Mihovil Pavlinović
| Mihovil Pavlinović | |
|---|---|
Mihovil Pavlinović, socha v Zadaru. | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1879 | |
| Ve funkci: 1885 – 1887 | |
| Poslanec Dalmatského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Poslanec Chorvatského sněmu | |
| Ve funkci: 1865 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní strana |
| Narození | 28. ledna 1831 Podgora |
| Úmrtí | 18. května 1887 Podgora |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Náboženství | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mihovil Pavlinović (28. ledna 1831 Podgora[1] – 18. května 1887 Podgora[1][2][3]) byl rakouský kněz a politik chorvatské národnosti z Dalmácie, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Studoval na semináři v Zadaru a roku 1854 absolvoval bohoslovectví u františkánů v Makarské. Téhož roku byl vysvěcen na kněze a nastoupil jako duchovní do obce Drašnice. Následně od roku 1855 až do roku 1870 působil jako kněz v obci Podgora. Byl aktivní i politicky. Od roku 1860 patřil mezi stoupence dalmatské Národní strany, která se hlásila k chorvatskému národnímu hnutí a podporovala spojení Dalmácie s Chorvatskem a Slavonií. Dlouhodobě zasedal jako poslanec Dalmatského zemského sněmu, kam byl zvolen již v prvních volbách roku 1861 a kde pronesl jako první projev v chorvatštině (v té době politickému životu v Dalmácii ještě dominovali tzv. autonomaši, kteří byli kulturně orientováni italsky). Kromě toho byl v roce 1865 zvolen i poslancem Chorvatského sněmu (v Chorvatském království). Roku 1862 patřil mezi zakladatele liberálně-demokratického listu Il Nazionale.[1]
Zasedal rovněž coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam poprvé usedl v prvních přímých volbách roku 1873. Zastupoval kurii venkovských obcí v Dalmácii, obvod Sinj, Imotski, Makarska atd. Slib složil 19. listopadu 1873. Do parlamentu se vrátil ve volbách roku 1885 za týž obvod. Zasedal zde do své smrti roku 1887.[4] V roce 1873 se uvádí jako Michael Pawlinović, kněz, bytem Podgora.[5] V parlamentu zastupoval opoziční slovanský blok.[6] V roce 1878 byl členem poslaneckého klubu pravého středu.[7]
V roce 1883 navrhoval ustanovení chorvatštiny jako oficiálního úředního jazyka v Dalmácii. Prosazoval reformu Rakouska-Uherska ve federalistickém duchu. Byl aktivní při rozvoji sítě veřejných knihoven.[1] Působil rovněž jako spisovatel. Během svých poslaneckých pobytů ve Vídni sloužil mše v slovanském jazyce.[2]
Zemřel v květnu 1887.[2] Příčinou úmrtí byly souchotiny.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Pavlinović, Mihovil [online]. enciklopedija.hr [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ a b c Z Vídně. Národní politika. Květen 1887, roč. 5, čís. 137, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b Ze Zadru. Moravská orlice. Květen 1887, roč. 25, čís. 114, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=296
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Mihovil Pavlinović na Wikimedia Commons
- Chorvatští římskokatoličtí duchovní
- Chorvatští spisovatelé
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Poslanci dalmatského zemského sněmu
- Zemřelí na tuberkulózu
- Narození v roce 1831
- Narození 28. ledna
- Narození v Podgoře
- Úmrtí v roce 1887
- Úmrtí 18. května
- Úmrtí v Podgoře
- Politici Rakouského císařství chorvatské národnosti
- Rakousko-uherští politici chorvatské národnosti