Přeskočit na obsah

Schodiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o stavebním prvku k pěšímu překonání výškového rozdílu. Další významy jsou uvedeny na stránce Schodiště (rozcestník).
Schodiště

Schodiště je šikmá nosná konstrukce (stavební prvek) sloužící k propojení jednotlivých podlaží nebo k pěšímu překonání určitého výškového rozdílu. V závislosti na následném využití schodiště je potřeba naplánovat a vhodně zvolit použité materiály a další specifikace, jakými jsou výška stupně, nebo šířka schodnice, sklon, průchodná a podchodná výška a další. Kromě těchto schodišť (interiérových nebo exteriérových) existují také schodiště jako samostatné venkovní stavby (viz např. Seznam schodišť v Praze).

Je také prvek zahradní architektury používaný v sadovnické tvorbě.

Názvosloví

[editovat | editovat zdroj]
Schéma (půdorys) dvojramenného schodiště
Dvojramenné schodiště
(pohled shora)
  • 1 – podesta
  • 2 – mezipodesta (odpočívadlo) – spojuje jednotlivá schodišťová ramena ve stejné výškové úrovni
  • 3 – nástupní rameno
  • 4 – výstupní rameno
  • 5 – schodišťová zeď – omezuje schodišťový prostor a často jsou použity jako nosné konstrukce schodiště
  • 6 – zábradlí
  • 7 – zrcadlo – prostor mezi nástupním a výstupním ramenem, může být volný či vyzděný
  • 8 – jalový stupeň – první, nástupní stupeň schodišťového ramene, který je zabudovaný do podesty
  • 9 – ukončovací stupeň – poslední, výstupní stupeň schodišťového ramene, který je zabudovaný do mezipodesty nebo podesty
  • 10 – výstupní čára – pomyslná čára, která spojuje přední hrany schodišťových stupňů v teoretické ose výstupu

Další pojmy

[editovat | editovat zdroj]
  • schodišťové rameno – šikmá konstrukce o nejméně 3 schodišťových stupních, která spojuje dvě různé výškové úrovně
  • schodnice – šikmý nosník podporující schodišťové rameno nebo schodišťové stupně
  • schodišťový stupeň – konstrukční prvek, který umožňuje překonávat určitou výšku a délku jedním normálním krokem
  • stupnice – horní vodorovná plocha schodišťového stupně na kterou se našlapuje
  • podstupnice – přední svislá plocha schodišťového stupně
  • čelo stupně – boční svislá plocha schodišťového stupně

Výpočty schodišť

[editovat | editovat zdroj]

Základní normou pro navrhování je ČSN 73 4130 – Schodiště a šikmé rampy (2010), výpočet schodiště se řídí následujícími principy:[1]

Šířka/výška stupně

[editovat | editovat zdroj]

Běžné schodiště má sklon 25° – 35° a výšku schodů 150 – 180 mm. Platí pro ně, že šířka (b) a výška (h) stupně se určuje ze vzorce:

2*h+b= (600mm) - 630mm - (až 650mm)

Podchodná a průchodná výška

[editovat | editovat zdroj]

Platí že:

  • Nejmenší podchodná výška h1 je vypočtena vzorcem
h1=1500+750/cos(alfa) (alfa je sklon schodiště)

nebo 2100 mm pro schodiště v rodinných, bytových domech, chatách a pro pomocná žebříková schodiště do sklonu 50°

nebo 2300 mm pro pomocná žebříková schodiště o sklonu nad 50°

  • Nejmenší průchodná výška h2 je vypočtena vzorcem
h2=1500*cos(alfa)+750 (alfa je sklon schodiště)

Rozdělení schodišť a schodišťových ramen

[editovat | editovat zdroj]
Levotočivé schodiště
Pravotočivé schodiště

a) podle funkce

[editovat | editovat zdroj]
  • hlavní
  • vedlejší
  • podřadná
  • vyrovnávací
  • nouzová (úniková, požární)

b) podle umístění

[editovat | editovat zdroj]
  • vnitřní – nachází se uvnitř budovy
  • vnější – spojuje budovu s vnějším terénem
  • terénní – vyrovnává dva výškové rozdíly mimo budovu

c) podle půdorysného tvaru

[editovat | editovat zdroj]
  • s rameny přímými
  • s rameny zakřivenými
  • s rameny smíšenými

d) podle smyslu

[editovat | editovat zdroj]
  • přímá
  • pravotočivá
  • levotočivá

e) podle materiálu

[editovat | editovat zdroj]

f) podle konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Složené dřevěné skládací schodiště (Zlatá ulička, Pražský hrad)
  • s plně podporovanými stupni – pažená – podezděná – desková
  • s oboustranně podporovanými stupni – schodnicová – vřetenová – visutá – zavěšená
  • schodiště se stupni konzolovitě vetknutými
  • schodiště se zvláštními stupni
  • schodiště skládací (při nepoužívání zabírá minimální prostor)

g) podle sklonu schodišťového stupně

[editovat | editovat zdroj]
  • rampy – sklon od 0° do 7°
  • rampová – sklon od 7° do 20°, výšky stupňů 80 – 130 mm
  • mírná – sklon od 20° do 25°, výšky stupňů 130 – 150 mm
  • běžná – sklon od 25° do 35°, výšky stupňů 150 – 180 mm
  • strmá – sklon od 35° do 45°, výšky stupňů 180 – 250 mm
  • žebříková – sklon od 45° do 58°
  • skloněné žebříky – od 58° do 80°
  • svislé žebříky – od 80° do 90°

Optimální sklon interiérového schodiště je cca 35°.

h) podle odolnosti proti ohni

[editovat | editovat zdroj]
  • hořlavá
  • nesnadno hořlavá (dřevěná,která mají podhled omítnutý)
  • nehořlavá (ocelová,kamenná,betonová)

i) podle technologie provedení

[editovat | editovat zdroj]
  • vyzdívaná
  • monolitická
  • svařovaná
  • částečně montovaná
  • plně montovaná z prefabrikovaných dílců

Dřevěný materiál na schody

[editovat | editovat zdroj]
  1. KARLÍK, Tomáš. Základy stavitelství v kostce: Vertikální komunikace [online]. A.V.A.L., expertní a projektová kancelář. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Pavel Hykš, Mária Gieciová; Schodiště, rampy, žebříky; GRADA 2008; ISBN 978-80-247-2688-5.
  • Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních, Václav Hájek

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]