Josef Vohryzek

Josef Vohryzek
Josef Vohryzek
Člen Rady České tiskové kanceláře
	Ve funkci:; 15. dubna 1993 – 15. dubna 1998
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (do 1959)
Narození	17. května 1926; Praha; Československo
Úmrtí	28. srpna 1998 (ve věku 72 let); Praha; Česko
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Profese	redaktor, literární kritik, překladatel, prozaik
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Vohryzek
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Josef Vohryzek (17. května 1926 Praha – 28. srpna 1998 Praha) byl český redaktor, literární kritik, prozaik a překladatel (především ze švédštiny).^[1]

Život

Pocházel z rodiny pražského židovského advokáta. Od roku 1937 studoval na Reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze. Rodiče, kteří později zahynuli v nacistickém sběrném táboře, jej roku 1940 poslali do Švédska, čímž jej zachránili před transportem. Roku 1950 se vrátil zpět do Československa a roku 1951, po absolvování ročního Státního kurzu pro přípravu pracujících na vysokou školu, zakončeného maturitou, začal studovat češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium úspěšně ukončil roku 1956, pak byl do roku 1957 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel a následně odborným pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV.^[2]

Díky svým příspěvkům do měsíčníku Svazu československých spisovatelů Květen, které zpochybňovaly komunistickou ideologizaci umění, se brzy stal jednou z vůdčích osobností tohoto časopisu. Když byl časopis roku 1959 po ostré ideologické kritice Ladislava Štolla zakázán, byl Vohryzek vyloučen z KSČ a musel opustit svou práci v Ústavu.^[3] Živil se jako překladatel a externí překladatel Československého rozhlasu a v letech 1964–1970 byl opět redaktorem nakladatelství Československý spisovatel, ale pouze na poloviční úvazek.^[2] V době normalizace pracoval jako dělník a své překlady publikoval pod propůjčenými jmény. Patřil k zakládajícím členům Charty 77 a roku 1987 byl jedním z jejích mluvčích. Naplno se k literární kritice vrátil až po roce 1989 (přispíval zejména v časopisech Respekt a Revolver Revue).^[1]

Dílo

Jako kritik se zabýval především současnou českou prózou. Publikovat začal roku 1952 v Lidových novinách, později hlavně v časopise Květen a v Literárních novinách. Jako první popsal skutečnost, že nejhodnotnější díla první poloviny padesátých let vznikala mimo oficiální publikovanou literaturu a v zásadním rozporu s ní. Po nuceném odmlčení publikoval další práce až v polovině 60. let. Roku 1961 mu vyšla časopisecky próza Návrat a roku 1964 v nakladatelství Mladá fronta próza Chodec. V samizdatu vydal prózy Barbar ve Švédsku (1972) a Velká dáma (1976). V letech 1981– 1985 redigoval samizdatový časopis Kritický sborník. Roku 1986 vydal Jan Lopatka v samizdatové edici Expedice jeho texty pod názvem Kniha Josefova (roku 1995 vyšlo rozšířené vydání pod názvem Literární kritiky).^[2] V Revolver Revue vyšly roku 1995 jeho prózy Návrat, Chodec a Velká dáma a roku 2000 autobiografie Mám dojem, že už mi vůbec nepřibývá let.^[4]

Překládal hlavně ze švédštiny (zaměřoval se na moderní prozaickou tvorbu) a okrajově z norštiny (Wergeland, Ibsen). Řadu překladů doprovodil předmluvami či doslovy.^[5]

Bibliografie

Vlastní práce

Návrat (1961), experimentální próza, časopisecky v týdeníku Kultura
Chodec (1964), experimentální próza ovlivněná postupy tzv. nového románu. Blíže neurčený hrdina se vrací do jakéhosi přístavu, prochází jím a bez navázání kontaktu se setkává s lidmi, které kdysi znal.
Barbar ve Švédsku (1972), samizdat, experimentální próza.
Velká dáma (1976), samizdat, experimentální próza.
Kniha Josefova (1986), samizdat, souborné vydání autorových textů.
Literární kritiky (1995), výbor z kritik.
Návrat, Chodec, Velká dáma, vyšlo roku 1995 v Revolver Revue.
Mám dojem, že už mi vůbec nepřibývá let, vyšlo roku 2000 v Revolver Revue.
Rozkymácený svět (2021), výbor z textů

Překlady

Per Anders Fogelström: Léto s Monikou (1960), jako Hanuš Weber.
Otto Karl-Oskarsson: A nad úžinou mráz (1961).
Pär Lagerkvist: Sen noci svatojánské v chudobinci (1962).
Stig Dagerman: Starosti se svatbou (1963).
Olle Mattson: Briga Tři lilie (1963);
Bengt Danielsson: Galimatyáš v Tichomoří (1964).
Sven Rosendahl: Chýše z listí (1964).
Stieg Trenter: Hlásná trouba (1964).
Pär Lagerkvist: Kat a jiné povídky (1965).
Carl Jonas Love Almqvist: Jde to (1965).
Tage Aurell: Tybergův dům (1965).
Gunnar Ekelöf: Opus incertum (1966), společně s Josefem Hiršalem.
Harry Martinson: Aniara (1966), společně Kamilem Bednářem.
August Strindberg: Hra snů (1966).
August Strindberg: Královna Kristina (1966).
Eyvind Johnson: Břehy a příboj (1967).
Stig Dagerman: Odsouzený k smrti (1967).
Erik Lindegren: Muž bez cesty (1967), společně s Josefem Hiršalem.
Lars Ahlin: Žena, žena (1968).
Per Olof Sundman: Lovci (1968).
August Strindberg: Slečna Julie (1969).
Per Christian Jersild: Volná sobota (1969).
Maj Sjöwallová – Per Wahlöö: Noční autobus (1974), jako Miloslav Žilina.
Hjalmar Bergman: Vzpomínky mrtvého (1976), jako Miloslav Žilina.
Astrid Lindgrenová: Pipi Dlouhá punčocha (1976), jako Jana Fürstová.
Runer Jonsson: První kniha vikinga Vika (1977), jako Radko Kejzlar.
Runer Jonsson: Druhá kniha vikinga Vika (1977), jako Radko Kejzlar.
Gunnar Adolfsson: Huť mistra Pavla (1979), jako Zbyněk Černík.
Willy Kyrklund: Mistr Ma (1979), jako František Fröhlich.
Vilhelm Moberg: Vyjeď v noci (1980), jako Jana Fürstová.
Ingmar Bergman: Filmové povídky (1982) jako Jiří Osvald, společně se Zbyňkem Černíkem a Dagmar Hartlovou.
August Strindberg: Červený pokoj (1990).
Henrik Wergeland: Obraz s květinami Jana van Huysuma (1992), společně s Josefem Hiršalem.
Henrik Ibsen: Peer Gynt (1994), společně s Josefem Bruknerem.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 704-705
↑ ^a ^b ^c Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 2. díl, Praha: Brána, 1998, S. 642-644
↑ Květen – Slovník české literatury po roce 1945
↑ Josef Vohryzek - Bubínek Revolveru
↑ Josef Vohryzek - Obec překladatelů

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Vohryzek
Josef Vohryzek – Slovník české literatury po roce 1845
Josef Vohryzek v Databázi knih
Josef Vohryzek – případ „Kritik“

[SLOV1-1] Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 704-705

[SLOV2-2] Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 2. díl, Praha: Brána, 1998, S. 642-644

[3] Květen – Slovník české literatury po roce 1945

[4] Josef Vohryzek - Bubínek Revolveru

[5] Josef Vohryzek - Obec překladatelů

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]