Piaristický klášter (Mikulov)
| piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele v Mikulově | |
|---|---|
| Lokalita | |
| Stát | |
| Místo | Mikulov |
| Ulice | Purkyňova |
| Souřadnice | 48°48′12,1″ s. š., 16°38′13,6″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Kód památky | 39186/7-1511 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Piaristický klášter (či též piaristická kolej) v Mikulově (latinsky Collegium Nicolburgense) je někdejší řádový dům řádu zbožných škol - piaristů s kostelem sv. Jana Křtitele. Byl založen roku 1631 kardinálem Františkem z Ditrichštejna jako první piaristický klášter severně od Alp.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Klášter v Mikulově byl založen v roce 1631 a je tak prvním klášterem na českém území a zároveň vůbec prvním mimo území Itálie.[2] Nechal ho založit tehdejší majitel mikulovského panství olomoucký biskup, kardinál František z Ditrichštejna, jehož pojilo přátelství se zakladatelem řádu Josefem Kalasanským.[1]
Řád piaristů, založený v roce 1597, byl roku 1621 papežem Řehořem XV. povýšen na řeholní. Již v roce 1625 proběhl první pokus o založení řádového kláštera v Habsburské monarchii, a sice ve Vídni, ten však nebyl kvůli odporu konkurenčních jezuitů úspěšný.[3] Kardinál František z Ditrichštejna usiloval o příchod piaristů do Mikulova již od roku 1629. Jeho hlavní motivací byla podpora rekatolizace v oblastech znovu získaných protestanty.
Prvních osm řeholníků do Mikulova přišlo z Říma v roce 1631. Kardinál jim daroval pozemek městského špitálu sv. Jana Křtitele a pozemky, které odebral vyhnaným novokřtěncům. Piaristé zde založili střední školu „Collegium Nicolburgense“ a zahájili výstavbu nového kostela.
Mikulovská škola byla velmi oblíbená a postupem času získala rozsáhlou knihovnu. Od roku 1803 existovalo vedle obecné školy a šestitřídní reálky dvouleté filozofické vzdělání (akademie). V roce 1873 byla škola, stejně jako ostatní instituce v Rakousku-Uhersku, zestátněna a ze dvou vyšších škol vzniklo osmitřídní gymnázium.
Po komunistickém puči v Československu byl klášter v roce 1950 v rámci Akce K uzavřen a zdejší mniši byli internováni.
Kostel sv. Jana Křtitele
[editovat | editovat zdroj]Klášterní kostel sv. Jana Křtitele, postavený na místě staršího špitálního gotického kostela, byl dokončen v roce 1640, ale v průběhu dalších desetiletí byl stavebně upravován. Zvnějšku působí budova kostela poněkud prostě až stroze, avšak vnitřní výzdoba kostela je velmi bohatá. Mezi nejvýznamnější patří vnitřní výmalba z roku 1759 od vídeňského malíře Franze Antona Maulbertsche z 18. století. Klenba je vyzdobena výjevy ze života sv. Jana Křtitele. Z téhož období pochází také mobiliář kostela. Hlavní a boční oltáře jsou dílem sochaře Wolfganga Trägera.[4]
Varhany jsou z dílny známého varhanářského mistra Jana Výmoly.
Piaristický dům
[editovat | editovat zdroj]S klášterem souvisí také piaristický dům na úpatí Svatého kopečku u začátku mikulovské křížové cesty. V průčelí domu je umístěná socha sv. Jana Nepomuckého. Dům s růžovo-bílou fasádou v minulosti sloužil jako Domov moravských spisovatelů. Pobývali zde literární tvůrci, např. spisovatel Jaromír Tomeček.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Církevní řády: u piaristů studovala řada českých vědců. www.kudyznudy.cz [online]. kudyznudy.cz, 4. dubna 2020. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ OLOMOUC, Muzeum Umění. Piaristé na Moravě a ve Slezsku - Muzeum umění Olomouc. muo.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-30.
- ↑ Geschichte der Piaristen (2) Piaristen Österreich, mit Informationen zum Nikolsburger Kloster.
- ↑ Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Mikulově. www.kudyznudy.cz [online]. kudyznudy.cz [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Turistika cz. Mikulov - Piaristický dům - Měšťanský dům | Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele v Mikulově na Wikimedia Commons
- Knihovna Mikulovských piaristů Univerzitní knihovna v Göttingenu