Sea Wolf
| Sea Wolf | |
|---|---|
GWS-26 Sea Wolf startuje z britské fregaty HMS Richmond (F239) | |
| Typ | protiletadlový raketový komplet |
| Místo původu | |
| Historie výroby | |
| Výrobce | British Aircraft Corporation (MBDA) |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 82 kg / 140 kg |
| Délka | 1,9 m |
| Rychlost | 2+ M |
| Účinný dostřel | 6 km / 10 km |
Sea Wolf je námořní protiletadlový raketový komplet krátkého dosahu vyvinutý zbrojovkou British Aircraft Corporation (BAC, později British Aerospace a následně MBDA). Slouží zejména k bodové obraně válečných lodí proti útokům protilodních střel. Royal Navy střelu zavedlo roku 1979. Zahraničními uživateli střely jsou Brazílie, Chile, Indonésie a Malajsie. Jejím nástupcem se stane nová střela Sea Captor.[1]
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]První koncepční práce související se střelami Sea Wolf byly zahájeny roku 1962. Střela byla vyvinuta zbrojovkou BAC jako náhrada řízených střel Sea Cat, schopná ničit cíle letící nadzvukovou rychlostí.[2][3] Do služby byla zavedena roku 1979.[4]
Verze
[editovat | editovat zdroj]- GWS-25 Mod 0 – Základní verze střely vypouštěná ze šestinásobného kontejneru.[2] Vysoká hmotnost systému umožňovala jeho instalaci pouze na plavidla s výtlakem přesahujícím 2500 tun.[5]
- GWS-25 Mod 3 – Modernizovaná základní verze střely vypouštěná ze šestinásobného kontejneru. Zavedena roku 1988. Dostala především modernizovaný systém řízení palby Type 911 Mod 1.[5]
- GWS-25 Mod 4 – Modernizace verze Mod 0. K optické větvi navádění přidána infračervená kamera.[5]
- GWS-26 Mod 1 – Verze střely startující z vertikálních vypouštěcích sil byla do služby zavedena roku 1990. Ke střele byl přidán startovací booster Cadiz, čímž došlo k prodloužení doletu až na 10 km. Délka narostla přibližně o metr a hmotnost na 140 kg. Střely startují metodou tzv. horkého startu.[5] Od roku 2005 proběhla jejich střednědobá modernizace na standard Block 2.[4]
- GWS 26 Mod 2 Lightweight Seawolf – Od roku 1982 vyvíjená odlehčená verze systému Sea Wolf určená pro plavidla s výtlakem nad 800 tun. Měla zjednodušené čtyřnásobné vypouštěcí kontejnery. Plánována byla instalace čtyř systémů na letadlové lodě třídy Invincible a dvou systémů na torpédoborce třetí série typu 42 Sheffield. Roku 1991 byla modernizace těchto tříd kvůli finančním úsporám zrušena.[5]
- GWS-27 – Výrazně modernizovaná verze s aktivním naváděním a dvojnásobným dosahem, jejíž vývoj byl roku 1987 zrušen.[2]
- Seawolf Extra Light – Odlehčená verze zakoupená pro dvě malajské fregaty třídy Lekiu a tři brunejské korvety třídy Nakhoda Ragham, které nakonec odebrala Indonésie jako třídu Bung Tomo.[5]
Operační služba
[editovat | editovat zdroj]Ve falklandské válce byla nasazena celkem tři plavidla vyzbrojená střelami Sea Wolf – fregata typu 12I Leander HMS Andromeda a dvojice fregat typu 22 Broadsword HMS Brilliant a HMS Broadsword.[3] Tato plavidla zejména doprovázela britské letadlové lodě a torpédoborce nesoucí střely Sea Dart zajišťující prostorovou obranu. Střely Sea Wolf se ve válce poměrně osvědčily a oficiálně sestřelily celkem pět argentinských letounů (z toho dva pravděpodobně[5]).[2] Známa je akce ze 12. května 1982, kdy se fregata Brilliant svými střelami Sea Wolf bránila útoku čtyř argentinských letounů A-4 Skyhawk, přičemž dva sestřelila a třetí se zřítil při pokusu o únik.[3]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Brazílie
- Brazilské námořnictvo – Fregaty typu 22 Broadsword.
Chile
- Chilské námořnictvo – Fregata typu 22 Broadsword.
Indonésie
- Indonéské námořnictvo – Korvety třídy Bung Tomo
Malajsie
- Malajsijské královské námořnictvo – Fregaty třídy Lekiu.
Základní technické údaje (Sea Wolf / VL Sea Wolf)[5]
[editovat | editovat zdroj]- Délka: 1,9 m / 3 m
- Průměr těla: 180 mm
- Rozpětí: 560 mm
- Hmotnost: 82 kg / 140 kg
- Dosah: 6 km / 10 km
- Dostup: 3 km
- Rychlost: 2+ M
- Navádění: rádiopovelové
- Hmotnost hlavice: 14,1 kg
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sea Ceptor Missile System, United Kingdom [online]. Naval-technology.com [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Sea Wolf GWS-25, GWS-26 and GWS-27 [online]. Navweaps.com [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 233.
- ↑ a b Seawolf Block 2 [online]. Deagel.com [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h Raketový systém Seawolf [online]. Válka.cz [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Sea Wolf na Wikimedia Commons