Nádoba z Bronocic
Nádoba z Bronocic (polsky: Waza z Bronocic) je keramická nádoba s vyrytými ozdobami, mezi nimiž je motiv, který je obvykle interpretován jako jedno z nejstarších známých vyobrazení kolového vozidla.[1] Nejde však o jediný možný výklad, může jít například o zobrazení domu se sedlovou střechou.[2] Nádoba byla objevena v obci Bronocice poblíž řeky Nidzica v Polsku. Radiokarbonové datování ji přiřazuje k archeologické kultuře s nálevkovitými poháry kolem poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.[3] Dnes je umístěna v Archeologickém muzeu v Krakově v jižním Polsku.
Objev
[editovat | editovat zdroj]Nádoba byla objevena mezi lety 1974 až 1976 při archeologickém výzkumu velkého neolitického sídliště v Bronocicích, přibližně 50 km severovýchodně od Krakova. Vykopávky prováděl v letech 1974 až 1980 Ústav archeologie a etnologie Polské akademie věd a Státní univerzita v New Yorku ve Spojených státech.
Mezi jinými je na nádobě vyrytý motiv, který lze interpretovat jako zobrazení čtyřkolého vozu. Zvířecí kost přidružená k nádobě byla datována radiokarbonovou metodou kolem roku 3400 př. n. l. (Bakker et al. 1999).[4] Je-li interpretace správná, jde o jedno z nejstarších zobrazení čtyřkolého vozidla na světě.
Historické souvislosti
[editovat | editovat zdroj]Obrázek naznačuje existenci vozů ve střední Evropě již koncem 4. tisíciletí před Kristem. Předpokládá se, že do nich byli zapřaženi zubři, protože v okolí nádoby byly nalezeny jejich pozůstatky včetně rohů, které vypadají opotřebované, jako by byly svázány provazem, což by mohlo být v důsledku použití jakéhosi jha.[5]
V souvislosti s objevem někteří badatelé (Asko Parpola a Christian Carpelan) poukázali na to, že indoevropské jazyky mají původní slovní zásobu související s kolovou dopravou. Kolová vozidla byla poprvé vynalezena kolem poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Nádoba z Bronocic pochází přibližně z této doby. Je tedy současná s nejstaršími vyobrazeními kolových vozů nalezených na klínopisných hliněných tabulkách v okrsku Eanna v Uruku, v sumerské civilizaci starověké Mezopotámie (moderní Irák), datované kolem 3500–3350 př. n. l. Historici obecně předpokládají, že kolem poloviny 4. tisíciletí před naším letopočtem došlo k rozšíření kolových vozidel z Blízkého východu do Evropy.[6][7][8][9] Všechny nejstarší důkazy o kolových vozidlech, včetně modelů, obrazových vyobrazení, nálezy kol a pozůstatků vozidel, jsou však spíše v Evropě než na Blízkém východě.[10] Například vůbec nejstarší zachovalý nález asi 5 300 let starého kola u Lublaně ve Slovinsku,[11] podobný, o něco mladší nález ze Švýcarska,[12] nebo 5400 let staré stopy kol (vyjeté koleje) z naleziště Flintbek v severním Německu.[1] Je proto možné, že kolová vozidla byla vynalezena nezávisle v Evropě a Mezopotámii, a nelze ani vyloučit, že technologie byla naopak přenesena z Evropy do Mezopotámie.[13][14][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bronocice pot na anglické Wikipedii.
- ↑ a b STANDAGE, Tom. A Brief History of Motion: From the Wheel, to the Car, to What Comes Next [online]. Bloomsbury Publishing USA, 2021-08-17 [cit. 2024-09-19]. Dostupné online. ISBN 978-1-63557-362-6. OCLC on1184237267 (anglicky)
- ↑ TUREK, Jan. Čtení pravěké keramiky: výzdoba, vzor, symbol. Vesmír [online]. VESMÍR, 2023-09-04 [cit. 2024-09-19]. Roč. 102, čís. 491. Dostupné online. ISSN 1214-4029.
- ↑ GÓRSKI, Jacek. Wozy z Bronocic. www.ma.krakow.pl [online]. Muzeum Archeologiczne w Krakowie, 2015-05-22 [cit. 2024-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-22. (polsky)
- ↑ MILISAUSKAS, Sarunas. Myth Making by Jan Machnik: The American and Polish Cooperative Archaeological Project 1966–1978. S. 315–327. Sprawozdania Archeologiczne [online]. Wydawnictwo Instytutu Archeologii i Etnologii Polskiej Akademii Nauk, 2015 [cit. 2024-09-19]. Roč. 67, s. 315–327. Dostupné online. ISSN 0081-3834. (anglicky)
- ↑ ANTHONY, David W. The horse, the wheel, and language: how bronze-age riders from the Eurasian steppes shaped the modern world. Princeton, N.J: Princeton University Press, 2007. ISBN 978-0-691-05887-0.
- ↑ ATTEMA, P. A. J.; LOS-WEIJNS, M. A.; PERS, N. D. Maring-Van der. Acta Et Communicationes Instituti Bio-Archaeologici Universitatis Groninganae. Palaeohistoria. 2006, roč. 47/48, s. 11. Dostupné online [cit. 2024-09-20]. ISSN 0552-9344. (anglicky)
- ↑ BAKKER, Jan Albert; KRUK, Janusz; LANTING, Albert E.; MILISAUSKAS, Sarunas. The earliest evidence of wheeled vehicles in Europe and the Near East. S. 778–790. Antiquity [online]. Cambridge University Press, 1999-12 [cit. 2024-09-21]. Roč. 73, čís. 282, s. 778–790. Dostupné online. ISSN 1745-1744. DOI 10.1017/S0003598X00065522. (anglicky)
- ↑ BAKKER, J. A.; KRUK, J.; LANTIG, A. E. Bronocice, Flintbek, Uruk, Jebel Aruda and Arslantepe: The Earliest Evidence of Wheeled Vehicles in Europe and the Near East. In: ATTEMA, P. A. J.; LOS-WEIJNS, M. A.; PERS, N. D. Maring-Van der. Palaeohistoria 47/48 (2005/2006): Acta Et Communicationes Instituti Bio-Archaeologici Universitatis Groninganae. Groningen: Groningen Institute of Archaeology, University of Groningen, 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISBN 9789077922187. S. 10-28. (anglicky)
- ↑ a b Největší a nejstarší kolo na světě ukazuje, že jeho vynálezci možná nebyli Sumerové. neveda.cz [online]. [ne]věda.cz, 2018-05-16 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ KLIMSCHA, Florian. Wheeled vehicles. In: HANSEN, S.; RENN, J.; KLIMSCHA, F. The Digital Atlas of Innovations. [s.l.]: [s.n.], 2012-2017. Dostupné online.
- ↑ Největší a nejstarší kolo na světě ukazuje, že jeho vynálezci možná nebyli Sumerové. neveda.cz [online]. [ne]věda.cz, 2018-05-16 [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
- ↑ WILLIGEN, Samuel van. The wheel. blog.nationalmuseum.ch [online]. Swiss National Museum, 2020-06-26 [cit. 2024-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHIER, Wolfram. The Oxford handbook of neolithic Europe. Oxford: Oxford University Press, 2015. 1166 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-954584-1. Kapitola Chapter 5, Central and Eastern Europe, s. 99-120.
- ↑ BAKKER, J. A. Relevant Sections of Two Letters by A. E. Lanting to J. A. Bakker on the Book 'Rad und Wagen' (2004) and Related Subjects. In: ATTEMA, P. A. J.; LOS-WEIJNS, M. A.; PERS, N. D. Maring-Van der. Palaeohistoria 47/48 (2005/2006): Acta Et Communicationes Instituti Bio-Archaeologici Universitatis Groninganae. Groningen: Groningen Institute of Archaeology, University of Groningen, 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISBN 9789077922187. S. 29–37. (anglicky, nizozemsky)