Petr Janyška
| PhDr. Petr Janyška | |
|---|---|
Petr Janyška (8. června 2013) | |
| Narození | 4. dubna 1953 (71 let) Praha, |
| Povolání | diplomat, politik a překladatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petr Janyška (* 4. dubna 1953 Praha)[1] je český žurnalista, diplomat a překladatel.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1977 ukončil studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor překladatelství a tlumočnictví.[2] Doktorát z francouzské fonetiky a teorie překladu získal tamtéž v roce 1989. Po studií pracoval v letech 1977–1989 jako tlumočník a překladatel. V roce 1988 vyučoval na Univerzitě Karlově externě tlumočnictví.[1]
Pracoval jako překladatel z angličtiny, francouzštiny a polštiny v komunistickém Československu. Publikoval také v samizdatech.
Během sametové revoluce v roce 1989 patřil Petr Janyška k vnitřnímu jádru Občanského fóra, kde byl v období 1989–1990 aktivní v jeho tiskovém středisku. V letech 1990–1992 byl spokuzakladatelem a zástupcem šéfredaktora Respektu; 1992–1994 pracoval v Lidových novinách, též jako zástupce šéfredaktora.[3] V období 1993–1994 se stal též šéfredaktorem české verze Středoevropských novin.[1]
Jiří Dienstbier vzpomínal Petra Janyšku jako na jednu z osobností tvořících nové týmy Ministerstva zahraničí po roce 1989.[4] Od roku 1995 působil v diplomacii, nejprve jako rada na velvyslanectví v Paříži. Velvyslancem ve Francii, kde aktivně lobboval za vstup ČR do Evropské unie, byl v letech 1999–2003. Během svého působení na ministerstvu se mezi jiným zasloužil o zapůjčení manuscriptu z 13. století Codex gigas do ČR.[5]
V roce 2012 se stal vedoucím Českého centra ve Varšavě.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Překlady
[editovat | editovat zdroj]- Portrét svůdce (autor Henriette Jelineková; Praha, Odeon, 1987)[6]
- Promiňte, umírám a jiné vymyšlenosti / (Autor Pierre Schaeffer; Praha, Odeon, 1990)
Autor
[editovat | editovat zdroj]- Jazykové sešity (angličtina)' (Albatros, 1990)[7]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Řád umění a literatury (Francie, 2018)[3]
- Státní řád za zásluhy (Francie)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petr Janyška na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo = Who is who; osobnosti české současnosti; 5000 životopisů. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2002. Dostupné online. Kapitola Janyška Petr, s. 250. (dostupné online po registraci)
- ↑ a b c Petr Janyška (1999 - 2003). www.mzv.cz [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Bývalý velvyslanec Janyška dostal francouzský Řád umění a literatury. Lidové noviny. 2018-02-09. Dostupné online.
- ↑ DIENSTBIER, Jiří. Od snění k realitě vzpomínky z let 1989-1999. Praha: Lidové noviny, 1999. Dostupné online. ISBN 80-7106-325-8. S. 26. Dostupné online po registraci.
- ↑ BOLDAN, Kamil. Codex gigas - Ďáblova bible tajemství největší knihy světa. Praha: NK ČR, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-7050-532-8. Kapitola Předmluva, s. 5. (dostupné online v NK ČR)
- ↑ JELINEKOVÁ, Henriette. Portrét svůdce. Praha: Odeon, 1987. Dostupné online. (česky, překlad z fr Petr Janyška) Dostupné online po registraci.
- ↑ STÁTNÍ KNIHOVNA ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY. Přehled knižní produkce českých nakladatelství v roce 1990. [s.l.]: Novinář Dostupné online. Kapitola Naučná literatura pro mládež, s. 187.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Janyška na Wikimedia Commons