Saint-Nazaire

Saint-Nazaire
	Přístav v Saint-Nazaire
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	47°16′50″ s. š., 2°12′31″ z. d.
Nadmořská výška	0–47 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Francie
Region	Pays de la Loire
Departement	Loire-Atlantique
Arrondissement	Saint-Nazaire
Kanton	Saint-Nazaire-Centre; Saint-Nazaire-Est; Saint-Nazaire-Ouest
	Saint-Nazaire
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	46,79 km²
Počet obyvatel	66 348 (2009)
Hustota zalidnění	1 418 obyv./km²
Správa
Starosta	Joël-Guy Batteux
Oficiální web	www.mairie-saintnazaire.fr
E-mail	contact@mairie-saintnazaire.fr
PSČ	44184, 44600
INSEE	44109
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saint-Nazaire (bretonsky Sant-Nazer/Señ Neñseir) je přístavní město v západní Francii ležící na řece Loiře, zhruba 10 km od pobřeží Atlantského oceánu. Samotné město je součástí Arrondissementu Saint-Nazaire, který patří do departementu Loire-Atlantique (region Pays de la Loire); je pojmenováno podle sv. Nazaria, jehož relikvie je uložena ve zdejším kostele.

Město leží mezi nálevkovitým ústím řeky Loiry a Brière, druhou největší francouzskou bažinou. Město má dlouho tradici ve stavění lodí a lovu ryb.

Součástí přístavu v St. Nazaire je velký dok Louise Jouberta nazývaný také dok Normandie, podle lodi Normandie, pro kterou byl postaven. Jelikož se jedná o největší dok v oblasti, byl za druhé světové války cílem britských jednotek Commandos během operace Chariot.

Ponorková základna

Současný pohled na ponorkovou základnu Kriegsmarine v Saint-Nazaire 47°16′32″ s. š., 2°12′12″ z. d.

Saint-Nazaire bylo za druhé světové války ovládáno nacisty, kteří využili strategickou pozici města na pobřeží Atlantiku k vybudování jedné ze svých klíčových ponorkových základen německé Kriegsmarine (podobný osud mělo také francouzské město Brest). Město bylo tedy vojenským cílem spojeneckých náletů, ovšem betonové doky pro ponorky byly opravdu bezpečné a odolné vůči účinkům bombardování. Za výstavbou stála německá organizace Todt, která při stavbě využívala nuceně nasazené pracující, nejčastěji vězně koncentračních táborů. Po skončení války se řešila otázka likvidace těchto betonových doků a nakonec bylo od ní upuštěno pro finanční náročnost. Pozůstatky ponorkových doků ve městě tedy připomínají jeho vojenskou a strategickou úlohu za druhé světové války během bitvy o Atlantik. Dalšími významnými ponorkovými základnami na území dnešní Francie byla města Lorient, Brest, Bordeaux a La Rochelle. ^[1]