Per Brahe
| Per Brahe | |
|---|---|
| Narození | 18. února 1602 Rydboholm Castle |
| Úmrtí | 12. září 1680 (ve věku 78 let) Bogesund Castle |
| Povolání | politik, diplomat a voják |
| Choť | Christina Catharina Stenbocková (od 1628)[1][2][3] Beata De la Gardie (1653–1680) |
| Děti | Elsa Beata Brahe |
| Rodiče | Abraham Brahe |
| Rod | Brahe |
| Příbuzní | Nils Brahe, Christina Abrahamsdotter Brahe a Margareta Brahe (sourozenci) |
| Funkce | velitel pluku (1628–1631) lord maršál (Švédsko) (1629) Generální guvernér Finska (1637–1640) Chancellor of the Royal Academy of Turku (1640–1646) President of Svea Court of Appeal (1641–1661) … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Per Brahe (18. února 1602 zámek Rydboholm – 12. září 1680 zámek Bogesund) byl švédský šlechtic, politik a voják a regent Švédska, který však silně ovlivnil zejména finské dějiny jako generální guvernér Finska, které v první polovině 17. století značně kulturně a ekonomicky pozvedl.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z velmi vlivné hraběcí rodiny. Poté, co si dokončil vzdělání několikaletým cestováním po Evropě, se stal v roce 1626 komorníkem krále Gustava II. Adolfa, jehož trvalé přátelství si získal. Bojoval v Prusku během posledních tří let války s Polskem (1626–1629) a také jako plukovník koňského pluku v roce 1630 v Německu. Od roku 1630 byl členem Říšské rady (Riksrådet). V roce 1635 vedl jednání o příměří s Polskem (smlouva ve Stuhmsdorfu).[4] V letech 1637–1640 a znovu 1648–1654 byl generálním guvernérem Finska. Guvernérský post zastával době, kdy Švédové potřebovali finské jednotky pro boje třicetileté války a odměňovali se Finsku za jejich kvalitní služby. Per Brahe tudíž inicioval a financoval řadu významných kulturních projektů, jako bylo založení první finské univerzity v Turku, Královská akademie, roku 1640, nebo vydání celé Bible ve finštině v roce 1642. Reformoval rovněž celou státní správu, zavedl poštovní systém, založil deset nových měst a rozvinul obchod. Ještě dnes úsloví „kreivin aikaan“ („v době hraběte“) znamená ve finštině zhruba „ve správný čas“ nebo „v dobrých časech“.[5] Po smrti krále Karla X. Gustava v roce 1660 se stal nakrátko regentem, měl přitom úplnou kontrolu nad zahraničními i domácími záležitostmi, na rozdíl od regentství v letech 1632–1644 během nezletilosti královny Kristýny, kdy byl jen jedním z členů regentské rady.
Někdy je uváděn jako Per Brahe mladší, pro odlišení od svého děda, který byl rovněž členem Říšské rady.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Per Brahe na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Per Brahe the Younger na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Per Brahe. Dostupné online.
- ↑ Per Brahe. Dostupné online. [cit. 2020-12-11].
- ↑ Per, Count Brahe, the Younger | Swedish statesman. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Brahe, Per (1602–1680). Biografiskt Lexikon för Finland [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.