Středoslovenský kraj
| Středoslovenský kraj Stredoslovenský kraj | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo kraje | Banská Bystrica |
| Země | Slovensko |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 48°41′ s. š., 19°12′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960[1] obnoven 1. ledna 1971[2] |
| Zánik | 1. července 1969[3] 19. prosince 1990[4] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 17 982,93 km²[5] |
| Počet obyvatel | 1 524 766 (1980)[5] |
| Hustota zalidnění | 84,8 obyv./km² |
| Počet okresů | 13 (1982) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Středoslovenský kraj (slovensky Stredoslovenský kraj) byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960–1969 a 1971–1990. Rozkládal se zhruba na území dosavadního Žilinského, Banskobystrického a malé části Nitranského kraje. Tvořil střední část pozdější Slovenské socialistické republiky a zabíral asi 35 % její plochy, přičemž byl nejrozsáhlejším krajem v rámci celé ČSSR. Hraničil na severu s Polskem, na jihu s Maďarskem a vnitrostátní hranice měl na severozápadě se Severomoravským krajem, na západě krátce s Jihomoravským krajem, na jihozápadě se Západoslovenským krajem a na východě s Východoslovenským krajem. Krajským městem byla určena Banská Bystrica, umístěná v rámci kraje výhodněji (více uprostřed) než tehdy větší Žilina. Velikost obou měst se posléze přibližně vyrovnala. Třetím největším městem kraje byl Martin a v jižní části kraje byly největšími centry Zvolen a Lučenec. K 1. červenci 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, obnoveny byly od 1. ledna 1971.
Kraje byly na Slovensku zrušeny k 19. prosinci 1990, nové kraje vznikly v roce 1996. Na území někdejšího Středoslovenského kraje byly vytvořeny kraje Žilinský, Banskobystrický a částečně Trenčínský.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Středoslovenský kraj byl nejvíce vertikálně členitým krajem Československa. Jeho západní a severní hranici tvořila pásma Vnějších Západních Karpat. Hranici se západním Slovenskem tvořila úbočí Strážovských vrchů, Vtáčniku a Štiavnických vrchů, jižní hranici řeka Ipeľ a Cerová vrchovina, a hranice s východním Slovenskem vedla zhruba po okraji povodí Váhu a Hronu a územím Gemeru. Nejvyšší horou kraje byla Bystrá (2 248 m n.m.) v Západních Tatrách. Nejníže položenou oblastí kraje byla Jihoslovenská kotlina na hranicích s Maďarskem (kolem 150 m). Územím kraje se táhla pohoří Malá Fatra, Velká Fatra, Roháče, Nízké Tatry a západní konec Slovenského rudohoří, mezi nimiž se rozkládaly velké kotliny. Severní oblasti kraje odvodňovala řeka Váh s přítoky Orava, Kysuca a Turiec. Střední částí kraje protékal v několikrát zalomeném údolí Hron s přítokem Slatinou, jižní okraj náležel povodí Iplu a jihovýchodní část kraje k povodí Slané, zejména pak jejího přítoku Rimava.
Z historicko-kulturního hlediska zahrnoval Středoslovenský kraj Horní Pováží s Kysucemi, Oravu, Turiec, Liptov, Zvolensko, Horní Ponitří, část Tekova, slovenskou část Novohradu, část Hontu, Malohont a část Gemeru. Nacházela se zde také středověká hornická města Banská Štiavnica a Kremnica
Kraj měl 13 okresů, rozlohu necelých 18 000 km² a okolo 1,5 milionu obyvatel. Průměrná hustota zalidnění kraje činila 80–85 obyv./km².
Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 9 (jižní část kraje) respektive 0 (severní část kraje), čísla dopravních závodů ČSAD ve Středoslovenském kraji začínala číslicí 9.
Kraje byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Stredoslovenského kraje vznikl Žilinský kraj a Banskobystrický kraj. Bývalé okresy Považská Bystrica a Prievidza připadly Trenčínskému kraji. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnohá města se nově stala sídly okresů.
- Okres Banská Bystrica: Okres Banská Bystrica, Okres Brezno
- Okres Čadca: Okres Čadca, Okres Kysucké Nové Mesto
- Okres Dolný Kubín: Okres Dolný Kubín, Okres Námestovo,Okres Tvrdošín
- Okres Liptovský Mikuláš: Okres Liptovský Mikuláš, Okres Ružomberok
- Okres Lučenec: Okres Lučenec, Okres Poltár
- Okres Martin: Okres Martin, Okres Turčianske Teplice
- Okres Považská Bystrica: Okres Ilava, Okres Považská Bystrica, Okres Púchov
- Okres Prievidza: beze změny
- Okres Rimavská Sobota: změny pouze v počtu obcí
- Okres Veľký Krtíš: beze změny
- Okres Zvolen: Okres Detva, Okres Krupina, Okres Zvolen
- Okres Žiar nad Hronom: Okres Banská Štiavnica, Okres Žarnovica, Okres Žiar nad Hronom
- Okres Žilina: Okres Bytča, Okres Žilina
| Č. | Okres | Býv. SPZ | Rozloha (km²) |
Poč. obyv. (1.1.1978) |
Hust.zal. |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Banská Bystrica | BB,BC | 2.076 | 157.315 | 76 |
| 2 | Čadca | CA | .936 | 118.747 | 127 |
| 3 | Dolný Kubín | DK | 1.661 | 102.901 | 62 |
| 4 | Liptovský Mikuláš | LM | 1.966 | 124.193 | 63 |
| 5 | Lučenec | LC | 1.312 | 95.757 | 73 |
| 6 | Martin | MT | 1.127 | 102.163 | 91 |
| 7 | Považská Bystrica | PX | 1.194 | 149.435 | 125 |
| 8 | Prievidza | PD | .959 | 124.820 | 130 |
| 9 | Rimavská Sobota | RS | 1.815 | 98.251 | 54 |
| 10 | Vel'ký Krtíš | VK | .874 | 45.062 | 52 |
| 11 | Zvolen | ZV | 1.697 | 114.067 | 67 |
| 12 | Žiar nad Hronom | ZH | 1.264 | 93.619 | 74 |
| 13 | Žilina | ZI,ZA | 1.095 | 166.414 | 152 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 130/1970 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 71/1969 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 517/1990 Zb., o územnom a správnom členení Slovenskej republiky, § 1. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí ČSSR 1982. Praha: Federální statistický úřad. 1984.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ctibor Rybár: Československo - sprievodca, Šport Bratislava, 1981
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Slovníkové heslo Středoslovenský kraj ve Wikislovníku