Son Hung-min
Son Hung-min | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Son Hung-min (2018) | |||||||
Osobní informace | |||||||
Datum narození | 8. července 1992 (32 let) | ||||||
Místo narození | Čchunčchon, Jižní Korea | ||||||
Výška | 184 cm | ||||||
Přezdívka | Sonaldo[1] | ||||||
Klubové informace | |||||||
Současný klub | Tottenham Hotspur | ||||||
Číslo dresu | 7 | ||||||
Pozice | křídelník | ||||||
Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
Reprezentace** | |||||||
| |||||||
Další informace | |||||||
Alma mater | Dongbuk High School | ||||||
Povolání | fotbalista | ||||||
Rodiče | Son Woong-jung | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 6. 6. 2023 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 6. 6. 2023 | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Son Hung-min (hangul 손흥민, anglický přepis: Son Heung-min; * 8. července 1992, Čchunčchon) je jihokorejský profesionální fotbalista, který hraje na pozici křídelníka za anglický klub Tottenham Hotspur FC a za jihokorejský národní tým.
Když roku 2015 přestoupil z Bayeru Leverkusen do Tottenhamu Hotspur stal se nejdražším přestupujícím asijským fotbalistou.[3] Roku 2020 se stal prvním fotbalistou z Asie, který v anglické Premier League vstřelil 50 a více gólů.[4]
Zúčastnil se Mistrovství světa v roce 2014 (Brazílie) a v roce 2018 (Rusko). V roce 2016 si zahrál na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru (Brazílie).[5]
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Bayer Leverkusen
[editovat | editovat zdroj]V průběhu června 2013 přestoupil z Hamburku do Bayeru Leverkusen za částku činící circa 10 milionů eur a v týmu nahradil do Chelsea odcházejícího André Schürrleho.[6]
Za 87 zápasů Bundesligy stihl nastřílet 29 gólů.[3]
Tottenham
[editovat | editovat zdroj]Na konci srpna roku 2015 opustil Bayer Leverkusen a zamířil do londýnského Tottenhamu Hotspur za částku 22 milionů liber, přičemž zde podepsal pětiletou smlouvu. Stal se nejdražším přestupujícím fotbalistou původem z Asie.[3] Trenér Mauricio Pochettino Sonovi umožnil debutovat na půdě Sunderlandu dne 13. září 2015, kde Tottenham vyhrál 1:0. Ze zápasu odehrál více než hodinu, posléze byl vystřídán Androsem Townsendem.[7] Ve svém druhém zápase – a prvním na domácím stadionu White Hart Lane – dal dva góly v Evropské lize 17. září proti Karabachu.[8] Na hřišti Watfordu 28. prosince vkročil na trávník jako střídající hráč na posledních 20 minut a v 89. minutě dal vítězný gól na konečných 2:1.[9] Proti Chelsea v klíčovém zápase hraném 2. května 2016 na její půdě zvyšoval před poločasovou přestávkou vedení na 2:0, vedení ale Tottenham ve zbytku zápase ztratil.[10] Konečný výsledek 2:2 přisoudil mistrovský titul konkurenčnímu Leicesteru, Tottenham mezitím prodloužil čekání na svůj ligový triumf, trvající od roku 1961.[11]
Pro Sona započala sezóna 2016/17 povedeným výkonem na půdě Stoke City 10. září 2016, kde dvěma góly vyztužil vedení 2:0, aby ještě připravil asistenci na konečných 4:0 pro Harryho Kanea.[12] Střelcem dvou gólů při venkovní výhře 2:1 se stal rovněž 24. září proti Middlesbrough.[13] Pátým gólem v pěti zápasech rozhodl tři dny nato o výhře 1:0 v Lize mistrů venku proti CSKA Moskva.[14] Zářijové výkony v Premier League byly základem pro jeho jmenování „hráčem měsíce“, což se do té doby nikomu z jihokorejských, ba asijských fotbalistů nepodařilo.[15]
Díky jeho hattricku při výhře 6:0 do sítě Millwallu 12. března 2017 postoupil Tottenham do semifinále FA Cupu.[16] 1. dubna dal druhý gól svého mužstva při venkovní výhře 2:0 proti Burnley.[17] O čtyři dny později udržel při životě naděje na titul, když vstřelil druhý ze tří gólů Spurs při výhře 3:1 na půdě Swansea City, kde Tottenham otočil výsledek všemi třemi góly až po 88. minutě.[18] 8. dubna se potřetí v sezóně prezentoval dvougólově při domácí výhře 4:0 s Watfordem, která pro Tottenham znamenala šestou ligovou výhru po sobě a držení kroku s vedoucí Chelsea.[19] Proti AFC Bournemouth 15. září pomohl vyhrát 4:0 jedním gólem, nezabránil však semifinálovému vyřazení v FA Cupu ze strany Chelsea.[20] Podruhé v sezóně byl 12. května ohlášen hráčem měsíce za měsíc duben.[20]
Před začátkem sezóny 2018/19 prodloužil stávající smlouvu do roku 2023.[21] První góly v sezóně zaznamenal 31. října na hřišti West Ham United při výhře 3:1, kdy dvěma trefami poslal svůj tým do vedení 2:0 ve čtvrtém kole Ligového poháru (EFL Cup).[22] Dne 24. listopadu zvyšoval vedení Tottenhamu na 3:0 v domácím zápase s Chelsea, kterou Son se spoluhráči ve 13. kole porazil 3:1. Zatímco pro Chelsea to byla první ligová porážka sezóny, Son vstřelil svůj 50. gól v klubu.[23] Za tuto individuální akci, při které nejen rychlostí překonal dva soupeřovy hráče, získal cenu pro nejlepší gól měsíce za měsíc listopad.[24] Na hřišti Leicesteru 8. prosince dal první gól tohoto střetnutí a později asistoval gólu na konečných 2:0 pro Tottenham.[25]
Son otevřel skóre prvního klání osmifinále Ligy mistrů 13. února 2019 proti Borussii Dortmund. Tottenham se domácí výhrou 3:0 přiblížil postupu do čtvrtfinále.[26] První zápas čtvrtfinále této soutěže proti Manchesteru City se již odehrál na novém stadionu 9. dubna. Son jediným gólem zápasu rozhodl o výhře 1:0.[27] V odvetě čtvrtfinále v následujícím týdnu se do 10. minuty dvakrát přesně trefil a nejprve vyrovnal na 1:1 a pak poslal Tottenham do vedení. Zápas se stal „přestřelkou“, ze které z pohledu Sona vzešla porážka 3:4. Díky pravidlu venkovních gólů po souhrnném výsledku 4:4 proto zamířil do semifinále Tottenham.[28] Londýnský klub se probojoval do semifinále teprve podruhé ve své historii a poprvé od roku 1962, kdy se to zdařilo v rámci dřívější Ligy mistrů – Poháru mistrů evropských zemí.[28] Mezitím se Son stal nejgólovějším Asiatem v Lize mistrů, když se 12 góly překonal Uzbeka Maxima Šatskicha.[28] Na webu BBC Sport byl hlasujícími fanoušky zvolen hráčem zápasu.[29] Ve finále Ligy mistrů čelil 1. června Liverpoolu na stadionu Wanda Metropolitano v Madridu, ve kterém však zakusil porážku 0:2.[30]
V únoru 2020 vstřelil dva góly mužstvu Aston Villy při venkovní ligové výhře 3:2. Za stavu 1:1 se ujmul penalty, kterou sice zprvu vychytal brankář Pepe Reina, útočník Tottenhamu ale z dorážky přesto skóroval. Tímto se stal fotbalistou s 50 góly v anglické nejvyšší lize – Premier League – jako vůbec první hráč původem z Asie a v zápase ještě přidal další, svůj druhý, gól.[4]
Ve druhém kole ligové sezóny 2020/21 se Son uvedl čtyřmi góly na půdě Southamptonu při výhře 5:2, na něž všechny mu nahrál autor posledního gólu Tottenhamu, útočník Harry Kane.[31] Ve čtvrtém kole se 4. října dvěma trefami (a asistencí) podílel na výhře 6:1 na hřišti Manchesteru United, nejvyšší výhře Tottenhamu na půdě tohoto soupeře v klubové historii a nejvyšší výhra nad tímto soupeřem z Manchesteru od roku 1932, kdy Tottenham rovněž vyhrál 6:1 (doma).[32] Později byl díky říjnovým výkonům potřetí v kariéře vyhlášen hráčem měsíce.[33] Doma proti Leeds United 2. ledna dal Son gól a přispěl k výhře 3:0 v zápase Premier League, ve kterém navíc asistoval gólu Tobyho Alderweirelda. Korejec tímto zaznamenal 100. gól ve dresu londýnského týmu, který zvítězil poprvé od začátku prosince.[34]
Sezónu Premier League 2021/22 načal jediným a tudíž vítězným gólem zápasu doma proti obhajujícímu Manchesteru City.[35] Když převzal tým nový trenér Antonio Conte, odvděčil se mu Son 4. listopadu gólem do sítě Vitesse v Evropské konferenční lize UEFA a pomohl vyhrát 3:2. Již potřetí se tak trefil jako první hráč týmu při premiérovém zápase nového trenéra, předtím tak učinil při premiérách Josého Mourinha a Nuna Espírita Santa.[36] Při výhře 3:0 nad Crystal Palace 26. prosince protáhl svoji střeleckou sérii na čtyři zápasy, díky čemuž trenér Conte nadále v novém působišti neprohrál.[37][38]
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]Prošel mládežnickými výběry a v roce 2009 se představil na Mistrovství světa hráčů do 17 let, který ten rok pořádala Nigérie. Skóroval hned první zápas proti Uruguayi, kdy na úvod pomohl vyhrát 3:1.[39] Ve čtvrtfinále vstřelil gól proti pozdějším poraženým finalistům, domácím Nigerijcům, kteří ovšem proměnili prozatímní stav 1:1 na vítězný výsledek 3:1.[40]
V lednu 2011 se účastnil Asijského poháru AFC, svého prvního turnaje za národní mužstvo. Ve třetím skupinovém zápase dal první reprezentační gól při výhře 4:1 proti Indii, jeho nakonec jediný gól na turnaji, který pro Jižní Koreu skončil třetím místem.[41]
Zúčastnil se Mistrovství světa 2014 v Brazílii[42], kde Jižní Korea obsadila s jedním bodem poslední místo v základní skupině H. Zahrál si také na následujícím závěrečném turnaji, na Mistrovství světa 2018 v Rusku, kde se mu podařilo vsítit dvě branky. Jižní Korea skončila na 3. místě skupiny F.
V kvalifikačním zápase 16. listopadu 2021 venku proti Iráku, který se ovšem odehrál v Kataru, podpořil gólem z proměněné penalty výhru 3:0 a přiblížil Jižní Koreu na závěrečný světový turnaj pořádaný právě Katarem v roce následujícím.[41]
Představil se na Mistrovství světa, které Katar hostil v listopadu a prosinci roku 2022. Okolo jeho startu byly pochybnosti způsobené zraněním obličeje v klubovém utkání.[43] Do skupinového utkání proti Uruguayi dne 24. listopadu nastoupil s ochrannou maskou a patřil mezi nejnebezpečnější hráče svého týmu. Úvodní utkání skončilo remízou bez gólu.[44]
V Asijském poháru ve Čtvrtfinále dal výtězný gól Austrálii .
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]K 22. květnu 2022
Klub | Sezóna | Liga | Národní pohár | Ligový pohár | Evropské poháry | Celkem | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Division | Apps | Goals | Apps | Goals | Apps | Goals | Apps | Goals | Apps | Goals | ||
Hamburger SV | 2010/11 | Bundesliga | 13 | 3 | 1 | 0 | — | — | 14 | 3 | ||
2011/12 | 27 | 5 | 3 | 0 | — | — | 30 | 5 | ||||
2012/13 | 33 | 12 | 1 | 0 | — | — | 34 | 12 | ||||
Celkem | 73 | 20 | 5 | 0 | — | — | 78 | 20 | ||||
Bayer Leverkusen | 2013/14 | Bundesliga | 31 | 10 | 4 | 2 | — | 8 | 0 | 43 | 12 | |
2014/15 | 30 | 11 | 2 | 1 | — | 10 | 5 | 42 | 17 | |||
2015/16 | 1 | 0 | 0 | 0 | — | 1 | 0 | 2 | 0 | |||
Celkem | 62 | 21 | 6 | 3 | — | 19 | 5 | 87 | 29 | |||
Tottenham Hotspur | 2015/16 | Premier League | 28 | 4 | 4 | 1 | 1 | 0 | 7 | 3 | 40 | 8 |
2016/17 | 34 | 14 | 5 | 6 | 0 | 0 | 8 | 1 | 47 | 21 | ||
2017/18 | 37 | 12 | 7 | 2 | 2 | 0 | 7 | 4 | 53 | 18 | ||
2018/19 | 31 | 12 | 1 | 1 | 4 | 3 | 12 | 4 | 48 | 20 | ||
2019/20 | 30 | 11 | 4 | 2 | 1 | 0 | 6 | 5 | 41 | 18 | ||
2020/21 | 37 | 17 | 2 | 0 | 3 | 1 | 9 | 4 | 51 | 22 | ||
2021/22 | 35 | 23 | 2 | 0 | 4 | 0 | 4 | 1 | 45 | 24 | ||
Celkem | 232 | 93 | 25 | 12 | 15 | 4 | 53 | 22 | 325 | 131 | ||
Celkem | 373 | 135 | 36 | 15 | 15 | 4 | 72 | 27 | 496 | 181 |
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Ke 14. červnu 2022[45]
Jižní Korea | ||
---|---|---|
Year | Apps | Goals |
2010 | 1 | 0 |
2011 | 7 | 1 |
2012 | 3 | 0 |
2013 | 11 | 4 |
2014 | 12 | 2 |
2015 | 12 | 9 |
2016 | 6 | 1 |
2017 | 9 | 3 |
2018 | 13 | 3 |
2019 | 13 | 3 |
2020 | 2 | 0 |
2021 | 7 | 4 |
2022 | 6 | 3 |
Celkem | 102 | 33 |
Reprezentační góly
[editovat | editovat zdroj]- Skóre a výsledky Jižní Koreje jsou vždy zapisovány jako první[45]
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]- 1× finalista Ligy mistrů UEFA – 2018/19
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]- 1× vítěz Asijských her – 2018
Individuální
[editovat | editovat zdroj]- 6× Jihokorejský fotbalista roku – 2013, 2014, 2017, 2019, 2020, 2021[5][46]
- 2× Hráč sezóny Tottenhamu – 2018/19, 2019/20, 2021/22[5]
- 3× Hráč měsíce v Premier League – září 2016,[15] duben 2017,[20] říjen 2020[33][47]
- 2× Střelec gólu měsíce v Premier League – listopad 2018, prosinec 2019[47]
- 1× Střelec gólu sezóny v Premeir League – 2019/20
- 1× Vítěz Ceny Ference Puskáse - 2020
- Tým roku Premier League podle PFA – 2020/21[48]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HOTSPUR, Tottenham. Has 'Sonaldo' scored the goal of the season?. BBC Sport [online]. 2019-12-07 [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.profutbal.sk [online]. [cit. 2015-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-18.
- ↑ a b c LONG, Sam. Tottenham's Son Heung-min vows to justify £22m price tag after becoming most expensive Asian player in history. London Evening Standard [online]. 2015-08-31 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b South Korean becomes first Asian to reach 50 goals while he also scored one of Spurs' latest winners. PremierLeague.com [online]. 2020-02-17 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Heung-min Son: Achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné online.
- ↑ QUINN, Phillip. Bayer Leverkusen have bolstered their attack with the addition of Hamburg's Heung Min Son.. sbnation.com [online]. 2013-06-14 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHOWDHURY, Saj. Sunderland 0–1 Tottenham. BBC [online]. 2015-09-13 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JENNINGS, Patrick. Tottenham 3–1 FK Qarabag. BBC [online]. 2015-09-17 [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-20. (anglicky)
- ↑ SANGHERA, Mandeep. Watford 1–2 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2015-12-28 [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-10. (anglicky)
- ↑ USRY, Rob. Heung-Min Son doubles Tottenham's lead over Chelsea. SB Nation [online]. 2016-05-02 [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-03. (anglicky)
- ↑ LEWIS, Aimee. Chelsea 2-2 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2016-05-02 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JUREJKO, Jonathan. Stoke City 0–4 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2016-09-10 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RIACH, James. Tottenham edge out Middlesbrough as in-form Son Heung-min hits double. The Guardian [online]. 2016-09-24 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HYTNER, David. Son Heung-min secures Tottenham Hotspur vital win in Moscow. The Guardian [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Son claims EA SPORTS Player of the Month prize. PremierLeague.com [online]. 2016-10-14 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOHNSTON, Neil. Tottenham Hotspur 6-0 Millwall. BBC Sport [online]. 2017-03-12 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SKELTON, Jack. Burnley 0–2 Tottenham Hotspur. BBC Sport [online]. 2017-04-01 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRITCHARD, Dafydd. Swansea 1–3 Tottenham Hotspur. BBC Sport [online]. 2017-04-05 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JENNINGS, Patrick. Tottenham Hotspur 4–0 Watford. BBC Sport [online]. [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Heung-Min Son is April's EA SPORTS Player of the Month. tottenhamhotspur.com [online]. 2017-05-12 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tottenham Hotspur: Son Heung-min & Erik Lamela sign new contracts. BBC [online]. 2018-07-20 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SUTCLIFFE, Steve. West Ham United 1–3 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2018-10-31 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAFEZ, Shamoon. Tottenham Hotspur 3–1 Chelsea. BBC [online]. 2018-11-25 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DRURY, Sean. Premier League Goal of the Month: Tottenham's Son Heung-Min Wins November Award. 90min.com [online]. 2018-12-14 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Leicester 0-2 Tottenham: Dele Alli scores 50th goal as Spurs go third. Sky Sports [online]. 2018-12-09 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Tottenham Hotspur 3–0 Borussia Dortmund: Spurs secure superb Champions League win. BBC [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CREDITOR, Avi. WATCH: Son's Goal Gives Tottenham UCL Edge Over Man City; Kane Hurt in Win. Sports Illustrated (si.com) [online]. 2019-04-09 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MCNULTY, Phil. Manchester City 4–3 Tottenham Hotspur (4–4 agg): Spurs stun City on away goals in modern classic. BBC Sport [online]. 2019-04-17 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Man City v Tottenham in the Champions League - rate the players. BBC Sport [online]. 2019-04-17 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Liverpool beat Spurs 2-0 to win Champions League final in Madrid. BBC Sport [online]. 2019-06-01 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Son Heung-min scores FOUR as Tottenham hammer Southampton. Eurosport [online]. 2020-09-20 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STONE, Simon. Manchester United 1 : 6 Tottenham Hotspur. BBC [online]. 2020-10-04 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SPENCER, Jamie. Son Heung-min Named Premier League Player of the Month for October. 90min.com [online]. 2020-11-13 [cit. 2021-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-14. (anglicky)
- ↑ SUTCLIFFE, Steve. Tottenham Hotspur 0–3 Leeds United. BBC [online]. 2021-01-02 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WILSON, Jonathan. Tottenham’s Son Heung-min strikes to stun wasteful Manchester City. The Guardian [online]. 2021-08-15 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CATTERSON-REID, Aaron. 'Kane could never' - Tottenham fans spot Son Heung-Min trend that continued under Antonio Conte. football.london [online]. 2021-11-04 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MANN, Mantej. Tottenham 3-0 Crystal Palace: Harry Kane helps Spurs cruise past 10-man Palace. BBC Sport [online]. 2021-12-26 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Son Heung-min extends scoring streak to 4 matches in Tottenham's win. Korea Times [online]. 2021-12-26 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Uruguay 1-3 Korea Republic. FIFA.com [online]. 2009-10-26 [cit. 2021-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-12. (anglicky)
- ↑ Spain, Nigeria enter semis in U-17 World Cup. CCTV.com [online]. 2009-11-10 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BANERJEE, Ritabrata. 'I want to come back here next year' - South Korea's Heung-Min Son eager to play in Qatar at the 2022 World Cup. Goal.com [online]. 2021-11-17 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online.
- ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
- ↑ TAN, Gabriel. With or without Son Heung-min, South Korea can show how far they've come in FIFA World Cup clash with Uruguay. ESPN [online]. 2022-11-23 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SANDERS, Emma. Uruguay 0-0 South Korea - nothing to separate teams in exciting goalless draw. BBC [online]. 2022-11-24 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 손흥민 Son Heungmin [online]. Korea Football Association [cit. 2021-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 February 2020.
- ↑ Son Heung-min named Korea's top male footballer for record 6th year. Korea Times [online]. 2021-12-29 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Son Heung-min. premierleague.com [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-18. (anglicky)
- ↑ Manchester City dominate PFA Team of the Year with six players in the line-up. The Athletic [online]. 2021-06-05 [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Son Hung-min na Wikimedia Commons
- Profil hráče na Transfermarkt.co.uk (anglicky) (německy)
- Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
- Profil hráče na PremierLeague.com (anglicky)
- Profil hráče na Eurofotbal.cz (česky)