Přeskočit na obsah

Izotopy rtuti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní rtuť (80Hg) se skládá ze sedmi stabilních izotopů; 196Hg (přirozený výskyt 0,15 %), 198Hg (9,97 %), 199Hg (16,87 %), 200Hg (23,10 %), 201Hg (13,18 %), 202Hg (29,86 %) a 204Hg (6,87 %). Bylo také popsáno 39 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 171 až 216, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější radioizotopy jsou 194Hg (poločas přeměny 444 let), 203Hg (46,594 dne), 197Hg (64,14 hodin), 195Hg (10,53 h) a 192Hg (4,85 h). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 4 hodiny, většina pod 1 minutu. Radioizotopy s nukleonovým číslem 197 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy zlata a/nebo alfa rozpadem na platinu, zatímco u 203Hg a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na thallium.[1].

Seznam izotopů

[editovat | editovat zdroj]
symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
171Hg 80 91 171,003 76(32) 69(26) µs α 167Pt
172Hg 80 92 171,998 83(22) 231(9) µs α 168Pt 0
173Hg 80 93 172,997 24(22) 0,80(8) ms α 169Pt -7/2
174Hg 80 94 173,992 864(21) 2,55(135) ms α 170Pt 0
175Hg 80 95 174,991 42(11) 10,6(4) ms α 171Pt -7/2
176Hg 80 96 175,987 355(15) 20,3(14) ms α 172Pt 0
177Hg 80 97 176,986 28(8) 118(8) ms α 173Pt -7/2
178Hg 80 98 177,982 483(14) 266,5(24) ms α (≈70 %) 174Pt 0+
β+ (≈30 %) 178Au
179Hg 80 99 178,981 834(29) 1,05(3) s α (55 %) 175Pt -7/2
β+ (44,8 %) 179Au
β+, p (0,15%) 178Pt
180Hg 80 100 179,978 266(15) 2,59(1) s β+ (52 %) 180Au 0
α (48 %) 176Pt
SF 100Ru, 80Kr
181Hg 80 101 180,977 819(17) 3,6(1) s β+ (73 %) 181Au -1/2
α (27 %) 177Pt
β+, p (0,01 %) 180Pt
β+, α (9,0×10−6 %) 177Ir
181mHg 210(40) keV +13/2
182Hg 80 102 181,974 69(1) 10,83(6) s β+ (86,2 %) 182Au 0
α (13,8 %) 178Pt
183Hg 80 103 182,974 450(9) 9,4(7) s β+ (88,3 %) 183Au -1/2
α (11,7 %) 179Pt
β+, p (2,6×10−4 %) 182Pt
183m1Hg 198(14) keV +13/2
183m2Hg 240(40) keV 5 s β+ 183Au +13/2
184Hg 80 104 183,971 713(11) 30,87(26) s β+ (98,89 %) 184Au 0
α (1,11 %) 180Pt
185Hg 80 105 184,971 899(17) 49,1(10) s β+ (94 %) 185Au -1/2
α (6 %) 181Pt
185mHg 99,3 keV[1] 21,6(15) s IC (54 %) 185Hg +13/2
β+ (46 %) 185Au
α (≈0,03 %) 181Pt
186Hg 80 106 185,969 362(12) 1,38(6) min β+ (99,98 %) 186Au 0
α (0,02 %) 182Pt
186mHg 2 217,3(4) keV 82(5) µs -8
187Hg 80 107 186,969 814(15) 1,9(3) min β+ 187Au -3/2
α (<3,7×10−4 %) 183Pt
187mHg 0 keV 2,4(3) min β+ 187Au +13/2
α (<3,7×10−4 %) 183Pt
188Hg 80 108 187,967 577(12) 3,25(15) min β+ 188Au 0
α (3,7×10−5 %) 184Pt
188mHg 2 724,3(4) keV 134(15) ns
189Hg 80 109 188,968 19(4) 7,6(1) min β+ 189Au -3/2
α (3×10−5 %) 185Pt
189mHg 0 keV[1] 8,6(1) min β+ 189Au +13/2
α (3×10−5%) 185Pt
190Hg 80 110 189,966 322(17) 20,0(5) min β+ 190Au 0
α (<3,4×10−7 %) 186Pt
191Hg 80 111 190,967 157(24) 49(10) min β+ 191Au 0
α (5,0×10−6 %) 187Pt
191mHg 0 keV[1] 50,8(15) min β+ 191Au +13/2
192Hg 80 112 191,965 634(17) 4,85(20) h EC 192Au 0
193Hg 80 113 192,966 665(17) 3,80(15) h β+ 193Au -3/2
193mHg 140,8 keV[1] 11,8(2) h β+ (92,8 %) 193Au +13/2
IC (7,2 %) 193Hg
194Hg 80 114 193,965 439(13) 444(77) r EC 194Au 0
195Hg 80 115 194,966 720(25) 10,53(3) h β+ 195Au -1/2
195mHg 176,1 keV[1] 41,6(8) h IC (54,2 %) 195Hg +13/2
β+ (45,8 %) 195Au
196Hg 80 116 195,965 833(3) Pozorovatelně stabilní[3] 0 0,001 5(1)
197Hg 80 117 196,967 213(3) 64,14(5) h EC 197Au -1/2
197mHg 298,9 keVt[1] 23.8(1) h IC (91,4 %) 197Hg +13/2
EC (8,6 %) 197Au
198Hg 80 118 197,966 769 0(4) Pozorovatelně stabilní[4] 0 0,099 7(20)
199Hg 80 119 198,968 279 9(4) Pozorovatelně stabilní[5] -1/2 0,168 7(22)
199mHg 532,5 keV[1] 42,67(9) min IC 199Hg +13/2
200Hg 80 120 199,968 326 0(4) Pozorovatelně stabilní[6] 0 0,231 0(19)
201Hg 80 121 200,970 302 3(6) Pozorovatelně stabilní[7] -3/2 0,131 8(9)
201mHg 766,22(15) keV 94(3) µs +13/2
202Hg 80 122 201,970 643 0(6) Pozorovatelně stabilní[8] 0 0,298 6(26)
203Hg 80 123 202,972 872 5(18) 46,594(12) d β 203Tl -5/2
203mHg 933,14(23) keV 24(4) µs +13/2
204Hg 80 124 203,973 493 9(4) Pozorovatelně stabilní[9] 0 0,068 7(15)
205Hg 80 125 204,976 073(4) 5,14(9) min β 205Tl -1/2
205mHg 1 556,4 keV[1] 1,09(4) ms IC 205Hg +13/2
206Hg 80 126 205,977 514(22) 8,32(7) min β 206Tl 0
207Hg 80 127 206,982 59(16) 2,9(2) min β 207Tl +9/2
208Hg 80 128 207,985 94(32) 41,5(45) min β 208Tl 0
209Hg 80 129 208,991 04(21) 37,5(55) s β 209Tl
210Hg 80 130 209,994 51(32) >300 ns β 210Tl 0
210m1Hg 663 keV[1] 2,1(7) μs -3
210m2Hg 1 366 keV[1] 2(1) μs +8
211Hg 80 131 >300 ns β 211Tl
212Hg 80 132 >300 ns β 212Tl 0
β, n 211Tl
213Hg 80 133 >300 ns β 213Tl
β, n 212Tl
214Hg 80 134 >300 ns β 214Tl 0
β, n 213Tl
215Hg 80 135 >300 ns β 215Tl
β, n 214Tl
216Hg 80 136 >300 ns β 216Tl 0
β, n 215Tl

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of mercury na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  2. Stabilní izotopy tučně, téměř stabilní (poločas přeměny delší než stáří vesmíru) tučnou kurzívou
  3. Předpokládá se alfa rozpad na 192Pt nebo dvojitá β+ přeměna na 196Pt s poločasem nad 2,5×1018 let
  4. Předpokládá se alfa rozpad na 194Pt.
  5. Předpokládá se alfa rozpad na 195Pt.
  6. Předpokládá se alfa rozpad na 196Pt.
  7. Předpokládá se alfa rozpad na 197Pt.
  8. Předpokládá se alfa rozpad na 198Pt.
  9. Předpokládá se alfa rozpad na 200Pt nebo dvojitá β přeměna na 204Pb.