Přeskočit na obsah

Funkční fixace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Funkční fixace je kognitivní zkreslení (bias), které nám říká, že každý předmět má svou specifickou funkci, ke které slouží (např. šroubovák slouží ke šroubování, krabička k uchování předmětů). Pojem jako první definoval roku 1945 psycholog Karl Duncker. K překonávání funkční fixace slouží kreativita. Koncept funkční fixace spadá do gestalt psychologie.

Vznik funkční fixace

[editovat | editovat zdroj]

Duncker tvrdil, že funkční fixace vzniká opakováním určitých užití předmětů. Chápat, k čemu jednotlivé předměty slouží, se učíme už od dětství. Tím, že jsme znovu a znovu konfrontováni se specifickým užitím, vzniká fixace, která může bránit vidět jiná využití předmětu.[1] Některé výzkumy nabádají, že funkční fixace začínají fungovat u 6-7letých dětí. Pětileté děti ale dokážou této fixaci odolávat a například v problému se svíčkou (viz níže) si vedou prokazatelně lépe.[2] Mimoto výzkumy také opakovaně potvrzují, že děti z méně technicky rozvinutých kultur a studenti, kteří hodně cestují, mají méně funkčních fixací.

Funkční fixace a kreativita

[editovat | editovat zdroj]

Tvořivost (kreativita) je proces produktivního myšlení. Abychom mohli produktivně myslet, často musíme funkční fixaci překonávat. Řešení překonávající funkční fixaci považujeme za zajímavá a neotřelá. Např. oblíbený seriál MacGyver definoval slangový výraz "zmacgyverovat problém" (v češtině nepoužíváme). Hlavní hrdina seriálu je proslulý tím, že přichází s novými řešeními krizových situací, např. použije čokoládovou tyčinku k zastavení proudu kyseliny, příp. deaktivuje bombu kancelářskou sponkou.[3]

Příklady experimentů demonstrujících funkční fixaci

[editovat | editovat zdroj]

Duncker provedl hned několik experimentů, které ukazují funkční fixaci.

Problém se svíčkou

[editovat | editovat zdroj]

Experiment se svíčkou patří k nejznámějším experimentům demonstrujícím funkční fixaci. Úkolem participantů je připevnit svíčku (nebo svíčky) na zeď, údajně kvůli realizaci zrakového experimentu. Mají k dispozici připínáčky, lepenkové krabičky, kancelářské sponky, svíčky a tužky. V experimentu jsou dvě podmínky:

  • Připínáčky jsou mimo lepenkové krabičky. V tomto případě se participanti rychle dovtípí, že lze připevnit lepenkové krabičky na zeď a svíčky umístit do nich.
  • Připínáčky jsou v lepenkových krabičkách. V tomto designu je úspěšnost pouze poloviční. Funkční fixací je v tomto případě přesvědčení, že krabičky slouží k uchovávání připínáčků.[4]

Experiment s radioaktivním zářením

[editovat | editovat zdroj]

Duncker vyzval skupinu studentů, aby přišli s nejlepší způsobem, jak ozařovat nádor v břiše pacienta. Správné řešení spočívalo v tom, že tumor bude ozařován z několika stran slabšími paprsky. Vymezil dvě experimentální podmínky:

  • První skupině ukázal před řešením kresbu elipsy, do které směřovala šipka. v tomto případě našlo správné řešení 9 % studentů.
  • Druhá skupina započala řešit úkol bez jakékoli indicie. V tomto případě našlo správné řešení 37 % studentů.

Dunckner komentuje, že v první experimentální podmínce došlo k vytvoření funkční fixace.

Dva provázky

[editovat | editovat zdroj]

V tomto experimentu je subjekt zaveden do místnosti, kde visí ze stropu dva provázky. Subjekt je vyzván, aby oba provázky svázal. Jakmile ovšem jeden uchopí a zatáhne, druhý se zkrátí. Řešením je využití kleští, které jsou k dispozici na stole. Očekává se, že je proband přiváže na jeden konec provázku, rozhoupe a chytí v momentě, kdy jsou mu nejblíže. To umožní oba provázky svázat.

Vliv tréninku na funkční fixaci

[editovat | editovat zdroj]

Výzkumy potvrzují, že cílený trénink může mít za následek snížení vlivu funkční fixace.[5] Nejenom, že trénovaní respondenti odpovídají rychleji, ale jejich odpovědi jsou také kreativnější a bohatější. Poslední dobou vzniká řada technik a pomůcek, jak překonat stereotypní myšlení a přicházet s novými nápady na řešení problémů (u složitějších problémů se může jednat např. o myšlenkové klobouky, brainstorming, brainwriting a mnohé další).

  1. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Grada Publishing as.
  2. Adamson, R. E., & Taylor, D. W. (1954). Functional fixedness as related to elapsed time and to set. Journal of Experimental Psychology, 47(2), 122
  3. Beilock, S. (2014). Zbavte se trémy, aneb, Jak uspět, když jde o všechno. Olomouc: ANAG
  4. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Grada Publishing as
  5. Arnon, R., & Kreitler, S. (n.d.). Effects of meaning training on overcoming functional fixedness. Current Psychology, 11-24.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]