Jehuda Kurt Unger
Jehuda Kurt Unger | |
---|---|
Narození | 3. června 1907 Falknov nad Ohří, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 13. září 1989 (ve věku 82 let) Izrael |
Povolání | architekt, designér a učitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jehuda Kurt Unger (3. června 1907, Falknov nad Ohří[1] – 13. září 1989), často též Yehuda Kurt Unger, byl český, později izraelský architekt, interiérový architekt a vysokoškolský učitel. V mládí byl spolupracovníkem Adolfa Loose, jehož myšlenky potom celý život propagoval.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Falknově nad Ohří (dnes Sokolov) v rodině advokáta JUDr. Ludwiga Ungera a jeho ženy Ludmily rozené Eisnerové. V letech 1924–1931 absolvoval studium architektury na pražské německé Vysoké škole technické. Během pobytu v Praze se přiklonil k sionistickému hnutí. Ještě za studií se seznámil s Adolfem Loosem, který mu v roce 1931 nabídl místo asistenta na přestavbě Hotelu Cap d’Antibes na francouzské Riviéře. Ke stavbě ale nedošlo.
V roce 1936 odešel do Spojeného království a v roce 1937 do britské mandátní Palestiny v rámci páté alije. Usídlil se v Haifě a změnil si křestní jméno na Jehuda. Pracoval spolu s dalším Loosovým žákem Paulem Engelmmanem (společně navrhli místní školu a tržiště). V letech 1941–1945 sloužil v britské armádě. Jeho rodiče v průběhu války zahynuli (otec v říjnu 1942 v Terezíně a matka v březnu 1944 v Auschwitz-Birkenau).
Po druhé světové válce pokračoval v práci architekta a interiérového architekta. Rovněž vyučoval na technické universitě Technion v Haifě. Jím propagované myšlenky Adolfa Loosa studenty nezaujaly a proto Unger na místo pedagoga rezignoval. Zemřel v roce 1989.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]před rokem 1933
[editovat | editovat zdroj]- Byt Leopolda Eisnera, Plzeň, 1930 (spolu s Adolfem Loosem)
- Hotel Cap d’Antibes, 1931 (spolu s Adolfem Loosem) – přestavba hotelu, nerealizováno
- Penthouse Jordan, Brno, 1931 (spolu s Adolfem Loosem)
- Vila Dr. Fleischnera, Haifa, 1931 (spolu s Adolfem Loosem)
po roce 1933
[editovat | editovat zdroj]- Městské centrum, Nové Akko, po 1934 (spolu s Paulem Engelmannem) – soutěžní návrh
- Vila Dr. Ungera, Falknov nad Ohří, Vrchlického ul., čp. 272, 1935
- Projekt dvanáctipatrového obytného domu, 1936 – nerealizováno
- Městského tržiště v Haifě, 1937 (spolu s Paulem Engelmannem) – soutěžní návrh
- Škola v Haifě, 1937–38 (spolu s Paulem Engelmannem) – návrh
- Dům Bermann, hora Karmel, Haifa, 1956
Spisy
[editovat | editovat zdroj]- UNGER, Kurt. Haus Dr. Unger. Der Monat. 1937, roč. V, čís. 1, s. 12–13.[2]
- UNGER, Kurt. Meine Lehre bei Adolf Loos. Bauwelt. 1981, čís. 42, s. 1882–1892.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 25. 4. 2021 na Wayback Machine.židovské náboženské obce ve Falknově nad Ohří
- ↑ Alena Trojanová: Architektura a bytová kultura v časopise Měsíc/Der Monat (1932–1941), Masarykova univerzita : Brno, 2007, magisterská diplomová práce, Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Helena Kavková, Michael Rund. Naši patrioti – Kurt Unger. Sokolovský patriot. Leden 2010, čís. 1, s. 11–12. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- RUND, Michael. Vila Dr. Unger. In: Lubomír Zeman. Slavné vily Karlovarského kraje. Praha: Foibos, 2010. ISBN 978-80-87073-19-3.
- WARHAFTIG, Myra. Sie legten den Grundstein : Leben und Wirken deutschsprachiger jüdischer Architekten in Palästina 1918-1948. Berlín: Wasmuth, 1996. ISBN 3-8030-0171-4. S. 362–367. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (německy) Christian Birnesser: medailon Kurta Ungera v rámci projektu Architekten im Exil 1933–1945
- (česky) překlad téhož článku do češtiny (překlad Michael Rund)
- (česky) článek o vile Unger v rámci projektu Slavné vily
- (anglicky) korespondence s Adolfem Looosem ve sbírkách The Getty Research Institute[nedostupný zdroj]
- (italsky) Maddalena Scimemi: Adolf Loos
- Jehuda Kurt Unger v informačním systému abART