Heřman Josef Tyl
Heřman Josef Tyl | |
---|---|
Narození | 31. července 1914 Cakov |
Úmrtí | 10. prosince 1993 (ve věku 79 let) Mariánské Lázně |
Povolání | katolický kněz |
Ocenění | Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2014) Československá medaile za zásluhy I. stupně Československý válečný kříž 1939 |
Nábož. vyznání | katolická církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Heřman Josef Tyl (31. července 1914, Cakov – 10. prosince 1993, Mariánské Lázně) byl premonstrátský kanovník, převor a později opat kláštera Teplá. Patřil mezi významné osobnosti katolické církve v Československu 20. století.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Cakově v okrese Olomouc. Po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži byl přijat do noviciátu v klášteře – kanonii premonstrátů v Nové Říši, kde přijal řeholní jméno Heřman Josef. Studoval teologii, a 5. července 1940 byl vysvěcen na kněze.
V novoříšském klášteře zastával funkci provizora (správce hospodářských záležitostí kanonie). V roce 1942 byl spolu s celým řeholním osazenstvem kláštera zatčen gestapem, postupně se svými spolubratry prošel vězením v Jihlavě, v Brně v Kounicových kolejích, a následně koncentráky v Osvětimi a Buchenwaldu.
Do Osvětimi se dostali 16. ledna 1942. Heřman již od transportního vagonu nesl na zádech spolubratra Hrachovského, který trpěl svalovou atrofii.[1] Během čtrnácti dní většina vězněných novoříšských kapitulárů, včetně opata Pavla Součka, zahynula.[2] V roce 2013 byl otevřen beatifikační proces P. Součka a druhů, svědků víry: Norberta Hrachovského, Siarda Nevrkly, Vavřince Novotného a Zikmunda Záběhlického.[3]
V roce 1945 se P. Tyl mohl se zbytkem kapitulárů vrátit do Nové Říše. Dlouho zde však nepobyl, protože již v roce 1946 si jej za převora-administrátora (tj. převora s právy opata) zvolil klášter Teplá. V této době P. Tyl sepsal publikace o klášterech v Nové Říši a Teplé. Pedagogové a studenti Gymnázia Přírodní škola v pražských Holešovicích na školním webu zmiňují, že v Tylově pozůstalosti byl mimo jiné objeven rukopis knihy „Ježíš Kristus v koncentračním táboře“ (datovaný do roku 1948). Součástí knihy je i doposud nepublikovaná Křížová cesta (z roku 1943), kterou H. J. Tyl napsal pro své spoluvězně v koncentračním táboře Buchenwald.[4] Tylovo jméno je uvedeno v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.
Dne 14. února 1950 byl komunistickými orgány P. Tyl zatčen a odsouzen ke dvanácti letům vězení. Po téměř devíti letech, 12. prosince 1958, byl podmínečně propuštěn.[5] Jakožto duchovní bez státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti byl nucen najít si civilní zaměstnání. Pracoval jako skladník a nakonec i jako místopředseda JZD v rodném Cakově.[5]
Od roku 1964 směl opět působit v duchovní správě. Byl administrátorem v Bohuslavicích u Konice a od 6. srpna 1969 administrátorem děkanství v Mariánských Lázních.[5] Zde mu jako kaplan vypomáhal pozdější pražský světící biskup Karel Herbst.[6] Dne 31. července 1974, v den svých šedesátých narozenin, přišel Heřman Tyl opět o státní souhlas a další nelehká léta strávil v Bítově na Znojemsku.[6] Teprve v březnu 1987 se mohl oficiálně vrátit ke službě duchovního v olomoucké farnosti svatého Mořice a od října 1987 do roku 1990 sloužil ve farnosti Slatinice u Olomouce. [5][7]
Krátce před Sametovou revolucí, dne 19. září 1989, byl P. Tyl zvolen opatem v klášteře Teplá a 14. října 1989 přijal opatskou benedikci.[8] Dva roky nato se jako bývalý politický vězeň dočkal soudní rehabilitace.[8] Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu P. Tyla plně zastupoval převor Hugo Josef Pitel (od roku 1991).[5]
Heřman Josef Tyl zemřel 10. prosince 1993 v Mariánských Lázních a je pohřben na klášterním hřbitově v Teplé.[8]
V českém historickém dramatu Bumerang z roku 1996 (režie Hynek Bočan, scénář Jiří Stránský) ztvárnil opata Heřmana Tyla herec Stanislav Zindulka.[9]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Psancem (vlastní životopis)
- Moji nejdražší (2 díly)
- Opatský chrám sv. Petra a Pavla v Nové říši (Věnováno památce 300. výročí příchodu premonstrátů do Nové Říše na Moravě : 1641–1941)
- Klášter Teplá
- Strom krásný a urostlý – myšlenky a vzpomínky z let 1951–1958
- Dar z koncentračního tábora české dívce
Rozhlasové zpracování
[editovat | editovat zdroj]- Buď ryba nebo rak, Literárně-hudební pásmo z dopisů a motáků Heřmana Josefa Tyla, premonstrátského opata, které posílal z nacistických a komunistických koncentračních táborů. V roce 2014 pro Český rozhlas připravila Jana Doležalová. V režii Markéty Jahodové účinkovali Jan Šťastný a Jana Franková Doležalová.[10]
Ocenění a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Prezident republiky dr. Edvard Beneš mu udělil 18. 7. 1947 Československý válečný kříž a Československou vojenskou medaili za zásluhy 1. stupně .[5]
- V roce 2014 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Norbert František Hrachovský. www.facebook.com [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online.
- ↑ KONFERENCE, Česká biskupská. V Nové Říši si připomínají smutné výročí - Církev.cz | Zprávy. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Klášter Panny Marie. klasternovarise.cz [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Pozůstalost opata Heřmana Josefa Tyla | Projekty | O škole | Přírodní škola. www.prirodniskola.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f MIKEŠOVÁ, Anna. Diplomová práce: POVÁLEČNÉ OBDOBÍ KLÁŠTERA TEPLÁ 1945 - 1950 [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Karel Herbst (1943). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ TÝDENÍK, Katolický. Bachař kněze prohání.... Katolický Týdeník [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Klášter Teplá - Klášter a jeho historie. klastertepla.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Bumerang (1997). FDb.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ FRANKOVÁ DOLEŽALOVÁ, Jana. Buď ryba nebo rak [online]. Český rozhlas, 2012-07-05 [cit. 2012-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2014 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2014 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman Josef Tyl na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heřman Josef Tyl
- http://www.iencyklopedie.cz/tyl-josef-herman/
- Historický ústav AV ČR
- Seznam děl
Předchůdce: Karl Petrus Möhler Opat |
Prior de regimine tepelského kláštera Heřman Josef Tyl 1946–1952 |
Nástupce: Heřman Josef Tyl (po roce 1989) |
Předchůdce: Karl Petrus Möhler (1944 - 1946) |
51. opat tepelského kláštera Heřman Josef Tyl 1989–1992 |
Nástupce: Jan Křtitel Vladimír Franze |