |
| Narození | 21. května 1797 Uherské Hradiště |
| Úmrtí | 27. června 1872 (ve věku 75 let) Bad Ischl |
| Titul | baron (1859) |
| Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
| Profese | důstojník |
| Ocenění | Řád červené orlice 3. třídy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich svobodný pán von Teuchert (německy Friedrich Freiher von Teuchert) (21. května 1797 Uherské Hradiště – 27. června 1872 Bad Ischl) byl rakouský generál. V armádě sloužil od roku 1815, řadu let strávil v Haliči, působil také na Moravě. Jako vojevůdce se vyznamenal v bojích proti revoluci v Uhrách (1849), později zastával funkce ve vojenské administraci, nakonec byl v letech 1860–1865 náměstkem ministra války. V armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v roce 1859 získal titul barona. Dědicem baronského titulu byl adoptivní syn Friedrich von Teuchert-Kauffmann (1831–1913), který v c. k. armádě také dosáhl vysokých hodností.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Byl synem úředníka Ignaze Teucherta (†1805)[1] a narodil se v Uherském Hradišti, od roku 1807 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. V roce 1815 nastoupil jako praporčík k pěšímu pluku č. 56 a ještě téhož roku byl povýšen na poručíka. Později se uplatnil při práci na mapování Bukoviny, působil také vojenský pedagog a již v roce 1828 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1831 byl jmenován nadporučíkem. Aktivně se zúčastnil bojů během polského povstání (1830–1831)) a později organizoval politickou správu po dobytí Krakova (1836–1838).[2] V té době spolupracoval s generálem Kauffmannem, s jehož vdovou se později oženil. Postupoval v hodnostech (kapitán 1838, major 1841, podplukovník 1845), působil mimo jiné ve Dvorské válečné radě a sloužil také na Moravě, kde během nepokojů v Haliči zorganizoval vojenský sbor (1846).
V roce 1848 byl povýšen na plukovníka a převzal velení pěšího pluku č. 10 v Přemyšlu.[3] Během revoluce v letech 1848–1849 vynikl především v bojích proti maďarským povstalcům (obléhání Komárna). V roce 1849 dosáhl hodnosti generálmajora a po revoluci byl zástupcem zemského velitele pro Moravu se sídlem v Brně.[4] Jako polní podmaršál (1854) převzal velení 4. armády v Haliči,[5] od roku 1855 zastával různé funkce u vrchního velení armády ve Vídni a nakonec byl od roku 1859 náměstkem pro ekonomiku na ministerstvu války.[6] V roce 1865 byl penzionován s čestnou hodností polního zbrojmistra.[7]
Za zásluhy byl nositelem Leopoldova řádu a Řádu železné koruny III. třídy, od zahraničních panovníků obdržel ruský Řád sv. Vladimíra III. třídy s meči, pruský Řád červené orlice III. třídy a hannoverský Řád Guelfů.[8] V roce 1859 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence a téhož roku byl povýšen do stavu svobodných pánů.[9][10] Od roku 1858 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 59 dislokovaného v Salzburgu.[11]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1841 se oženil s Annou, rozenou d'Elvert (1809–1884), vdovou po generálu Franzu Kauffmannovi (1777–1838). Jejich manželství zůstalo bez potomstva, Anna ale měla z prvního manželství tři děti, které Friedrich s císařským svolením v roce 1860 adoptoval (Teuchert-Kauffmann) a náležel jim i nárok na baronský titul.[12] Z adoptivních synů vynikl starší Friedrich von Teuchert-Kauffmann (1831–1913), který v armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a svou kariéru završil jako zemský velitel v Tyrolsku (1884–1891).
Díky manželce získal příbuzenské vazby na vlivnou brněnskou rodinu d'Elvert, jeho švagry byli dlouholetý brněnský purkmistr Christian d'Elvert (1803–1896) nebo prezident Zemského soudu v Brně Friedrich d'Elvert (1812–1901).[13][14]
Friedrichův mladší bratr Karl (1800–1873) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršála (1859).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rodina Friedricha Teucherta na webu geni.com dostupné online
- ↑ PÁSZTOROVÁ, Barbora: Rakouská anexe Krakova v roce 1846: Příspěvek k dějinám rakousko-německých vztahů v době předbřeznové in: Acta Fakulty filozofická; Filozofická fakulta Západočeské univerzity, Plzeň, 2019; s. 57–79 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1848; s. 20, 119 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1851; s. 31, 55 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1854; s.64dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1863; s. 69, 90 dostupné online
- ↑ Služební postup Friedricha Teucherta in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 186 dostupné online
- ↑ Řády a vyznamenání Friedricha Teucherta in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1860; s. 190 dostupné online
- ↑ Rodina Teuchert-Kauffmann in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1861; s. 839–840 dostupné online
- ↑ Kais. königl. Militär Schematismus für 1879; Vídeň, 1878; s. 354 dostupné online
- ↑ Neues allgemneies deutsches Adels-Lexikon; s. 172 dostupné online
- ↑ MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 160–166 (heslo d'Elvert ISBN 978-80-7325-272-4
- ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2018; Praha, 2012; s. 96–100 (heslo d'Elvert) ISBN 978-80-904241-9-7
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025; Praha, 2015; s. 438–440 (heslo Teuchert) ISBN 978-80-905324-7-2
- Friedrich von Teuchert in: Österreichisches Biographisches Lexikon
- Rakouští generálové
- Rakouští šlechtici
- Politici habsburské monarchie
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Tajní radové
- Absolventi Tereziánské vojenské akademie
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Řádu svatého Vladimíra
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu Guelfů
- Narození 21. května
- Narození v roce 1797
- Narození v Uherském Hradišti
- Úmrtí 27. června
- Úmrtí v roce 1872
- Úmrtí v Bad Ischlu
- Pohřbení ve Vídni