Makotřasy (archeologická lokalita)
| Makotřasy | |
|---|---|
celkový pohled na lokalitu od silnice do Středokluk | |
| Základní informace | |
| Výstavba | eneolit |
| Poloha | |
| Adresa | polnosti po obou stranách dálnice Praha-Slaný, mezi Lidickým a Dolanským potokem, Makotřasy, |
| Souřadnice | 50°8′33,69″ s. š., 14°13′50,16″ v. d. |
Makotřasy | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24242/2-4059 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kultovní místo u Makotřas je archeologická lokalita východně od obce Makotřasy v okrese Kladno. Při stavbě silnice Praha–Slaný zde bylo odkryto eneolitické sídliště z poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem[1] s čtvercovým ohrazeným areálem s možnou kultovně astronomickou funkcí. Jeho archeologické stopy jsou od roku 1987 chráněné jako kulturní památka.[2]
Eneolitické sídliště mladší fáze baalberského stupně kultury s nálevkovitými poháry s rozlohou asi 100 hektarů bylo z malé části prozkoumáno v roce 1961 plošným odkryvem o rozměrech 40 × 500 metrů. Sonda úhlopříčně zachytila přibližně čtvercový ohrazený areál.[3] Severní strana ohrazení měřila 300 metrů, zatímco západní strana dosahovala délky asi 320 metrů.[4] Do areálu se vstupovalo sedmnáct metrů širokou bránou uprostřed západní strany, ale podobná brána bývala pravděpodobně i na východní straně, kde se stopy ohrazení dochovaly nejhůře.[3] Příkop široký čtyři metry a 1,4 metry hluboký vymezoval plochu o velikosti 9,33 hektaru.[5] Uvnitř ohrazení byly odkryty zásobnicové jámy, pece a pohřby v sídlištních jamách.[3] Pohřby v sídlištních jamách obsahovaly pozůstatky více než padesáti osob, z nichž bylo mnoho dětí. Mnoho jich bylo pohřbeno v obřadní skrčené poloze s milodary, ale v několika případech byly doloženy stopy fyzického násilí nebo odříznutí hlavy.[1] Mimo areál se nacházely obytné chaty a hroby. Výstavbě čtvercového opevnění předcházel starší obloukovitý příkop dlouhý asi 650 metrů, který chránil prostor s rozlohou deset hektarů u Dolanského potoka[3] jihozápadně od čtvercového opevnění.[1]
Makotřasy jsou nejstarším místem v Česku, ze kterého je známé zpracování kovu. Dokládají jej nálezy čtyř zahloubených pecí se zlomkem keramického tyglíku, strusky a kusu měděné rudy. K dalším nálezům patří žací nože vyrobené z bavorského rohovce nebo velká kupolovitá pec.[1]
Rozměry ohrazeného čtverce mohou hypoteticky souviset s primitivním vyjádřením ročního cyklu dvanácti lunárních měsíců po 29 a půl dnech. Neobvyklý čtvercový půdorys by snad mohl být odrazem nově zaváděného zemědělství. Čtvercový tvar pole je totiž nejvýhodnější při střídání úseků orby s otáčkami a je znám ze skalních rytin z doby bronzové.[6] Plocha pole o rozloze devíti hektarů také odpovídá, při tehdejším nízkém výnosu, výměře polí nutné k zajištění výživy pro čtrnáct až sedmnáct lidí, což přibližně odpovídá velikosti populace jedné kulturní fáze staroeneolitických pohřebišť.[7]
V Makotřasech je otisky semen v mazanici doloženo pěstování zejména pšenice, ale také malého množství ječmene, bobu[8] a prosa. Z domácích zvířat chovali obyvatelé osady zejména skot. Lov divokých zvířat představoval jen výjimečný zdroj potravy.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Makotřasy, s. 191–192.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-10]. Identifikátor záznamu 135293 : Kultovní místo. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d PLESLOVÁ-ŠTIKOVÁ, Emilie. Makotřasy – čtvercové „opevnění“ na sídlišti kultury nálevkovitých pohárů v Čechách. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. E, Řada archeologicko-klasická. 1975–1976. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1977. Dále jen Pleslová-Štiková (1977). Dostupné online. Ročník 1975–1976. S. 160.
- ↑ Pleslová-Štiková (1977), s. 161.
- ↑ SMRŽ, Zdeněk. Mladoeneolitické pohřebiště v Čachovicích. Památky, příroda, život. 1982, roč. 14, čís. 1, s. 20.
- ↑ Pleslová-Štiková (1977), s. 162.
- ↑ Pleslová-Štiková (1977), s. 163.
- ↑ Pleslová-Štiková (1977), s. 164.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PLESLOVÁ-ŠTIKOVÁ, Emilie. Makotřasy – čtvercové „opevnění“ na sídlišti kultury nálevkovitých pohárů v Čechách. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. E, Řada archeologicko-klasická. 1975-1976. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1977. Dostupné online. Ročník 1975–1976. S. 157–173.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kultovní místo na Wikimedia Commons