Přeskočit na obsah

Hasselt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hasselt
Městská radnice
Městská radnice
Hasselt – znak
znak
Hasselt – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00
StátBelgieBelgie Belgie
Jazyk. společenstvíVlámské
RegionVlámsko
ProvincieLimburk
ArrondissementHasselt
Hasselt
Hasselt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha102,24 km²
Počet obyvatel74 694 (2015)
Hustota zalidnění730,6 obyv./km²
Správa
StarostaSteven Vandeput (od 2019)
Oficiální webwww.hasselt.be
E-mailinfo@hasselt.be
Telefonní předvolba011
PSČ3500, 3501, 3510, 3511, 3512
Počet zastupitelů41
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hasselt je město v Belgii. Je správním centrem provincie Limburk ve Vlámském regionu. Nachází se mezi oblastmi Kempen a Haspengouw v euroregionu Máza-Rýn ve vzdálenosti přibližně 75 km od Bruselu. Městem protéká řeka Demer a prochází jím Albertův kanál.

Dne 1. ledna 2015 žilo v Hasseltu 74 694 obyvatel. Rozloha města činí 102,24 km² a hustota zalidnění je 731 obyvatel na km².

Hasselt roku 1841

Hasselt byl založen v 7. století na Helbeeku, přítoku řeky Demer. Název města pochází ze slova Hasaluth, které znamená lískový háj. Hasselt byl jedním z větších měst hrabství Loon, jehož hranice se přibližně shodovaly s hranicemi dnešní belgické provincie Limburk. Roku 1165 město získalo svůj název a posléze mu byla udělena městská listina. Statut města oficiálně potvrdil roku 1232 hrabě Arnold IV.

Hasselt měl výhodnou polohu – nacházel se na křižovatce obchodních cest a zároveň v blízkosti hraběcího hradu a nedaleko opatství Herkenrode v Kuringenu. Díky tomu se kolem roku 1200 stal hlavním městem hrabství (do té doby jím byl Borgloon) a nejdůležitějším obchodním centrem v okolí. Roku 1366 bylo hrabství Loon připojeno k biskupství Lutych, které bylo po politické stránce knížectvím. Roku 1794 bylo knížectví anektováno Francií a stalo se součástí departementu Meuse-Inférieure. Jako hlavní město departementu byl určen Maastricht a Hasselt byl jednou ze tří podprefektur. V letech 18151830 Belgie patřila ke Spojenému království nizozemskému a území bývalého hrabství Loon bylo součástí provincie Limburk. Název Loon se přestal používat. Roku 1830 získala Belgie nezávislost na Nizozemsku a roku 1839, kdy byly definitivně stanoveny hranice mezi oběma státy, se stal Hasselt hlavním městem belgické provincie Limburk.

Po ekonomické stránce Hasseltu pomohlo vybudování Albertova kanálu v letech 19301939, které bylo důležitým impulsem k rozvoji průmyslu ve městě.

Roku 1967 byla belgická provincie Limburk vyjmuta z diecéze Lutych a Hasselt se stal sídlem diecéze Hasselt.

Turistické atrakce

[editovat | editovat zdroj]
  • Náměstí Grote Markt
  • Sint-QuintinuskathedraalKatedrála sv. Kvintina
  • Opatství Herkenrode
  • Japanse Tuin – Japonská zahrada
  • Nationaal Jenevermuseum – Národní muzeum jeneveru (tradiční jalovcové pálenky)

Hasselt je dopravním uzlem, ve kterém se sbíhají důležité dopravní tepny. Má dobré železniční spojení s Lutychem, Genkem, Antverpami, Lovaní a Bruselem. Z hlediska silniční dopravy je nejdůležitější silnice E313, která spojuje Antverpy a Lutych. Hasselt má dva silniční okruhy. Velký okruh slouží k průjezdu městem a malý okruh, označovaný jako Zelený bulvár (Groene Boulevard), slouží k omezení počtu aut v centru města, které je z velké části pěší zónou.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]
  • Zdroj:NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
  • 1977: připojení obcí Kermt, Kuringen, Sint-Lambrechts-Herk, Stevoort a Wimmertingen (+62,33 km² a 22 309 obyvatel)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]