Přeskočit na obsah

Servion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Servion
Servion – znak
znak
Servion – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška752 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresLavaux-Oron
Servion
Servion
Servion, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,32 km²
Počet obyvatel1 944 (2018)[1]
Hustota zalidnění307,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.servion.ch
PSČ1077
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Servion je obec v západní (frankofonní) části Švýcarska, v kantonu Vaud, v okrese Lavaux-Oron. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Od 1. ledna 2012 je součástí Servionu také doposud samostatná obec Les Cullayes.

Servion leží v nadmořské výšce 752 m, vzdušnou čarou 3,5 km západně od Oron-la-Ville a 13 km severovýchodně od hlavního města kantonu, Lausanne. Obec s výrazně roztroušenou zástavbou se rozkládá na náhorní plošině a na potoce Carrouge východně od oblasti Jorat, ve střední části kantonu Vaud.

Území obce o rozloze 6,32 km² pokrývá část molasové výšiny mezi Joratem a horním tokem řeky Broye. Střední část území zaujímá široké údolí potoka Carrouge. Na severovýchodě se rozkládají kopce Servion (až 782 m n. m.) a východní hranice probíhá podél Parimbot, levého přítoku Broye. Na jihozápadě zasahuje území obce do lesní oblasti Bois de Villars, kde se nachází nejvyšší bod Servionu (855 m n. m.). Na jihu se katastr rozkládá až po výšinu Pra Donnabbé (722 m n. m.). V roce 1997 bylo 15 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 24 % lesy a lesními porosty a 61 % zemědělstvím.

Servion zahrnuje několik center osídlení podél silnic, které protínají území obce, osadu rodinných domů Chez Favet (765 m n. m.) na kopci mezi potoky Carrouge a Parimbot a několik samostatných farem. Sousedními obcemi Servionu jsou Oron, Forel (Lavaux), Savigny, Montpreveyres, Jorat-Mézières v kantonu Vaud a Auboranges v kantonu Fribourg.

Zkušební ropný vrt v Servionu (1940)

První zmínka o obci pochází z roku 1141 a zmiňuje název Salvion.[2] Později se objevila řada dalších názvů: Salvium (1147), Sarviacum (1155), Sarvion (1236) a Sarvyon (1291). Místní jméno se odvozuje od galorománského rodového jména Salvius.

Ve středověku patřil Servion stejnojmennému šlechtickému rodu. Pozemky v obci vlastnilo také cisterciácké opatství Haut-Crêt. V roce 1259 se obec stala lénem Petra Savojského. Po dobytí Vaudu Bernem připadl Servion v roce 1557 bernskému panství Oron. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 během Helvétské republiky ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost mediační ústavy sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byla přiřazena k okresu Oron.[2]

Až do roku 1820 tvořily Servion a Ferlens jednu obec; teprve po oddělení Ferlens vznikly současné hranice obce. V roce 1938 byly v obci provedeny zkušební vrty na přítomnost ropy, které však byly neúspěšné.

Na počátku 21. století byl učiněn pokus o sloučení Servionu se sousedními obcemi Mézières, Montpreveyres a Les Cullayes, který však 15. ledna 2006 ztroskotal na těsném „ne“ obyvatel Montpreveyres. Ostatní tři obce hlasovaly pro sloučení. Sloučení obcí Servion a Les Cullayes bylo schváleno v referendu 28. listopadu 2010; právně závazným se stalo 1. ledna 2012.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 351 333 282 270 250 198 213 413 607 979

89,7 % obyvatel hovoří francouzsky, 4,0 % německy a 2,0 % italsky (stav v roce 2000). V roce 1900 žilo v Servionu celkem 333 obyvatel. Poté došlo v důsledku soustavného vystěhovalectví k poklesu na 198 obyvatel v roce 1960; od té doby počet obyvatel opět prudce vzrostl a během 40 let se zvýšil pětinásobně.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Až do druhé poloviny 20. století byl Servion vesnicí, v níž převažovalo zemědělství. Dnes hraje zemědělství a chov dobytka ve struktuře zaměstnanosti obyvatelstva jen malou roli. Četná další pracovní místa jsou k dispozici v místních drobných podnicích a především v sektoru služeb. V údolí Carrouge vznikl průmyslový areál. Usadily se zde firmy z oblasti stavebnictví, dopravy, pneumatiky, elektroniky a přesného strojírenství. Výstavba četných rodinných domů v posledních desetiletích také změnila obec v rezidenční obec. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací převážně do Lausanne.

Obec má dobré dopravní spojení. Nachází se na hlavní silnici z Moudonu do Vevey. Servion je konečnou stanicí autobusové linky 65 společnosti Transports publics de la région Lausannoise, má tak přímé spojení s centrem kantonálního hlavního města. Obec je také obsluhována linkou Postbusu, která jezdí na trase Mézières – Oron-la-Ville.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Servion na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c CRIVELLI, Paola. Servion [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-01-05 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]