Přeskočit na obsah

Jiří Kuběna

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Kuběna. O konkubíně pojednává článek Konkubinát.
PhDr. Jiří Kuběna
Rodné jménoJiří Paukert
Narození31. května 1936
Prostějov,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí10. srpna 2017 (ve věku 81 let)
Znojmo,
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníBítov – starý hřbitov
Povoláníspisovatel, básník, historik umění, překladatel, historik, editor, památkář a redaktor
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Tématadějiny umění a literární činnost
OceněníCena města Brna (2009)
Medaile Za zásluhy mzz I. stupně (1998)
PodpisPodpis
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert,[1] (31. května 1936 Prostějov – 10. srpna 2017 Znojmo) byl moravský[2] básník a historik umění, představitel generace tzv. šestatřicátníků (spolu s Václavem Havlem, Pavlem Švandou, Violou Fischerovou nebo Věrou Linhartovou).[3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Byl synem Františka Paukerta a sochařky Hedviky Paukertové (roz. Vocilkové).[4] Po maturitě na gymnasiu v Brně (1954) vystudoval v letech 1954–1959 dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (prof. A. Kutal, V. Richter).[5] V letech 1959–2006 byl zaměstnán jako odborný pracovník Krajské státní správy památkové péče a ochrany přírody v Brně, v letech 1994–2006 jako kastelán hradu Bítov. Je autorem několika monografií o památkách na jižní Moravě.

Koncem 50. let a 60. letech se zúčastnil neoficiálních literárních večerů spolu s Václavem Havlem a Věrou Tobolovou.[6] Před rokem 1989 publikoval vlastní básně téměř výlučně v samizdatu a v exilu, s výjimkou několika kratších textů, které vydal v době kulturního uvolnění kolem r. 1968. Po roce 1989 se stal kastelánem hradu Bítova, kde trvale žil a kde v 90. letech uspořádal několik celostátních setkání českých básníků a kritiků. V 90. letech vydával časopisy Box a Vetus via. Kromě řady básnických sbírek vydal básnický výbor Krev ve víno, knihu esejů Paní na Duze a knihu vzpomínek Paměť básníka. Nakladatelství Host dokončuje vydání celého jeho souborného díla v osmi svazcích.

V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.[7]

V roce 1998 byl prezidentem Václavem Havlem vyznamenán Medailí Za zásluhy v oblasti kultury a umění I. stupně.

Sám se hlásil k monarchismu, monarchii viděl jako ideální alternativu k nefunkční demokracii (již považoval za nevhodnou pro větší státní celky) nebo autoritářství. Ovšem i parlamentní monarchie, kde má panovník pouze symbolickou roli, pokládal za vhodnější než republiku, neboť panovník je zosobněním národní a státní identity. Rozpad Rakouska-Uherska byla podle něj pro český národ velká škoda v rovině ekonomické i duchovní.[8] V roce 1999 se stal jedním ze signatářů monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia, jehož autorem byl spisovatel Petr Placák.[9]

Bývá považován za nejvýznamnějšího homoeroticky orientovaného básníka v současné české literatuře, "mužský éros" je významně přítomen v jeho tvorbě. Hlásil se ke konzervativnímu katolictví a v jeho díle se vyskytují i četné duchovní a náboženské motivy.[10] Byl významným inspirátorem několika mladších básníků (Pavel Petr, Aleš Kauer aj.).[zdroj?]

Zemřel po delší nemoci ve Znojmě v nemocnici ve čtvrtek ráno dne 10. srpna 2017.[11] Pohřben byl na starém hřbitově Bítova naproti hradu, kde do smrti bydlel. [12]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Odborné publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Bítov, Brno 1964
  • Čechy pod Kosířem, Brno 1964 (s Z. Horsákem)
  • Jaroměřice nad Rokytnou, Brno 1965, 1971
  • Vranov nad Dyjí, Brno 1965
  • Mohyla míru u Slavkova, Brno 1966, 1970
  • Vranov - Bítov, Brno 1968
  • Státní zámek Lednice, Brno 1970
  • Lednice, Brno 1976
  • Státní zámek Vranov nad Dyjí, Brno 1976
  • Státní zámek Lysice, Brno 1976
  • Státní hrad Bítov, Brno 1979 (s J. O. Eliášem, I. Řeholkou)
  • Vranov nad Dyjí, Brno 1989 (s K. Janíčkem, L. Šetinovou)

Básně

[editovat | editovat zdroj]
  • Audience u papeže, 1966
  • List Josefu Palivcovi, 1967
  • Láska Boha i člověka, 1991
  • Nelítostné zastaveníčko – Malá noční mariánská muzika, 1994
  • Krev ve víno – výbor z díla (1953–1995), 1995
  • Paní Na Duze, 1998 – eseje
  • Matka Zjevení, 2002
  • Paměť básníka – Z mého orloje (vzpomínky na přítomnost), 2006
  • Ukřižování vína (Dílo VI) – výbor z díla (1987–1989), 2008
  • Krásný rytíř na vysoké skále: verše z roku 1953, 2011
  • Ráno na Olympu (Dílo VII/1 a Dílo VII/2) – výbor z díla (1989–2013), 2013

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BEZR, Ondřej. Pětasedmdesátiny básníka Jiřího Kuběny připomíná jeho milovaný Bítov. iDNES.cz [online]. 2011-05-30 [cit. 2017-08-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ moravane.eu [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-19. 
  3. ↑ POLÁČEK, Jiří. Vzpomínat je umění. Literární noviny, 2006, č. 37, s. 11.
  4. ↑ Jiří KUBĚNA. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ dipl. práce: Rané malířské dílo Bohumila Kubišty 1902-1910
  6. ↑ Jan Koblasa, Záznamy z let padesátých a šedesátých, 2002, Vetus Via, Brno
  7. ↑ Ocenění Ministerstva kultury pamětní medailí ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Bulletin Společnosti Otokara Březiny. 09.2018, roč. 2018, čís. 72, s. 16. 
  8. ↑ BALAŠTÍK, Miroslav. „nebudu tancovat podle globalisačního metru — a vím, že to vyhraju…“ rozhovor s básníkem Jiřím Kuběnou. S. 3–12. HOST [online]. 2004-05 [cit. 2019-09-03]. Roč. 2004, čís. 05, s. 3–12. Dostupné online. 
  9. ↑ Nepraktická výzva. Babylon [online]. 2018-01-04 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ PUTNA, Martin C.: Znamení Janovo, znamení Kuběnovo. katolicka-dekadence.cz, on-line [1] Archivováno 18. 4. 2021 na Wayback Machine.
  11. ↑ ZAVŘELOVÁ, Monika. Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu. iDNES.cz [online]. 2017-08-10 [cit. 2017-08-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Bítov se rozloučil se svým básníkem Jiřím Kuběnou. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-08-10]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1082, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • KOSATÍK, Pavel. "Ústně více". Šestatřicátníci. Brno: Host, 2006. 317 s. ISBN 80-7294-192-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Kuběna&oldid=23621073“