Přeskočit na obsah

Jan Černý (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Jan Černý
3. a 6. předseda vlády Československa
Ve funkci:
15. září 1920 – 26. září 1921
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
PředchůdceVlastimil Tusar
NástupceEdvard Beneš
Ve funkci:
18. března 1926 – 12. října 1926
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
PředchůdceAntonín Švehla
NástupceAntonín Švehla
Ministr vnitra ČSR
Ve funkci:
22. září – 1. prosince 1938
Předseda vládyJan Syrový
PředchůdceJosef Černý
NástupceOtakar Fischer
Ve funkci:
29. října 1932 – 14. února 1934
Předseda vládyJan Malypetr
PředchůdceJuraj Slávik
NástupceJosef Černý
Ve funkci:
18. března 1926 – 7. prosince 1929
Předseda vládyJan Černý
Antonín Švehla
František Udržal
PředchůdceFrantišek Nosek
NástupceJuraj Slávik
Ve funkci:
15. září 1920 – 7. října 1922
Předseda vládyJan Černý
Edvard Beneš
PředchůdceAntonín Švehla
NástupceJan Malypetr
Narození4. března 1874
Uherský Ostroh
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. dubna 1959 (ve věku 85 let)
Uherský Ostroh
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov v Mařaticích
NárodnostČeši
DětiZdenek Černý
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik a správní úředník
OceněníČestné občanství města Třebíče (1934)
Čestné občanství Moravských Budějovic (1934)
CommonsJan Černý (prime minister)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Josef Černý (4. března 1874 Uherský Ostroh[1] – 10. dubna 1959 Uherský Ostroh) byl československý politik a úředník. Zastával dvakrát funkci předsedy československé vlády (1920–1921 a 1926) a po čtyři období (mezi lety 1920 a 1938) působil jako ministr vnitra.[2] Prakticky po celou dobu trvání první a druhé republiky (v letech 1920–1939) byl také zemským prezidentem země Moravskoslezské (před rokem 1928 země Moravské).

Život

[editovat | editovat zdroj]
Ministerský předseda Jan Černý

Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1899 nastoupil jako zaměstnanec hodonínského okresního hejtmanství. Od roku 1908 působil jako úředník na c. k. ministerstvu veřejných věcí ve Vídni.

V roce 1912 se stal přednostou presidia c. k. moravského místodržitelství v Brně, kterým zůstal až do roku 1918, kdy byl k 31. říjnu dle dohody s Moravským národním výborem v Brně jmenován správcem místodržitelství na místo dosavadního c. k. moravského místodržitele barona Karla Heinolda, který nastoupil po 30. říjnu 1918 dovolenou. O převzetí správy místodržitelství informoval 31. října 1918 c. k. ministra vnitra Edmunda von Gayera. Na žádost barona Heinolda byl ještě narychlo povýšen císařem Karlem I. na c. k. dvorního radu – tento titul použil, pochopitelně již bez c. k., naposledy na nařízení správce místodržitelství z 10. listopadu 1918. Tak se tedy při vzniku republiky podílel na přebírání úřadu pod její správu.

V letech 1920–1928 působil jako prezident politické zemské správy na Moravě, poté až do roku 1939 působil ve funkci zemského prezidenta Země Moravskoslezské. Během svého působení ve vládních funkcích byl na těchto postech zastupován.

Dne 15. září 1920 se stal ministerským předsedou a ministrem vnitra úřednické vlády (první vláda Jana Černého).[3] Na postu ministra vnitra zůstal i po sestavení nové vlády, kterou vedl Eduard Beneš. V následující 1. Švehlově vládě již ve funkci nepůsobil a vrátil se ke své úřednické práci na Moravě.

Hrob Jana Černého na hřbitově v Mařaticích

Dne 18. března 1926 se stal již podruhé ministerským předsedou a ministrem vnitra v další úřednické vládě (druhá vláda Jana Černého), ve funkci premiéra působil do 12. října, ministrem vnitra však zůstal až do roku 1929. Na vnitru působil i ve vládách agrárníků Františka Udržala a Jana Malypetra a v roce 1938 i v obou vládách generála Jana Syrového.

Dne 4. dubna 1934 byl jmenován čestným občanem města Kroměříž.

V březnu 1939, kdy došlo k německé okupaci a vytvoření protektorátu, byl na vlastní žádost penzionován a svůj život dožil v ústraní v Uherském Ostrohu, kde v roce 1959 zemřel. Pochován je v prostém hrobě s nápisem „Jan Černý, zemský prezident“ na městském hřbitově v Uherském Hradišti.

Ještě v době monarchie obdržel několik vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Byl rytířem Řádu Františka Josefa, držitelem Válečného kříže Za občanské zásluy a Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž, dále komandérem španělského Řádu Isabely Katolické.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Kolektiv: Československé dějiny v datech, Nakladatelství Svoboda Praha, 1987; s. 599–605
  3. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Prezident Masaryk a vláda Jana Černého, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2020, roč. XXVIII., čís. 131. ISSN 1210-1648, str. 10–16
  4. ↑ VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, 2011; s. 68–69 (heslo Jan Černý) ISBN 978-80-7286-183-5

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 93–94. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 203. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 33. 
  • PERNES, Jiří. Moravští zemští prezidenti. Brno: Moravské zemské muzeum, 2016. 89 s. ISBN 978-80-7028-471-1. S. 29–34. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Premiéři Československa
První republika (1918–1938)
Karel Kramář (1918–1919) • Vlastimil Tusar (1919–1920) • Jan Černý (1920–1921) • Edvard Beneš (1921–1922) • Antonín Švehla (1922–1926) • Jan Černý (1926) • Antonín Švehla (1926–1929) • František Udržal (1929–1932) • Jan Malypetr (1932–1935) • Milan Hodža (1935–1938) • Jan Syrový (1938)
Druhá republika (1938–1939)
Jan Syrový (1938) • Rudolf Beran (1938–1939)
Třetí republika (1945–1948)
Zdeněk Fierlinger (1945–1946) • Klement Gottwald (1946–1948)
Komunistický režim (1948–1989)
Klement Gottwald (1948) • Antonín Zápotocký (1948–1953) • Viliam Široký (1953–1963) • Jozef Lenárt (1963–1968) • Oldřich Černík (1968–1970) • Lubomír Štrougal (1970–1988) • Ladislav Adamec (1988–1989) • Marián Čalfa (1989)
ČSFR (1990–1992)
Marián Čalfa (1989–1992) • Jan Stráský (1992)
Prezident země Moravskoslezské
1928–1939: Jan Černý • 1939–1941: Jaroslav Jan Caha • 1941–1941: Jaroslav Mezník • 1940–1945: Karl Schwabe (viceprezident) • 1945–1946: František Loubal (předseda Moravskoslezského Zemského národního výboru) • 1946–1948: František Píšek (předseda Moravskoslezského Zemského národního výboru) • 1948–1948: Karel Svitavský (předseda Moravskoslezského Zemského národního výboru)
Další politické funkce
První vláda Jana Černého*
Ministerský předseda
Jan Černý (jmenován 15. září 1920, nestraník)
Členové v den jmenování vlády
15. září 1920
Jan Černý (ministr vnitra) • Edvard Beneš (ministr zahraničí) • Karel Engliš (pověřen správou financí do 21. března 1921) • Josef Šusta (ministr školství a národní osvěty) • Otakar Husák (ministr národní obrany) • Augustin Popelka (ministr spravedlnosti) • Rudolf Hotowetz (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Václav Burger (ministr železnic) • Vladislav Brdlík (ministr zemědělství) • Josef Gruber (ministr sociální péče) • Ladislav Prokop Procházka (ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Maxmilián Fatka (ministr pošt a telegrafů) • Vladimír Fajnor (ministr unifikací) • Martin Mičura (ministr pro správu Slovenska) • Leopold Průša (ministr pro zásobování lidu do 24. ledna 1921) • Rudolf Hotowetz (správce ministerstva pro zahraniční obchod)
Členové jmenovaní později
21. září 1920
František Kovářík (ministr veřejných prací)
24. ledna 1921
Vladislav Brdlík (pověřen vedením ministerstva pro zásobování lidu do 25. dubna 1921)
22. března 1921
Vladimír Hanačík (ministr financí)
25. dubna 1921
Ladislav Prokop Procházka (pověřen vedením ministerstva pro zásobování lidu)
* První úřednická vláda během období první republiky. Kurzivou jsou označení politici pověření vedením daného rezortu.
Druhá vláda Jana Černého*
Ministerský předseda
Jan Černý (jmenován 18. března 1926, nestraník)
Členové v den jmenování vlády
18. března 1926
Jan Černý (ministr vnitra) • Edvard Beneš (ministr zahraničí) • Karel Engliš (ministr financí) • Jan Krčmář (ministr školství a národní osvěty) • Jan Syrový (ministr národní obrany) • Jiří Haussmann (ministr spravedlnosti a ministr pro zásobování lidu) • František Peroutka (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Jan Říha (ministr železnic) • Václav Roubík (ministr veřejných prací) • Juraj Slávik (ministr zemědělství a ministr unifikací) • Josef Schieszl (ministr sociální péče a ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Maxmilián Fatka (ministr pošt a telegrafů) • Jozef Kállay (ministr pro správu Slovenska)
* Druhá úřednická vláda během období první republiky.
Vláda Edvarda Beneše
Ministerský předseda
Edvard Beneš (jmenován 26. září 1921, nestraník)
Členové v den jmenování vlády
26. září 1921
Edvard Beneš (zahraniční věcí, nestraník) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Augustin Novák (finance, nestraník) • Martin Mičura (pro správu Slovenska, nestraník) • Gustav Habrman (sociální péče, ČSDSD) • Antonín Srba (pošty a telegrafy a pro zásobování lidu, ČSDSD) • Ivan Dérer (unifikace, ČSDSD) • Josef Dolanský (spravedlnost, ČSL) • Jan Šrámek (železnice, ČSL) • Vavro Šrobár (školství a národní osvěta, RSZML) • František Udržal (národní obrana, RSZML) • František Staněk (zemědělství, RSZML) • Alois Tučný (veřejné práce, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, a pro zahraniční obchod¹, ČsND)
¹ Ministerstvo pro zahraniční obchod zaniklo 19. ledna 1922.
Třetí vláda Antonína Švehly
Ministerský předseda
Antonín Švehla (jmenován 12. října 1926, RSZML)¹
Členové v den jmenování vlády
12. října 1926
František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (školství a národní osvěta a správce unifikací, RSZML) • Otakar Srdínko (zemědělství, RSZML) • Jan Šrámek (sociální péče a správce veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ČSL) • František Nosek (pošty a telegrafy, ČSL) • Franz Spina (veřejné práce, BdL) • Robert Mayr-Harting (spravedlnost, DCSV) • Josef Václav Najman (železnice, ČŽOSS) • František Peroutka (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Edvard Beneš (zahraničí, nestraník) • Jan Černý (vnitro a správce pro zásobování lidu, nestraník) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, nestraník)²
Členové jmenovaní později
15. ledna 1927
Jozef Tiso (veřejné zdraví a tělesná výchova, HSĽS) • Marek Gažík (unifikace, HSĽS)
28. dubna 1928
Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND)
25. listopadu 1928
Bohumil Vlasák (správce financí, nestraník)
¹ Během své nemoci byl Antonín Švehla zastupován Janem Šrámkem.
²Vládním nařízením z 28. června 1928 byla působnost ministra pro správu Slovenska přenesena na krajinský úřad v Bratislavě.
První vláda Františka Udržala
Ministerský předseda
František Udržal (jmenován 1. února 1929, RSZML)
Členové v den jmenování vlády
1. února 1929
František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (školství a národní osvěta, RSZML) • Otakar Srdínko (zemědělství, RSZML) • Jan Šrámek (sociální péče, ČSL) • František Nosek (pošty a telegrafy, ČSL) • Jozef Tiso (veřejné zdraví a tělesná výchova, HSĽS)¹ • Marek Gažík (unifikace, HSĽS) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Robert Mayr-Harting (spravedlnost, DCSV) • Franz Spina (veřejné práce, BdL) • Josef Václav Najman (železnice, ČŽOSS) • Edvard Beneš (zahraničí, nestraník) • Jan Černý (vnitro a správce pro zásobování lidu, nestraník) • Bohumil Vlasák (finance, nestraník)
Členové jmenovaní později
16. února 1929
Karel Viškovský (národní obrana, RSZML)
20. února 1929
Anton Štefánek (školství a národní osvěta, RSZML)
29. února 1929
Ľudovít Labaj (unifikace, HSĽS)¹
8. října 1929¹
Milan Hodža (správce veřejného zdraví a tělesné výchovy, RSZML) • Jan Šrámek (správce unifikací, ČSL)
¹8. října 1929 opustila HSĽS vládu na protest proti uvěznění Vojtecha Tuky.
První vláda Jana Malypetra
Ministerský předseda
Jan Malypetr (jmenován 29. října 1932, RSZML)
Členové v den jmenování vlády
29. října 1932
Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Matoušek (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (sociální péče, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Jan Černý (vnitro, nestraník)  • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Malypetr (správce pro zásobování lidu, RSZML)¹
¹Zákonem z 12. července 1933 byl zrušen úřad ministra pro zásobování lidu.
První vláda Jana Syrového / vláda obrany republiky
Ministerský předseda
Jan Syrový (jmenován 22. září 1938, ministr národní obrany)
Členové v den jmenování vlády
22. září 1938
Kamil Krofta (ministr zahraničí) • Jan Černý (ministr vnitra) Josef Kalfus (ministr financí) • Engelbert Šubert (ministr školství a národní osvěty) • Vladimír Fajnor (ministr spravedlnosti) • Jan Janáček (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Jindřich Kamenický (ministr železnic) • František Nosál (ministr veřejných prací) • Eduard Reich (ministr zemědělství) • Bedřich Horák (ministr sociální péče) • Stanislav Mentl (ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Karel Dunovský (ministr pošt a telegrafů) • Josef Fritz (ministr unifikací) • Hugo Vavrečka (bez portfeje) • Stanislav Bukovský (bez portfeje) • Petr Zenkl (bez portfeje) • Imrich Karvaš (bez portfeje) • Matúš Černák (bez portfeje)
23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace.
30. září 1938 byla československé vládě doručena Mnichovská dohoda.
Druhá vláda Jana Syrového
Ministerský předseda
Jan Syrový (jmenován 4. října 1938, ministr národní obrany)
Členové v den jmenování vlády
4. října 1938
František Chvalkovský (ministr zahraničí) • Jan Černý (ministr vnitra) Josef Kalfus (ministr financí) • Stanislav Bukovský (bez portfeje, pověřen řízením ministr školství a národní osvěty) • Vladimír Fajnor (ministr spravedlnosti) • Imrich Karvaš (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Vladimír Kajdoš (ministr železnic, ministr pošt a telegrafů) • Karel Husárek (ministr veřejných prací) • Ladislav Karel Feierabend (ministr zemědělství, od 14. října 1938 ministr unifikací)¹ • Petr Zenkl (ministr sociální péče, ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Vladimír Fajnor (ministr unifikací)¹ • Hugo Vavrečka (bez portfeje, propaganda) • Ivan Párkányi (bez portfeje, pro záležitosti Podkarpatské Rusi do 14. října 1938)¹
¹14. října 1938 vystřídal Vladimíra Fajnora ve vedení ministerstev spravedlnosti a unifikaci Ladislav Karel Feierabend, zároveň vládu opustil ministr bez portfeje Ivan Párkányi.
Ministři zásobování lidu Československa
Ministři pro zásobování lidu (výživy) první Československé republiky (1918–1933)
Ministři výživy poválečné Československé republiky (1945–1967)
Ministři vnitra Československa
Ministři vnitra první československé republiky (1918–1938)
Za protektorátu (1939–1945)
Ministři vnitra exilových vlád Československa (1940–1945)
V letech (1945–1992)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Černý_(politik)&oldid=24187659“