Přeskočit na obsah

Kněžice (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kněžice
Kostel sv. Jakuba staršího
Kostel sv. Jakuba staršího
Znak obce KněžiceVlajka obce Kněžice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°16′15″ s. š., 15°40′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 402 (2024)[1]
Rozloha22,38 km²[2]
Nadmořská výška550 m n. m.
PSČ675 29
Počet domů422 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Kněžice
Kněžice č.p. 1
675 29 Kněžice
ou-podatelna@knezice.com
StarostaRadek Žák
Oficiální web: www.knezice.com
Kněžice
Kněžice
Další údaje
Kód obce590843
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kněžice (německy Knieschitz) jsou obec ležící v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, mezi městy Třebíčí a Jihlavou. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Nadmořská výška obce je 550 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava. Obec se skládá ze čtyř původně samostatných obcí Brodců, Rychlova, Vísky a Kněžic. Území obce zcela obklopuje území Hrutova.

Sousedními obcemi sídla jsou Opatov, Brtnice, Heraltice, Zašovice, Hrutov, Radonín a Předín.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Kenesicz (1222), Knesicz (1222), Kniezicz a Kniezicensi (1279), Kniezicz (1289), Knesicz (1307, 1361), Knyeschicz (1361), Knyezicz (1415, 1446), Kniezicze (1480), v Knieziczich (1481), Kniezicze (1528), Kniežicze (1590, 1678), Kniezitz (1718, 1720, 1751), Kniesitz a Kněžice (1846) až k podobám Kneschitz a Kněžice v roce 1872. Místní jméno pravděpodobně znamenalo ves lidí knězových, neboť vesnice měla vztah k želivskému klášteru. Možné je rovněž odvození z osobního jména Kněz, ke kterému byla přidána přípona -ice, a znamenalo ves lidí Knězových.[4] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Kněžic.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1222.

Od roku 1869 sem přísluší Rychlov[5] a Víska.[6] V roce 1961 se místní částí Kněžic staly Brodce.[7] K 1. lednu 2007 byla obec převedena z okresu Třebíč do okresu Jihlava. V dubnu 2017 proběhlo druhé kolo hlasování o novém znaku obce, znak by měl mít ve svém středu mušli.[8] Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[9]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Kněžice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jižně od Brtnice, 15 km jižně od Jihlavy, 24 km severovýchodně od Telče, 15 východně od Třeště a 18 km severozápadně od Třebíče. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 537 metrů.[11] Nejvyšší bod, Hliniště (656 m n. m.), leží jihovýchodně od obce. Liščí vrch (620 m n. m.) se nachází severozápadně od Kněžic, Skalky (620 m n. m.) západně a Pístovec (614 m n. m.) západně od obce). Obcí protéká řeka Brtnice, do které se zleva v Kněžicích vlévá Kněžický potok, jižně od Kněžic na Brtnici leží Kněžický rybník.[12]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 178 domech 924 obyvatel. 899 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 20 k německé. Žilo zde 914 římských katolíků, 6 evangelíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[13]

Vývoj počtu obyvatel Kněžic[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1537 1587 1517 1423 1354 1372 1232 1174 1273 1244 1314 1398 1420 1410

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Obec je rozdělena na čtyři místní části (Brodce, Kněžice, Rychlov a Víska),[15] a které leží na čtyřech katastrálních území (pojmenovaných „Brodce“, „Kněžice u Třebíče“, „Rychlov u Kněžic“ a „Víska u Kněžic“)[16] a má pět základních sídelních jednotek – Brodce, U rybníka Strážov (na katastrálním území Brodce), Kněžice, Rychlov a Víska.[17]

Kněžice jsou členem Svazku obcí mikroregionu Černé lesy a místní akční skupiny Podhorácko.

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starosta Roman Diviš.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 1112 57,82 15 7 KDU-ČSL
4 SNK Kněžice 2002-2006
4 ODS		 Josef Kalčík
2006–2010 1163 54,26 15 6 KDU-ČSL
5 SNK Kněžice
4 ODS		 Josef Kalčík
2010–2014 1164 61,34 15 5 ODS
4 SNK pro Kněžice
4 KDU-ČSL
2 ČSSD		 Roman Diviš
2014–2018 1137 60,25 15 6 ODS
4 KDU-ČSL
3 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
2 SNK pro Kněžice		 Roman Diviš

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy Doagris s.r.o., stavební firma Jaroslav Krupica, PILA PLAVEC, s.r.o., MIJAVE Glass, s.r.o., SORENTA s.r.o.,[18] truhlářství, firma na výrobu broušeného skla a ZVOZD Horácko, družstvo na zpracování masných výrobků. Služby poskytuje praktický a dětský lékař a Lékárna U Zámku. Obcí prochází silnice II. třídy č. 402 ze Stonařova, dále pak komunikace III. třídy č. 4025 do Brtnice a č. 4026 do Opatova.[19] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Předín, Želetava, Třebíč, Třešť, Štěměchy, Okříšky, Hrutov a Brtnice.[20]

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a mateřská škola Kněžice je příspěvková organizace, kterou zřizuje obec Kněžice. Mateřská škola má kapacitu 78 dětí, základní škola pak 300 žáků. Ve školním roce 2013/2014 školu navštěvovalo 119 dětí. Škola má devět ročníků v sedmi třídách. Školku v roce 2013/2014 navštěvovalo 56 dětí.[21]

Sídlí zde knihovna.[22] Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kněžice vznikla v roce 1988.[23] Obecně prospěšná společnost Chaloupky vznikla v roce 1991 a zabývá se ekologickým vzděláváním.[24] Sbor dobrovolných hasičů Kněžice měl v roce 2008 108 členů, sbor vznikl v roce 1878.[25]

Tělocvičná jednota Sokol Kněžice se věnuje jak rozvíjení všestrannosti (kondiční cvičení, aerobic, florbal, zumba, turistika a cvičení rodičů s dětmi), tak výkonnostním sportům (šachy, lyžování, lední hokej a fotbal.[26] Fotbalový tým A hraje v sezoně 2014/2015 I. B třídu mužů skupina B Kraje Vysočina[27] a družstvo B IV. třídu mužů, skupina A v okrese Jihlava.[28] Součástí fotbalového oddílu jsou i družstva pro děti, dorost, ženy a starou gardu.[26] Orel jednota Kněžice měla v roce 2014 110 členů a je zařazena do Kubišovy župy, zaměřuje se na běh, florbal, stolní tenis, volejbal, nohejbal, badminton, tenis, cyklistiku a posilování.[29]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel sv. Jakuba staršího – Nejstarší románská část pochází ze stejné hutě jako bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Ve 14. století zbourána románská apsida a postaven gotický presbitář. Původní věž byla dřevěná a součástí střechy. 1838 byla přistavěná nová kamenná věž. Kostel byl v průběhu staletí několikrát přestavován.
  • Původně lovecký zámeček brtnických Valdštejnů – V 17. století přebudovaný Collalty. Do současné podoby byl přestavěn v roce 1836. V 19. století byl obýván správci statku. V současné době zde sídlí Obecní úřad Kněžice.
  • V okolí Kněžic se nachází několik smírčích křížů. Smírčí motiv nese i chráněná kamenná památka – pieta v Brodcích
  • Další lovecký zámeček byl postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny v místě zvaném Chaloupky, poblíž Nové Brtnice, ale dnes na katastru obce Kněžice. V zámečku dnes sídlí středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě – Chaloupky.
  • V kněžickém zámku se nachází Muzeum živé a neživé přírody.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 402. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 457. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 572. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 59. 
  8. ↑ Redakce. Kněžice budou mít ve znaku mušli. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-21 [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
  10. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kněžice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kněžice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55. 
  14. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  15. ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  16. ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  17. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  18. ↑ Kněžice [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  20. ↑ Kněžice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  21. ↑ Výroční zpráva 2013/2014 [online]. ZŠ a MŠ Kněžice, 2014-09-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02. 
  22. ↑ Knihovna Kněžice [online]. Knihovna Kněžice, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ O nás [online]. ČSOP Kněžice, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02. 
  24. ↑ Poslání obecně prospěšné společnosti Chaloupky: [online]. Chaloupky, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02. 
  25. ↑ Historie [online]. SDH Kněžice, 2008-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02. 
  26. ↑ a b TJ Sokol Kněžice [online]. TJ Sokol Kněžice, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  27. ↑ I. B třída mužů skupina B [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  28. ↑ IV.tř. mužů, skupina A [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  29. ↑ Orel jednota Kněžice [online]. Orel, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VEČEŘA, Jan. Domovopis Kněžic u Jihlavy : Farní a školní obce. Kněžice: Místní odbor Národní jednoty, 1937. 247 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Kněžice
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kněžice_(okres_Jihlava)&oldid=23946953“