Jakob Kolletschka
| Jakob Kolletschka | |
|---|---|
| Narození | 24. července 1803 Bělá nad Svitavou |
| Úmrtí | 13. března 1847 (ve věku 43 let) Vídeň |
| Příčina úmrtí | sepse |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Povolání | lékař, pedagog a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakob Kolletschka (24. července 1803, Bělá nad Svitavou[1] – 13. března 1847, Vídeň[2]) byl česko-rakouský patolog a soudní lékař.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Pokřtěn byl jako Jakob Koletschka, syn rychtáře a rolníka Franze Koletschky a matky Anny Marie, rozené Krschkové.[1]
Studoval na Vídeňské univerzitě, kde v roce 1836 promoval s dizertací na téma De arrosionibus membranae mucosae tubi intestinalis (O erozi mukózní membrány trávicí trubice).[3] Deset let do roku 1839 se věnoval patologické anatomii v Patologicko-anatomickém ústavu Všeobecné nemocnici města Vídně, který v té době vedl Karel Rokytanský. Od roku 1837 zároveň přednášel na Vídeňské univerzitě. Následně působil tři roky jako primář v nemocnici Milosrdných sester v Leopoldstadtu. V roce 1843 byl jmenován profesorem státního lékařství (hygieny) a soudní medicíny. Tuto funkci zastával až do své smrti o čtyři roky později.
Ve spolupráci s Josefem Škodou publikoval dvě práce o perikarditidě:
- Uber Pericarditis in pathologisch-anatomischer und diagnostischer Hinsicht. Medicinische Jahrbücher des kaiserlich-königlichen österreichischen Staates, 1834. (O perikarditidě z patologicko-anatomického a diagnostického hlediska)
- Ueber Pericarditis in pathologischer und diagnostischer Beziehung. In: Medicinische Jahrbücher des kaiserlich-königlichen österreichischen Staates. Band 28, 1839, S. 55–74, 227–272 und 397–433. (O perikarditidě z patologicko-anatomického a diagnostického pohledu)
Zemřel v roce 1847 na sepsi poté, co byl jedním ze svých žáků nedopatřením říznut do prstu při pitvě. Jeho nešťastná smrt přispěla k jednomu z nejvýznamnějších objevů hygieny. Ignác Semmelweiss, který v té době pracoval na porodnickém oddělení a hledal příčinu horečky omladnic si povšimnul, že průběh Kolletschkovy choroby a později patologický nález se nápadně podobají projevům horečky omladnic. To jej dovedlo k přesvědčení, že horečka omladnic má stejný původ a je tedy důsledkem špatné hygieny. Později z tohoto důvodu nařizoval všem lékařům a studentům pracujícím na porodnickém oddělení umývat si ruce v chlórovém vápně a pečlivě sterilizovat nástroje před provedením vyšetření, čímž se mu podařilo úmrtnost rodiček výrazně snížit.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob Kolletschka na německé Wikipedii.
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1800-1835 v Bělé nad Svitavou, sign. M-17 2255, ukn.80, str.16. Dostupné online
- ↑ Nekrolog (německy). Die Gegenwar. 7. 4. 1847, s. 5. Dostupné online.
- ↑ KOLLETSCHKA, Jacobus. Dissertatio inauguralis medica De arrosionibus membranae mucosae tubi intestinalis. Souborný katalog České republiky [online]. Národní knihovna ČR, 1836 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Mučedník vědy. Národní listy. 14. 6. 1906, s. 1. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Kolletschka na Wikimedia Commons
Dílo BLKÖ:Kolletschka, Jacob ve Wikizdrojích (německy)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jakob Kolletschka