Moše Landau
| Moše Landau משה לנדוי | |
|---|---|
| 5. předseda Nejvyššího soudu Státu Izrael | |
| Ve funkci: 1980 – 1982 | |
| Předchůdce | Joel Zusman |
| Nástupce | Jicchak Kahan |
| Narození | 29. dubna 1912 |
| Úmrtí | 1. května 2011 (99 let) |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
| Alma mater | Londýnská univerzita |
| Profese | soudce |
| Ocenění | Tzeltnerova cena (1982) Izraelská cena (1991) |
| Commons | Moshe Landau |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moše Landau (hebrejsky: משה לנדוי, 29. dubna 1912 – 1. května 2011) byl izraelský soudce a v letech 1980 až 1982 předseda Nejvyššího soudu Státu Izrael.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Landau se narodil roku 1912 v Gdaňsku. V roce 1930 dokončil střední školu ve svobodném městu Gdaňsku a v roce 1933 absolvoval s vyznamenání právnickou školu při Londýnské univerzitě. Ve stejný rok podnikl aliju do mandátní Palestiny. V roce 1937 byl přijat do palestinské advokátní komory, o tři roky později se stal soudcem městského soudu v Haifě a v roce 1948 byl jmenován soudcem distriktního soudu.[1]
V roce 1953 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu.[2] V roce 1976 se stal zástupcem předsedy Nejvyššího soudu a předsedou soudu byl v letech 1980 až 1982. V roce 1961 předsedal procesu s Adolfem Eichmannem.[2] V roce 1962 přijal precedent v souvislosti se svobodou informací tím, že zrušil rozhodnutí cenzora. Jako předseda izraelské ústřední volební komise v roce 1965 jako vůbec první vyřadil „podvratnou“ kandidátní listinu z voleb do Knesetu.[1]
Byl předsedou tribunálu Světového sionistického kongresu a předsedou poradní komise pro reformu izraelského pozemkového zákona, komise pro trestní řízení a komise pro trestní soudy. Byl předsedou komise pro uznání spravedlivých mezi národy v Jad Vašem. V letech 1956 až 1962 a 1965 až 1966 byl předsedou představenstva Technionu. V roce 1974 byl členem Agranatovy komise. Mimo to byl rovněž členem Mezinárodního soudního dvora.[1]
V roce 1987 předsedal komisi, která vyšetřovala postupy Šin Bet. Komise zjistila časté případy křivých přísah u soudů a porušení zákona. Komise zároveň uznala, že „mírný fyzický nátlak“ může být někdy nutný jako nástroj při výslechu.[3] Izraelské skupiny pro lidská práva tvrdily, že praktiky schválené komisí vedly k mučení.[4] Zpráva komise byla v roce 1999 zrušena rozhodnutím Nejvyššího soudu.[3]
Zemřel 1. května 2011 ve věku 99 let ve svém domě v Jeruzalémě na infarkt myokardu.[2] Je pochován na jeruzalémském hřbitově Har ha-Menuchot.
Ocenění a pocty
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1980 mu byl udělen čestný doktorát na Technionu.
- V roce 1991 mu byla udělena Izraelská cena za přínos v oblasti práva.[5]
- V roce 1993 se stal čestným předsedou představenstva rady ředitelů Technionu.
- V roce 1997 mu byl udělen čestný doktorát na Hebrew Union College.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moshe Landau na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d nfc, 2000-10-29 [cit. 2008-10-18]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c ALTMAN, Yair. Eichmann Trial judge passes away [online]. Ynetnews, 2011-05-01 [cit. 2011-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LELYVELD, Joseph. The New York Times, 2005-06-12 [cit. 2008-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel admits torture [online]. BBC, 2000-02-09 [cit. 2008-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel Prize Official Site - Recipients in 1991 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Moše Landau na Wikimedia Commons
- (anglicky) The New York Times – Moshe Landau Dies at 99; Oversaw Eichmann Trial
- (anglicky) The Jerusalem Post – Moshe Landau, judge at Eichmann Trial, dies at 99
- (anglicky) Aruc Ševa – Judge Moshe Landau of Eichmann Trial Passes Away
- (anglicky) Haaretz – Eichmann trial judge and former Supreme Court President dies at 99
- (anglicky) Haaretz – Former Supreme Court president Moshe Landau denounces summons of reporter (01/2003)