Juhani Aho

Juhani Aho
Juhani Aho
Narození	11. září 1861; Lapinlahti
Úmrtí	8. srpna 1921 (ve věku 59 let); Helsinky
Příčina úmrtí	záškrt
Povolání	novinář, spisovatel a romanopisec
Alma mater	Helsinská univerzita; Kuopio Lyceum High School
Manžel(ka)	Vendla Soldan-Brofeldt
Partner(ka)	Tilly Soldan
Děti	Heikki Aho; Antti Aho; Björn Soldan
Příbuzní	Claire Aho (vnučka)
Vlivy	Bjørnstjerne Bjørnson
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juhani Aho (11. září 1861 Lapinlahti – 8. srpen 1921 Helsinky), vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky lastu). Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka a jiných.

Životopis

Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 1872–1880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce.

Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži.

V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 1887–1889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti.

V letech 1889–1890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena.

V letech 1893–1903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius.

Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kaurismäkim.

Byl ženatý s umělkyní Venny Soldan-Brofeldtovou, s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna. Jeho vnučka byla fotografka Claire Aho, průkopnice finské barevné fotografie.

Dílo

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Juhani Aho
1883 – Tenkrát, když otec koupil lampu (Siihen aikaan kun isä lampun osti)
1884 – Železnice (Rautatie)
1885 – Pastorova dcera (Papin Tytär)
1886 – Kaarnajärnvský pán (Hellmannin herra, česky 1905)
1889 – Do Helsinek (Helsinkiin)
1890 – Osamělý (Yksin)
1891 – Hobliny (Lastuja) (díl I., II., III., IV., V., VI.)
1892 – Nové hobliny (Uusia lastuja)
1893 – Pastorova žena (Papin rouva)
1894 – Psanci (Maailman murjoma, česky 1909)
1897 – Panu
1901 – Aatteiden mies
1901 – Tutkimus taudin syistä
1905 – Aantii Ahlström
1906 – Jaro a pozdní zima (Kevät ja takatalvi)
1906 – Minkä mitäkin Italiasta
1907 – Ortel (Tuomio)
1908 – Minkä mitäkin Tyrolista
1911 – Eläimiä
1911 – Juha
1912 – Maisemia
1912 – Sasu Punanen a jiné hobliny (Sasu Punanen ja muita lastuja)
1913 – Obrazy a fikce z finské historie 1–3 (Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1–3)
1914 – Svědomí (Omatunto)
1916 – Poustevník míru (Rauhan erakko)
1918–1919 – Hajamietteitä kapinaviikoilta
1919 – Rakkautta
1920 – Vzpomínáš? (Muistatko?)
1921 – Lohilastuja ja kalakaskuja
1921 – Kootut lastut
1918–1922 – Kootut teokset i-x
1953 – Valitut teokset
1974 – Lastuja

Překlady do češtiny

Blázen radil (Narrin neuvo). Besedy Času 5, 1900, 8, s. 114. Přel. Jaroslav Rokycana.

Bláznova rada (Narrin neuvo). Večery 1912, 34, 24. 8., s. 263.
Býk a mraveniště (Härkä ja muurahaiset). Právo lidu 10, 1901, 160, s. 1–2. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
Dvě čudské povídky (Maailman murjoma – Kuinka mkinä heräsin). Otto, Praha 1898. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
Elli (Papin tytär – Papin rouva). Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1926. Přel. K. Turnwald.
Jízda domů (Kotiin). Český svět 16, 1919–1920, 25, s. 11–16. Přel. K. V. Rypáček.
Kaarnajärvský pán (Hellmannin herra). Tisk družst. ČSSDSD, Praha 1905.
Kniha o Finsku (Katajainen kansani). Otto, Praha 1901. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
Kolonista (Uudisasukas). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 111–116. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
Letní sen (Kesäinen unelma). Lidové noviny 20, 1912, 211, příl., s. 5–6.
Matti a jeho pevnost. Rovnost 28.8.1915, 434, s. 3. Přel. J. Vl. Fürst.
Nes svůj kříž (kokoelmasta Lastuja IV). Vlast 42, 1925–1926, 1, s. 29–31, 2, s. 68–70. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
Neznámí hrdinové (Kaksi sankaria). Lidové noviny 20, 1912, 309, příl., s. 5.
Novoosídlenec (Uudisasukas). Svět v obrazech 1974, 15, s. 20. Přel. Marta Hellmuthová.
Osada. Besedy Času 19, 1914, 1, s. 4–5. Přel. J. Dohnal.
Osamělý (Yksin). Kamila Neumannová, Praha 1912. Přel. Ivan Schulz.
Ostrov zapomnění. Svět v obrazech 1971, 36, s. 9. Přel. MS (Marie Stoklasová).
Pastorova dcera – Pastorova žena (Papin tytär – Papin rouva). F. Topič, Praha 1940 (2 painosta). Přel. Ivan Schulz.
Pomsta pralesa (kokoelmasta Lastuja). In PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové. Seveřané. Otto, Praha 1921, s. 439–456. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka).
Psanci (Maailman murjoma). Výb. ČSSDSD, Praha 1909.
Rada šaška (Narrin neuvo). Rovnost 19.5.1906, 115, příl., s. 9. Přel. M.N.
Šaškova rada (Narrin neuvo). Právo lidu 9, 1900, 110, příl., s. 2.
Věrnost (Uskollinen). Český svět 9, 1912–1913, 25, s. 14; 26, s. 24; 27, s. 25–26. Přel. J. Dohnal.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Juhani Aho na Wikimedia Commons
Digitalizovaná díla Juhani Aha v České digitální knihovně