Hochwald

Hochwald
	Škola
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°27′25″ s. š., 7°38′25″ v. d.
Nadmořská výška	620 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Solothurn
Okres	Dorneck
	Hochwald Hochwald, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,35 km²
Počet obyvatel	1 310 (2018)
Hustota zalidnění	156,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.hochwald.ch
PSČ	4146
Označení vozidel	SO
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hochwald je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Geografie

Hochwald leží v nadmořské výšce 620 m, vzdušnou čarou 12 km jihovýchodně od Basileje. Obec leží v kotlině na gempenské náhorní plošině v pohoří Tafeljura v oblasti zvané Schwarzbubenland.

Území obce o rozloze 8,3 km² pokrývá část severního Jury. Území zabírá náhorní plošina Dorneckberg. Podél tektonické zlomové linie probíhající od jihojihozápadu k severu a severovýchodu se vytvořila přibližně 500 m široká deprese Hochwald, která rozděluje gempenskou náhorní plošinu na vyšší východní a nižší západní část. Na území obce se nenacházejí žádné povrchové vodní toky. Dešťová voda se ihned vsakuje do zkrasovělého podloží a znovu se objevuje až na hranici vrstevnic na svazích Dorneckbergu. Z prohlubně sice vede na západ směrem k Duggingenu dobře ohraničené suché údolí, ale ani při dlouhotrvajících přívalových deštích nedochází k jeho opětovné aktivaci.

Na západě k Hochwaldské kotlině přiléhá hřeben Uf der Hollen (699 m n. m.) a na severu Eichenberg (700 m n. m.). Součástí Hochwaldu je také kotlina Tüfleten. Na jihozápadě zasahuje oblast až k Falkenflue (624 m n. m.), která strmě klesá k údolí řeky Birs. Na východě zasahuje území obce do převážně zalesněných hřebenů Chälen, Langmatt (729 m n. m., nejvyšší bod Hochwaldu) a Nättenberg (704 m n. m.). Jak na západě, tak na východě vede hranice většinou po hraně schodů před strmým srázem do níže položených oblastí. Směrem k jihu je kotlina oddělena od Seetalu hřebenem u Ziegelschüren. V roce 2014 tvořila 10 % rozlohy obce zastavěná plocha, 45 % lesy a lesní porosty a 45 % zemědělství.

K Hochwaldu patří bývalá vesnice Chilchenrain (650 m n. m.) východně od obce, čtvrť Nättenberg (704 m n. m.) na hřebeni východně od obce, zemědělská osada Herrenmatt (615 m n. m.) na západním okraji náhorní plošiny a několik jednotlivých farem. Sousedními obcemi jsou Dornach, Gempen, Büren a Seewen v kantonu Solothurn a Duggingen v kantonu Basilej-venkov.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1225 a nese název Honwalt, který se postupem času změnil na Hochwald.^[2] Pro název byla rozhodující vyvýšená poloha osady. Ve středověku byl Hochwald součástí majetku basilejského biskupství, které zde udržovalo svoji nadvládu; patřil k panství Birseck. Různé statky v obci vlastnilo také opatství Schöntal. Během švábské války byl Hochwald těžce poškozen císařskými vojsky.^[2]

V roce 1509 byl Hochwald dán do zástavy Solothurnu a byl přidělen k hejtmanství Thierstein a soudnímu okresu Dorneck. Obyvatelé vesnice přijali během reformace novou víru. Poté, co Solothurn v roce 1530 získal také církevní právo, však znovu zavedl katolickou bohoslužbu. Po pádu Staré konfederace (1798) patřil Hochwald v helvétském období k okresu Dornach a od roku 1803 k okresu Dorneck.^[2]

Dne 10. dubna 1973 se po nezdařeném přiblížení na přistání na letiště Basilej-Mulhouse zřítil do horského lesa u vesnice Herrenmatt letoun Vickers Vanguard společnosti Invicta International Airlines (let Invicta 435). Na památku této nehody se 108 oběťmi byl poblíž místa nehody postaven památník.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1798	1804	1850	1860	1870	1880	1888	1900	1910	1920	1930	1941	1950	1960	1970	1980	1990	2000
Počet obyvatel	255	420	624	637	612	588	595	582	530	508	479	448	463	463	507	637	899	1124

97,6 % obyvatel hovoří německy, 0,5 % italsky a 0,5 % francouzsky (údaj z roku 2000). V roce 1850 žilo v Hochwaldu celkem 624 obyvatel a v roce 1900 582 obyvatel. V průběhu 20. století počet obyvatel v důsledku silného vystěhovalectví dále klesal až na 448 osob v roce 1941. Po období stagnace došlo od roku 1970 k výraznému nárůstu počtu obyvatel (507 obyvatel), přičemž během 25 let se počet obyvatel zdvojnásobil.

Hospodářství

Až do druhé poloviny 20. století byl Hochwald vesnicí, která se vyznačovala převážně zemědělstvím. V 19. století zde začala fungovat tkalcovna hedvábí, soustružna a dvě cihelny. I dnes má ve struktuře obživy obyvatelstva význam zemědělství, ovocnářství (hlavně třešňovky), chov dobytka a chov dojnic. Hochwald je známý také výrobou másla. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v místních malých podnicích a ve službách, včetně stavebnictví, IT a zahradnického centra. V posledních desetiletích se obec rozvinula v rezidenční obec. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací převážně do Basileje.

Doprava

Obec se nachází mimo hlavní dopravní tepny na spojovací silnici z Gempenu do Seewenu. Nejbližší napojení na rychlostní silnici H18 (Basilej – La Chaux-de-Fonds) je vzdáleno asi 6 km od centra obce.

Hochwald je napojen na síť veřejné dopravy díky lince Postbusu, která jezdí z Dornachu do Seewenu a příležitostně až do Bürenu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hochwald SO na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c ^d SCHENKER, Lukas. Hochwald [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2015-12-02 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hochwald na Wikimedia Commons
(německy) Oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] SCHENKER, Lukas. Hochwald [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2015-12-02 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]