Lazebník sevillský (Rossini)

Lazebník sevillský
	Il barbiere di Siviglia
	Plakát k Lazebníku sevillskému
Základní informace
Žánr	commedia
Skladatel	Gioacchino Rossini
Libretista	Cesare Sterbini
Počet dějství	2
Originální jazyk	italština
Literární předloha	Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais: Le Barbier de Séville ou la Précaution inutile
Datum vzniku	1815-16
Premiéra	20. února 1816, Řím, Teatro Argentina
Česká premiéra	29. září 1820 Praha, Stavovské divadlo (německy) / 2. února 1825 Praha, Stavovské divadlo (česky)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lazebník sevillský (v originále Il barbiere di Siviglia) je název patrně nejznámější opery Gioacchina Rossiniho z roku 1816 podle Beaumarchaisovy komedie (Le Barbier de Séville). Autorem libreta je Cesare Sterbini.

Postavy

Hrabě Almaviva (tenor)
Bartolo, doktor (bas)
Rosina, jeho schovanka (mezzosoprán, ale původně byla tato role napsána jako kontraaltová^[1])
Figaro (baryton)
Basilio, učitel (bas)
Berta, služebná (soprán)
Fiorello, Almavivův sluha (bas)
Ambroggio/Ambrož, Bartolův sluha (bas)
Oficír (bas)
Notář (němá role)

Obsah

Lazebník sevillský je komická opera o dvou dějstvích. Její děj se odehrává v 17. století ve Španělsku.

První dějství

Hrabě Almaviva zpívá na ulici serenádu pod oknem dívky, do které se zamiloval. Kolemjdoucí Figaro, jeho bývalý sluha, mu prozrazuje, že dívka je Rosina, se kterou se chystá kvůli jejímu dědictví oženit její starý poručník dr. Bartolo.

Figaro poradí Almavivovi, aby se převlékl za důstojníka a vyžádal si ubytovací lístek do Bartolova domu, což je podle něj nejjednodušší způsob, jak se dostat blíže k Rosině. Almaviva se zařizuje přesně podle této rady.

Druhé dějství

Bartolovi se podaří Almavivu vystrnadit ze svého domu, ten se však vrací znovu v přestrojení za Rosinina učitele hudby – jako záskok za Basilia, který měl údajně onemocnět. Než je Bartolem poznán a vyhozen, podaří se mu dohodnout s Rosinou útěk a tajný sňatek.

Za bouře vniká s pomocí Figara balkónem do domu, do kterého zároveň přichází Basilio s notářem, aby smluvně potvrdili svatbu Rosiny s Bartolem. Almaviva oba podplatí, takže na místo smlouvy Rosiny s Bartolem je podepsána smlouva Rosiny s Almavivou. Ten na důkaz, že mu jde o Rosinu, nikoliv o její peníze, přenechává její dědictví Bartolovi.

Filmová zpracování

Lazebník sevillský (film, 1933) - francouzský filmový přepis z roku 1933
Lazebník sevillský (film, 1946) - italský filmový záznam z roku 1946

Odkazy

Reference

↑ OSBORNE, Richard. The Barber of Seville. In: SADIE, Stanley. The New Grove Dictionary of Opera. London: Macmillan ISBN 1-56159-228-5. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.article.O900429. Kapitola The Barber of Seville, s. 311. (anglicky)

Literatura

ROSSINI, Gioacchino; STERBINI, Cesare; BEAUMARCHAIS, Pierre-Augustin Caron de. Lazebník sevillský : komická opera o dvou jednáních. Překlad Václav Juda Novotný. Praha: Šimáček, 1897. Dostupné online. Český překlad libreta podle známé Beaumarchaisovy komedie.
HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 146–148.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lazebník sevillský na Wikimedia Commons
Cessa di piu resistere v podání Juana Diega Floreze
Lazebník sevillský v databázi Archivu Národního divadla

[1] OSBORNE, Richard. The Barber of Seville. In: SADIE, Stanley. The New Grove Dictionary of Opera. London: Macmillan ISBN 1-56159-228-5. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.article.O900429. Kapitola The Barber of Seville, s. 311. (anglicky)

[1]