Střekov (část obce)
| Střekov | |
|---|---|
Pohled na Střekov z Mariánské skály | |
| Lokalita | |
| Charakter | část obce |
| Obec | Ústí nad Labem |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°39′12″ s. š., 14°3′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 10 249 (2021)[1] |
| Katastrální území | Střekov a Nová Ves (10,59 km²) |
| Počet domů | 1 327 (2011)[2] |
Střekov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 409448 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střekov (německy Schreckenstein) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov. Nachází se na pravém břehu řeky Labe. K roku 2011 zde žilo 14 041 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1319.[3] Z ní je patrné, že se původní osada naproti městu Ústí jmenovala Skřekov (latinsky psáno Schrekow) a že nově zbudovaný hrad nad ní byl pojmenován Schrekenstein.[4]
V roce 1922 byly k obci Střekov připojeny obce Kramoly a Novosedlice. Původní Střekov se někdy uvádí jako starý Střekov. Jednání o sloučení Kramol a Novosedlic probíhalo již v roce 1908, kdy byl pro sloučenou obec navrhován nový název Elbenau. V roce 1936 povýšilo ministerstvo vnitra Střekov na město a udělilo mu městský znak a prapor. Proti vůli většiny obyvatel ho 1. května 1939 nacistická správa připojila k Velkému Ústí nad Labem. Toto spojení již nebylo nikdy zrušeno.[5]
Dne 26. dubna 1929 byl střekovský biograf prvním místem v Československu, kde se promítal zvukový film. V Praze měla tato novinka premiéru až v srpnu téhož roku.[5]
V letech 1924 až 1936 proběhla pod hradem Střekov na Labi výstavba zdymadla Střekov (známého též jako Masarykova zdymadla či Zdymadla T. G. Masaryka), čímž došlo k několikametrovému vzdutí hladiny a vytvoření přehradní nádrže o délce 19,8 kilometrů a celkovém objemu 16,1 mil. m3. Důvodem výstavby vodního díla bylo splavnění Labe v oblasti nebezpečných peřejí, které začínaly nad Vaňovem a končily asi 400 metrů pod hradem Střekov.[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Střekov je součást města Ústí nad Labem a nachází se v severní části okresu Ústí nad Labem v Ústeckém kraji, při řece Labi. Jeho základními sídelními jednotkami jsou osady Kramoly, Nová Ves, Sídliště Kamenný vrch, Střekov-Kamenný vrch, Střekov-Karla IV., Střekov-lázně, Střekov-nábřeží, Střekov-nad hradem a Střekov-průmyslový obvod.[7]
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Střekov leží při řece Labe, což je vodní tok I. řádu a jedna z největších řek a vodních cest v Evropě, díky čemuž náleží do úmoří Severního moře. Její úsek v oblasti Střekov tvoří vodní útvary „Labe od toku Ohře po tok Bílina“ a „Labe od toku Bílina po Jílovský potok“. Průtok řeky se stal dominantním modelujícím činitelem, který ovlivnil ráz a vzhled zdejší krajiny. Průměrný dlouhodobý průtok řeky je v profilu Ústí nad Labem (tj. pod Masarykovými zdymadly) 290 m3s−1.[8]
Ochrana životního prostředí
[editovat | editovat zdroj]Celé území Střekova je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km2 k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“[8] Nad ulicí Novoveská roste památný strom buk lesní (Fagus sylvatica), chráněný od roku 1996.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 748 obyvatel (z toho 1 362 mužů), z nichž bylo 306 Čechoslováků, 2 384 Němců a 58 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické círvki, ale ve čtvrti žilo také 184 evangelíků, dva členové církve československé, tři židé a sto lidí bez vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla čtvrť 9 919 obyvatel: 1 280 Čechoslováků, 8 412 Němců, deset Židů, devět příslušníků jiné národnosti 208 cizinců. Převažovali římští katolíci, ale 960 lidí bylo evangelíky, 104 členy církve československé, 28 Židy, dvanáct lidí patřilo k řeckokatolické církvi, 32 k jiným nezjišťovaným cíkrvím a 1 053 jich bylo bez vyznání.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 786 | 1 213 | 1 940 | 4 184 | 7 327 | 8 550 | 10 115 | 9 040 | 11 374 | 12 883 | 13 345 | 11 856 | 10 894 | 14 041 |
| Počet domů | 127 | 148 | 187 | 302 | 475 | 583 | 923 | 1 081 | 1 025 | 1 147 | 1 227 | 1 223 | 1 247 | 2 314 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Dominantou je hrad Střekov, pocházející z počátku 14. století a v době romantismu upravený. Do hradního paláce je umístěna expozice historie hradu a blízkého regionu. Z terasy od restaurace je překrásný výhled na město a do labského údolí. Po roce 1989 byl hrad navrácen do vlastnictví šlechtického rodu Lobkowiczů.
Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven roku 1903 v pseudobarokním slohu. V západní věži se nachází zvon z roku 1604 pořízený dílnou Hilgerů a dva zvony od Richarda Herolda z r. 1923. V minulosti se zde nacházel ještě čtvrtý zvon, po němž zde zůstalo jen srdce a prázdné místo ve zvonové stolici.
- Mariánský most přes řeku Labe.
- Zvonička v Malířském koutku pod hradem Střekovem. Pěkná zvonička, tvořená rozsochatým kůlem se stříškou, byla postavena v polovině 19. století. Zvon je bez ozdob.
- Kaple Nejsvětější Trojice v Nové Vsi. Kaple z r. 1806 stojí v horní části obce na protáhlé návsi. Ve věžičce kaple malý zvon.
Další stavby
[editovat | editovat zdroj]- Dvě krematoria z let 1932 a 1986 s urnovým hájem.
-
Kostel Nejsvětější Trojice na Střekově
-
Zvonička v Malířském koutku pod hradem Střekovem
-
Kaple Nejsvětější Trojice v Nové Vsi
-
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef a kolektiv. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ LUTTERER, I. a kol. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronat, 1982. S. 286.
- ↑ a b Střekov, Dějiny města Ústí nad Labem
- ↑ ŠÁMALOVÁ, Zlata. Historie vodní cesty na dolním Labi: Výstavba zdymadla Střekov. Hradec Králové: Povodí Labe, státní podnik, 2009. 32 s. Dostupné online. S. 4.
- ↑ Databáze iRSO, Střekov – ZSJ díl [online]. Český statistický úřad [cit. 2014-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02.
- ↑ a b ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 30–37.
- ↑ Buk na Střekově [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 389.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 321. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Střekov na Wikimedia Commons