Limonáda
Limonáda (v českých zemích tradičně nazývaná také citronáda, oranžáda nebo malinovka, na Moravě sodovka[1]) je nealkoholický osvěžující nápoj, vyrobený z citronové, pomerančové, malinové nebo jiné ovocné šťávy s cukrovým sirupem, nebo umělými sladidly a vodou. V průmyslové výrobě se od 20. století zpravidla nasycuje oxidem uhličitým a do obchodů se distribuuje v uzavřených značkových lahvích. Do restaurací je však řada limonád distribuována i v sudech.[2][3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původ pěstování citronů, pomerančů, granátových jablek a tamarindů a lisování jejich šťávy do limonád bývá spojován s arabskými zeměmi Blízkého Východu, s Indií a Himálajem.
V Evropě se již v antickém Římě podával nápoj označený posca, do vody se přidávala lžíce octa nebo kyselého (i zkyslého) vína. Byl to běžný nápoj vojáků ve službě.[4] Octová limonáda se rozšířila do mnoha zemí středověké a novověké Evropy, na českém venkově se dětem podávala ještě kolem poloviny 20. století, zpravidla s lžičkou cukru.
Ze zemí Maghrebu, které byly francouzskými koloniemi, se šťávy exotického ovoce a nápoje z nich dostaly do Francie.[5] Limonáda tam byla údajně poprvé připravena 20. srpna 1630 v Paříži.[6] První sodovku podle vlastního patentu nabídl v roce 1770 nebo 1772 Angličan Joseph Priestley. První průmyslově vyráběná limonáda nesla značku Schweppe's a byla nabízena návštěvníkům první průmyslové výstavy v Londýně v roce 1851.
Pojem
[editovat | editovat zdroj]Termínem limonáda se označuje takový nealkoholický nápoj, který v České republice splňuje tyto státní potravinářské normy: podle vyhlášky č. 335/1997 Sb. smí mít nejvýše 0,5 % objemových jednotek ethanolu při teplotě 20 °C. Vyrábí se z pramenité nebo minerální vody (či sodové vody), nezávadnost jejichž zdrojů musí být pravidelně kontrolována, dále z ovocných šťáv, cukru, přírodních nebo syntetických sladidel, z umělých příchutí a barviv, jejichž technické označení a koncentrace musí být vyznačeny na obalu.
Jazykové odlišnosti
[editovat | editovat zdroj]Termín „limonáda“ je odvozen z francouzského výrazu limon pro citrón, v Čechách se jím od 50. let 20. století označují sycené nealkoholické nápoje s jakoukoliv ovocnou i jinou příchutí. Ve slovenštině se podobně univerzálním způsobem používá slovo „malinovka“. Na Moravě se pro ochucené ovocné sycené nápoje častěji než v Čechách používá slovo sodovka, zatímco sodová voda se v některých moravských regionech nazývá sifon.[7]
V angličtině je oficiálním označením pro osvěžující studené nápoje sousloví „soft drink“, regionálně se používá i řada jiných názvů, jako „carbonated drink“, „cool drink“, „cold drink“, „fizzy drink“, „fizzy juice“, „lolly water“, „pop“, „seltzer“, „soda“, „coke“, „soda pop“, „tonic“, „lemonade“ nebo „mineral“.
V mnoha jazycích speciální souhrnný název pro ovocné sycené nápoje není, resp. označují se pouze jako „nealkoholické nápoje“.
Výrobci limonád
[editovat | editovat zdroj]Mezi světové výrobce limonád patří:
- The Coca-Cola Company – Coca-Cola (od roku 1886), Fanta (1941), Sprite (1961), Kinley
- PepsiCo – Pepsi (1903), 7 Up (1929), Mirinda (1970)
- Schweppe´s
- Perrier
Na českém trhu:
- Kofola a. s. – Kofola (1960), Vinea (1974)
- Mattoni
- Korunní
- Hanácká kyselka a.s.
- Mezi menší dodavatele patří: BAŤOVKA 1897 s.r.o., Sodovkárna Kolín s.r.o. – KOLI (1886), ZON s.r.o. v Třebíči a další.
Slazení
[editovat | editovat zdroj]Většinou jde o slazený nápoj, protože obsahuje i cukr či glukózo-fruktózový sirup. Používá se i náhradní sladidlo, ale jeho použití nevede ke snížení tělesné váhy konzumenta,[8] ani ke snížení negativních dopadů na zdraví,[9] ani ke snížení zvýšené pravděpodobnosti předčasného úmrtí.[10] Většina umělých sladidel je navíc předmětem sporu ohledně zdravotní nezávadnosti.[11] Ovšem zavedení spotřební daně na slazené nápoje není tak efektivní, jako kdyby se zavedla spotřební daň na dorty či cukrovinky.[12] Ve vyspělých zemích již spotřeba slazených nápojů klesá.[13]
Světoví výrobci limonád skrze sponzorování zdravotnických organizací ovlivňují spotřebu a tak i zdraví obyvatel.[14] Konzumace slazených nápojů zvyšuje riziko úmrtnosti již od malých dávek úměrně zkonzumovanému počtu nápojů.[15] Přispívají také ke vzniku obezity, vysokého krevního tlaku, cukrovky 2. typu a zubních kazů. Ovšem statistika obezity a energetický příjem spolu dostatečně nesouvisí.[16] Mikroplasty, uvolňované například z PET lahví, mohou být obezogen.[17] Stejně tak sycení limonády oxidem uhličitým, protože vede k produkci ghrelinu.[18]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Prosím sodovku. Sifon? Ne, limonádu. Aha. Moravská soda. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 22. 3. 2011 [cit. 2023-03-26]. Roč. 2011. Dostupné online.
- ↑ Limonády v KEG sudech. ZON [online]. ZON spol. s.r.o. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Sudové limonády a minerální vody. JASO [online]. JASO-DISTRIBUTOR, spol. s r. o. [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Marcus Junkelmann: Panis Militaris – Die Ernährung des römischen Soldaten oder der Grundstoff der Macht. Vydal Philipp von Zabern, Mohuč 1997, ISBN 3-8053-2332-8.
- ↑ SMITH, Andrew F. Encyclopedia of Junk Food and Fast Food. [s.l.]: Greenwood Press 363 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-08668-7. (anglicky) Google-Books-ID: mYc4aw7tnekC.
- ↑ Latest & Breaking News Melbourne, Victoria. The Age [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moravsko-český slovník, URL: http://morce.slovniky.org Archivováno 5. 11. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Sugar-free and 'diet' drinks no better for healthy weight than full sugar drinks, experts say. medicalxpress.com [online]. 2017-01-03 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Artificially sweetened drinks may not be heart healthier than sugary drinks. medicalxpress.com [online]. 2020-10-27 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAVIS, Nicola. Soft drinks, including sugar-free, linked to increased risk of early death. The Guardian [online]. 2019-09-03 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Náhrada za cukr: Jsou umělá sladidla opravdu zdravá?. eurozpravy.cz [online]. 2018-05-28 [cit. 2022-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-07.
- ↑ Snack tax may be more effective than a sugary drink tax to tackle obesity. medicalxpress.com [online]. 2019-09-04 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Global consumption of sugary drinks has increased at least 16% since 1990, says study. medicalxpress.com [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Study probes soda company sponsorship of health groups. medicalxpress.com [online]. 2016-10-10 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Higher consumption of sugary beverages linked with increased risk of mortality. medicalxpress.com [online]. 2019-03-18 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Perspective: Obesity—an unexplained epidemic. ajcn.nutrition.org [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné online.
- ↑ A Review of Human Exposure to Microplastics and Insights Into Microplastics as Obesogens. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Carbon dioxide in carbonated beverages induces ghrelin release and increased food consumption in male rats: Implications on the onset of obesity. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) Andrew F. Smith, Encyclopedia of junk food and fast food, Greenwood Publishing Group 2006. ISBN 9780313335273
- (anglicky) David P. Steen et P. R. Ashurst
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Slovníkové heslo limonáda ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu limonáda na Wikimedia Commons