Jurij Michajlovič Lotman

Jurij Michajlovič Lotman
Jurij Michajlovič Lotman
Narození	28. února 1922; Petrohrad, Sovětský svaz
Úmrtí	28. října 1993 (ve věku 71 let); Tartu, Estonsko
Místo pohřbení	Raadiský hřbitov
Povolání	literární historik, sémiotik, radista, editor, filolog, kulturolog a vysokoškolský učitel
Alma mater	Petrohradská státní univerzita (1939–1950); Petrohradská státní univerzita (do 1952); Petrohradská státní univerzita (do 1961); Fakulta jazyků Petrohradské statní univerzity
Témata	literární věda, kulturologie, sémiotika a kritik
Ocenění	medaile Za bojové zásluhy (1944); medaile Za odvahu (1944); Řád rudé hvězdy (1945); Řád Vlastenecké války 2. třídy (1945); Řád Vlastenecké války 1. třídy (1945); … více na Wikidatech
Politická příslušnost	Komunistická strana Sovětského svazu
Manžel(ka)	Zara Girševna Minc
Děti	Mihhail Lotman; Aleksei Lotman
Příbuzní	Rebekka Lotman a Maria-Kristiina Lotman (vnoučata)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jurij Michajlovič Lotman (rusky Ю́рий Миха́йлович Ло́тман; 28. února 1922, Petrohrad – 28. října 1993, Tartu) byl sovětský sémiotik, literární a kulturní teoretik estonské národnosti a židovského původu.

Biografie

Studoval filologii na Leningradské státní univerzitě, mimo jiné u Vladimira Proppa. Jeho studia přerušila druhá světová válka, do jejíchž bojů Lotman zasáhl v řadách Rudé armády jako radiotelegrafista u dělostřelectva. Po válce dokončil studia, nicméně v 50. letech narazil na univerzitě na částečně oficiální antisemitismus. Stáhl se tedy na univerzitu v estonském Tartu. Zde založil tzv. tartusko-moskevskou sémiotickou školu. Časopis Труды по знаковым системам, který univerzita v Tartu vydávala od roku 1964 je někdy označován za první sémiotický časopis na světě. Škola byla nejprve ovlivněna zejména strukturalismem a ruským formalismem, později vyvinula svébytnější přístup k analýze kulturních textů a artefaktů (od filmu a literatury až po robotiku), zejména poté, co Lotman v 80. letech přišel s konceptem tzv. sémiosféry.

Dílo

Лекции по структуральной поэтике (1964)
Статьи по типологии культуры: Материалы к курсу теории литературы 1 (1970)
Структура художественного текста (1970)
Анализ поэтического текста. Структура стиха (1972)
hrob Jurije Michajloviče Lotmana
Статьи по типологии культуры: Материалы к курсу теории литературы 2 (1973)
Семиотика кино и проблемы киноэстетики (1973)
Роман А. С. Пушкина «Евгений Онегин»: Комментарий (1980)
Александр Сергеевич Пушкин: биография писателя (1981)
Культура и взрыв (1992)
Лотман Ю. Беседы о русской культуре. Быт и традиции русского дворянства. (1993)
Диалог с экраном (1994)

České překlady

Kultura a exploze, Brno, Host 2013.
KACETLOVÁ, Klára. Jurij Lotman - sémiotika kultury a pojem textu. Praha, 2010. Diplomová práce. Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky. Vedoucí práce Libuše Heczková. Obsahuje překlad osmi studií Jurije Michajloviče Lotmana. Dostupné online.

Odkazy

Reference

↑ kniha. Dostupné online.

Literatura

Andrews, Edna 2003. Conversations with Lotman: Cultural Semiotics in Language, Literature, and Cognition. Toronto: University of Toronto Press.
Shukman, Ann 1977. Literature and Semiotics: A Study of the Writings of Ju. M. Lotman. Amsterdam: North Holland.
Waldstein, Maxim 2008. The Soviet Empire of Signs: A History of the Tartu School of Semiotics. Saarbrücken: VDM Verlag Dr. Müller.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Michajlovič Lotman na Wikimedia Commons
Osoba Jurij Michajlovič Lotman ve Wikicitátech
Profil na Answers.com

[82f597c13f75c134fa34e14b5b6c224557fec7b0-1] kniha. Dostupné online.

[1]