Přeskočit na obsah

Kazimierz (Krakov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kazimierz
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
Kazimierz
Kazimierz
Správa
Vznik1335
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz (česky Kaziměř, v jidiš Kuzmir‎, קזימיר) je jedna ze čtvrtí polského Krakova, která dnes administrativně spadá pod městskou část I Stare Miasto. Od 14. do začátku 19. století byla Kazimierz samostatným městem ležícím na jih od Krakova, v jeho bezprostřední blízkosti. Po mnoho staletí se zde prolínaly dvě významné kultury – židovská a křesťanská.

Kazimierz na vedutě z Atlasu zemí světa z roku 1618

Obec zvaná Stará Visla byla založena na řece Visle asi v 11. století při rotundě sv. Michaela Na Skalce. Zde byl roku 1079 zavražděn krakovský biskup Stanislav I. Szczepanowský. Jako samostatná tržní osada byla vysazena kolonizátory za polského krále Kazimíra III. Velikého a po něm také pojmenována. Roku 1335 Kazimierz obdržela městská práva podle magdeburského vzoru. Král Kazimír Jagellonský zde usídlil jak augustiniány eremity, přišlé z Prahy, tak řád augustiniánů kanovníků (zde zvaných regulovaní kanovníci) s kostelem Božího Těla, proslulým procesími o svátku Božího těla.

Po pogromu roku 1494 musely být křesťanská a židovská část města odděleny zdí. Roku 1800 bylo město přičleněno ke Krakovu jako jeho předměstí. Během 19. století se životní podmínky zdejších Židů zhoršily a z městské čtvrti se postupně stávalo izolované ghetto.

V době nacistické okupace Polska sem v roce 1938 přesídlili také Židé vyhnaní z Německa a utvořili čtvrť zvanou Malý Berlín. V následujících letech bylo židovské ghetto striktně uzavřeno a postupně do roku 1944 odtud do koncentračních táborů v Plaszowě a v Osvětimi odvlečeno 64 tisíc Židů. Z toho se 6 tisíc Židů vrátilo se na jaře roku 1945.

Vysoká synagoga
Izákova synagóga
Radnice
Kostel Božího Těla augustiniánů kanovníků
Kostel sv. Kateřiny
Kostel sv. Stanislava s klášterem paulínů Na Skalce

Kazimierz je místem, kde se dodnes prolínají židovské a křesťanské tradice. Někdejší předměstí Krakova Kazimierz se stavebně dělilo na část křesťanskou a židovskou. Židovská část zahrnovala současné ulice Miodowa, Starowiślna, Św. Wawrzyńca, Wąska, Józefa a Nowa, které byly oddělené parkánem a kamennou zdí, jež stála až do roku 1800. Na křižovatce ulic Jakubovy a Jozefovy byla jedna ze tří vstupních bran. Centrem byla dnešní ulice Szeroka. Na ní a v sousedních uličkách vznikl hřbitov, četné židovské modlitebny a obytné domy.

V ulici Szeroka se nachází pět synagog. Nejstarší z nich – středověká Stará synagoga byla během druhé světové války zničena, později obnovena a dnes jsou v ní umístěny sbírky Historického muzea města Krakova. Jediná dnes činná synagoga je synagoga Remuh (v ulici Szeroka č. 40). U ní je situován jeden z nejstarších evropských židovských hřbitovů, na němž byly židé pohřbíváni od poloviny 16. do poloviny 19. století. Avšak první a nejstarší židovský hřbitov se nacházel vedle, již neexistujícího, rybníka za městskými hradbami na severovýchodní straně města, poblíž dnešní ulice Dajwor. V roce 1800 byl založen nový hřbitov na ulici Miodowa 55.

Světské budovy

[editovat | editovat zdroj]
  • někdejší renesanční radnice s vyhlídkovou věží, přestavěná v novogotickém slohu
  • židovská restaurace Ariel na tržišti
  • Haličské židovské muzeum
  • Průmyslové muzeum – situováno v bývalé továrně

Režisér Steven Spielberg si roku 1993 židovskou čtvrť a někdejší továrnu v Kazimierzi vybral k natáčení exteriérů filmu Schindlerův seznam.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz (Kraków) na polské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]