Julius Ženíšek
| Julius Ženíšek | |
|---|---|
Julius Ženíšek (časopis Český svět, 1906) | |
| Narození | 26. dubna 1870 Praha |
| Národnost | česká |
| Povolání | motorista, podnikatel |
| Choť | Arnoštka Ženíšková (roz. Poppová) |
| Děti | Máňa Ženíšková |
| Rodiče | František Ženíšek |
| Příbuzní | Theodor Pištěk (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | František Ženíšek |
|---|---|
| dcera | Máňa Ženíšková |
| tchán | Antonín Popp |
| zeť | Theodor Pištěk starší |
| vnuk | Theodor Pištěk mladší |
Julius Ženíšek (26. dubna 1870 Praha[1] – ???) byl český podnikatel, inženýr a motorista, majitel prodejního obchodu s automobily v Praze. Jakožto pozdější výhradní zástupce americké automobilky Ford Motor Company pro celé Rakousko-Uhersko se výrazně podílel na rozvoji automobilismu v českých zemích, především v oblasti nabídky nákladních a užitkových vozů. Byl otcem herečky Máni Ženíškové a dědečkem kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka mladšího.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Praze jako prvorozené dítě do rodiny akademického malíře Františka Ženíška a jeho ženy Marie, rozené Otradovcové z Otradovic. V šesti letech přišel o matku. Jeho otec František posléze proslul zejména výzdobou interiérů budovy Národního divadla v Praze, dále se také mj. podílel na výzdobě luxusních železničních vagónů, mj. pro císaře Františka Josefa I.[2] Po absolvování základního a středního vzdělání vystudoval Julius technickou vysokou školu a získal inženýrský titul.
Podnikatel
[editovat | editovat zdroj]Jakožto nadšenec do motorismu, prudce se rozvíjejícího od 90. let 19. století, začal okolo roku 1900 podnikat v oblasti dovozu automobilových vozů do českých zemí. Byl spolumajitelem importní firmy Ženíšek & Steinhilber orientované především na dovoz nákladních a užitkových vozů, které měly nahrazovat zastarávající a údržbově náročnou technologii koňských spřežení, čímž se firma stala možná první firmou nabízející k prodeji jiné, než osobní automobily. Své produkty firma mj. prezentovala na hospodářské výstavě v Průmyslovém paláci v Holešovicích roku 1904. Firma nabízela sortiment zahraničních modelů osobních a užitkových vozidel, dále také motorových člunů a vozů, zejména zahraniční výroby, ale také například pneumatiky nebo autodíly. Rovněž se Ženíšek v té době také sám stal jedním z prvních majitelů osobního automobilu v Čechách.
Okolo roku 1905 je uváděna jeho spolupráce s mlékárenským a automobilistickým podnikatelem Bedřichem Procházkou, majitelem prodejního obchodu První český průmysl automobilový, prvního a ve své době největšího autosalonu v Praze, sídlícím v prostorách domu č.p. 112/II ve Spálené ulici na Novém Městě.
Když se roku 1907 připravovala v Praze První pražská autobusová linka z Malé Strany na Hradčany, zapůjčila Ženíškem vlastněná firma První český automobilní průmysl a závod importní v Král. Vinohradech pro první zkušební jízdy autobusový vůz. Ty se úspěšně konaly, záměrně za nepříznivého počasí, ve dnech 10., 18. a 23. února 1907.[3]
Posléze pak získal také výhradní zastoupení americké automobilky Ford Motor Company,[4] založené roku 1902 Henrym Fordem v Detroitu, pro oblast celého Rakouska-Uherska, tato společnost však zanedlouho krachem jeho společníka zanikla.[5] To si mj. vyžádalo rozprodání rodinné sbírky obrazů Františka Ženíška. Patrně ve stejné době získal rovněž zastoupení americké letecké firmy Wright, vyrábějící a nabízející k prodeji vůbec první letadla na světě, jejíž výroba odstartovala prvním modelem Wright Flyer. S rodinou žil v pražských Vršovicích.[6]
Ve svém podnikání nadále pokračoval i po vzniku Československa. Inzerce v tisku uvádí jeho firmu ještě v roce 1924.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Julius Ženíšek zemřel někdy po roce 1924.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Julius Ženíšek se oženil s Arnoštkou, rozenou Poppovou (1877–???) z Královských Vinohrad, dcerou sochaře Antonína Poppa. Dcera Marie Barbora[7] se posléze stala filmovou herečkou a provdala se za divadelního a filmového herce Theodora Pištěka. Jejich syn Theodor Pištěk mladší se stal divadelním a filmovým kostýmním výtvarníkem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Julia Ženíška farnost při kostele sv.Haštala na Starém Městě pražském
- ↑ LOVECPOKLADU.CZ. 20.4. 1854 Z Ringhofferovy dílny vyjel první železniční vagón. LovecPokladu.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Fojtík, František Prošek: Pražské autobusy 1925–2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., druhé, doplněné vydání, Praha 2005, ISBN 80-239-5264-1, kap. Nepodařená předehra, str. 4–10
- ↑ Tisková zpráva – GVCH. www.zlinskyzamek.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
- ↑ ŽENA-IN – Máňa Ženíšková, matka oskarového výtvarníka, dala přednost rodině před kariérou. ŽENA-IN [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
- ↑ TAUSSIG, Pavel. O věrném filmování Antonie Nedošínské a Theodora Pištěka: kinematografické obrázky z Čech. [s.l.]: Brána 194 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7243-161-8. Google-Books-ID: BtwJAQAAMAAJ.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Letectví + kosmonautika =: Aviation + Cosmonautics : Nezávislý populárně odborný čtrnáctideník. Praha: Vydav. čas. MNO, 1965-. ISSN 0024-1156.