Stěnka Razin
| Stěnka Razin | |
|---|---|
| Narození | 1630 Pugačovskaja nebo Staročerkasskaja |
| Úmrtí | 6.jul. / 16. června 1671greg. (ve věku 40–41 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | Rozčtvrcení |
| Povolání | povstalec a odbojář |
| Příbuzní | Frol Timofejevič Razin (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpan „Stěnka“ Timofejevič Razin, (rusky Степан (Стенька) Тимофеевич Разин, 1630, Don – 6. červnajul./ 16. června 1671greg., Moskva)[1] byl ruský kozák, pirát, povstalec a lidový hrdina.
Mládí a tažení do Persie
[editovat | editovat zdroj]O jeho dětství a mládí neexistují zaručené zprávy. Poprvé je vzpomínán roku 1661 jako ruský emisar u kalmyckých chánů. V 60. letech 17. století se spolu se svým starším bratrem Ivanem účastnil ruské války s Polskem. Ivan Razin byl roku 1666 ruskými veliteli obviněn z dezerce a bez soudu popraven, což jeho bratra velmi poznamenalo.
Po skončení války Stěnka odešel se skupinou kozáků na Volhu, odkud se na jaře roku 1668 vydal na pirátské tažení do Persie. Záminkou k výpravě, která zpustošila celé perské pobřeží, bylo osvobození křesťanských otroků z perského područí. Během této výpravy kozáci vyplenili města Derbent, Rašt či Gurgán, získali nesmírnou kořist a skutečně osvobodili řadu zajatců, hlavně Gruzínců. Na jaře 1669 u Ostrova Sviní nedaleko Baku rozdrtili trestnou výpravu, kterou proti nim vyslal perský šáh Safí II.
Povstání
[editovat | editovat zdroj]Roku 1670 z ne zcela jasných příčin napadl město Astrachaň a dal popravit tamního vojvodu Semjona Prozorovského i jeho bratra a nezletilého syna. Prozorovskij byl patrně zapleten do smrti Razinova bratra Ivana, oba muži však měli rovněž spory o kořist po návratu z tažení do Persie. Následovalo vraždění šlechticů, úředníků a cizích důstojníků, cizí kupci byli vyhnání a jejich majetek kozáci vyrabovali.
Astrachaň si pak kozáci zvolili za svou základnu. To byl začátek všeobecného povstání proti šlechtě, které ale Stěnka původně neměl v plánu. K povstání se připojily také neruské národy Povolží, hlavně Mordvinci a Tataři, nevolníci a částečně také pravoslavná církev. Po počátečních úspěších, kdy povstalci dobyli města Caricyn a Samara, byli na podzim carským vojskem pod vedením knížete Barjatinského u pevnosti Simbirsk poraženi a mnoho povstalců na místě zmasakrováno. Ti, kteří se vzdali, byli odsouzeni k bičování a posláni do sibiřského vyhnanství.
Stěnka byl v boji těžce raněn, ale jeho kozáci ho odvezli na Don. Poté se od něj odvrátila i církev a moskevský patriarcha jej dal do klatby jako nepřítele Rusi. Na jaře 1671 se chtěl pokusit o nové tažení, byl však svým příbuzným, atamanem Kornilem Jakovlevem, zrazen a vydán carovi. Vojáci jej vozili po Moskvě přivázaného k popravčí káře, aby se lide mohli na vlastní oči přesvědčit o jeho zajetí. Poté byl dopraven do Kremlu, vyslýchán na mučidlech a předveden před cara Alexeje, jenž ho odsoudil k smrti. Následujícího dne, 16. června 1671[1], byl v Moskvě na Rudém náměstí (podle jiných údajů na Bolotném náměstí[1]) popraven. Kat mu nejprve uťal pravou ruku a nohu, poté byl Razin sťat a jeho tělo rozčtvrceno. Zajaté vůdce carští vojáci popravili, ostatní povstalci byli většinou bičování nebo i zmrzačeni, a poté posláni do vyhnanství na Sibiři. Uvádí se, že celkem bylo popraveno nebo ubito carskými vojáky více než 10 000 povstalců. Nejdéle se povstalci udrželi v Astrachani, odkud je vyhnali vojvodové Jakov Odojevskij a Ivan Miloslavskij až v listopadu 1671.
V umění
[editovat | editovat zdroj]Stal se častým námětem ruských hudebních děl. Alexandr Glazunov o něm napsal symfonickou báseň a Dmitrij Šostakovič kantátu. Jeho život byl mnohokrát zpracován i literárně, romány o něm napsali například Alexej Čapygin, Stěpan Zlobin a Vasilij Šukšin.
Píseň
[editovat | editovat zdroj]Stěnka Razin je také hrdinou mnoha ruských lidových písní. Ta nejznámější byla v 19. století upravena hudebním skladatelem Dmitrijem Sadovnikovem a přeložena do mnoha jazyků.
| Rusky | Rusky - latinka | Česká verze |
| Из-за острова на стрежень, На простор речной волны, |
Iz-za ostrova na strežeň, Na prostor rečnoj volny, |
Za ostrůvkem v řece Volze v ranní páře nad vodou |
| На переднем Стенька Разин, Обнявшись, сидит с княжной, |
Na perednem Steňka Razin, Obnjavšis', sidit s knjažnoj, |
Vpředu on a kněžna krásná na lehátku v polibcích |
| Позади их слышен ропот: Нас на бабу променял! |
Pozadi ich slyšen ropot: Nas na babu promeňal! |
Z povzdálí však od kozáků reptavý je slyšet hlas; |
| Этот ропот и насмешки Слышит грозный атаман, |
Etot ropot i nasmeški Slyšit groznyi ataman, |
|
| Брови чёрные сошлися, Надвигается гроза. |
Brovi čjornyje sošlisja, Nadvigajetsja groza. |
Uslyšel to Stěnka Razin vyskočí a zdvíhá pěst; |
| "Ничего не пожалею, Буйну голову отдам!" — |
"Ničego ne požaleju, Bujnu golovu otdam!" — |
|
| "Волга, Волга, мать родная, Волга, русская река, |
"Volga, Volga, mať rodnaja, Volga, russkaja reka, |
"Volho, Volho, máti rodná" tak promlouvá ku vlnám, |
| Чтобы не было раздора Между вольными людьми, |
Čtoby ne bylo razdora Meždu voľnymi ljuďmi, |
|
| Мощным взмахом поднимает Он красавицу княжну |
Moščnym vzmachom podnimajet On krasavicu kňažnu |
Pak políbil kněžny ústa, na pažích ji vzhůru zdvih |
| "Что ж вы, братцы, приуныли? Эй, ты, Филька, чёрт, пляши! |
"Što ž vy, bratcy, priunyli? Ej, ty, Fiľka, čjort, pljaši! |
"Co jste zmlkli, chásko bídná? Co civíte v modro vod? |
| Из-за острова на стрежень, На простор речной волны, |
Iz-za ostrova na strežeň, Na prostor rečnoj volny, |
Za ostrůvkem v řece Volze v ranní páře nad vodou |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2021-01-24]. Heslo РА́ЗИН. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-15. (rusky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SACHAROV, Andrej. Stěpan Razin - Kronika sedmnáctého století. Praha: Lidové nakladatelství, 1980. 249 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Stěnka Razin na Wikimedia Commons