Prostějov (zámek)
| Zámek Prostějov | |
|---|---|
Pohled na hlavní vstup na nádvoří | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance[3] |
| Výstavba | 1522–1526[3][4] |
| Přestavba | 1568–1572[3][4] |
| Stavebník | Jan IV. z Pernštejna[4][3][5] |
| Současný majitel | Statutární město Prostějov[5][6][4][3] |
| Poloha | |
| Adresa | Pernštýnské náměstí 176/8
796 01 Prostějov, Prostějov, |
| Ulice | Pernštýnské náměstí |
| Nadmořská výška | 229[4][7] m n. m. |
| Souřadnice | 49°28′26,58″ s. š., 17°6′31,57″ v. d. |
Zámek Prostějov Zámek Prostějov, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18310/7-5697 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.prostejov.eu (Oficiální stránky města Prostějov) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Prostějov je renesanční zámek ve statutárním městě Prostějov. Byl postaven mezi lety 1522–1526 Janem IV. z Pernštejna.[5][3] Tvoří součást historického památkového jádra Prostějova[5] a Ministerstvo kultury ČR ho prohlásilo kulturní památkou České republiky.[8][9]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zámek začal stavět v letech 1522–1526 Jan IV. z Pernštejna.[4][3][5] Původně byl zamýšlen jako „pevnost”.[7] Podstatná část stavebních prací byla dokončena v roce 1532.[10] Mezi roky 1568–1572 nechal tehdejší majitel Vratislav II. z Pernštejna provést rozsáhlou přestavbu na panské sídlo. Dostavěny byly mimo jiné arkády a vstupní portál.[4][3][5][7] Během třicetileté války byla většina budovy zničena, snad jediná významnější část, která se obešla bez výraznějších oprav, byl vstupní kamenný portál. Na přelomu 16. a 17. století se zámek stal součástí majetku Karla I. z Lichtenštejna a začal být využíván jako sídlo hospodářské správy.[4][11]
V roce 1643 byl švédskými vojsky vypálen.[10] Po třicetileté válce byl sice provizorně opraven, ale již nikdy nebyl využíván jako panské sídlo, sloužil jako sýpka, skladiště či vězení.[7] Až ve 2. polovině 19. století koupila zámek rodina Chmelařových a vytvořila z něj kulturní centrum.[7] Koncem 19. stol. zámek od Chmelařových koupila Záložna a zastavárna Prostějov.[3][7] V letech 1900–1906 proběhla rozsáhlá obnova zámku v novorenesančním stylu. Dle návrhu Jano Köhlera byla provedena na fasádě zámku typická renesanční sgrafita, která jsou na stavbě dodnes.[7][3] V roce 1959 byla opravena fasáda. V letech 2009–2010 proběhla velká rekonstrukce, jejíž součástí bylo využití západního a jižního křídla zámku pro potřeby lidové školy umění.[12] V současnosti je zámek ve vlastnictví statutárního města Prostějova.[6][5][3]
Majitelé
[editovat | editovat zdroj]- 1522–1548 – Jan IV. z Pernštejna[3]
- 1561–1582 – Vratislav II. z Pernštejna[3]
- 1599–1627 – Karel I. z Lichtenštejna[4]
- 19. století – Fortunát Hoffman[7]
- 1868–1893 – rodina Chmelařových[3]
- 1893–1948 Záložna a zastavárna Prostějov[7][10]
- 1948 –současnost – statutární město Prostějov[6][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zámek byl vybudován mezi lety 1522–1526 v renesančním a částečně secesním slohu. Je to volně stojící jednopatrová stavba, se čtyřmi křídly a obdélníkovým dvorem.[3][4] Průčelí s asymetricky umístěným portálem směřuje k historickému jádru města. Od Perštýnského náměstí je odděleno bohatě zdobeným litinovým zábradlím s dvěma lucernami. Nad portálem nástavec s erby Vratislava z Pernštejna a jeho manželky, trojúhelníkovým štítem a znakem Lichtenštejnů. Vrata portálu jsou zdobena štítky s rodovými znaky Pernštejnů a pánů z Kravař. [11] Hladké fasády zámku jsou prolomeny obdélnými okny s kamenným ostěním. Pod střešní římsou a mezi okny je široký pás bohaté sgrafitové výzdoby. Střecha sedlová, nad bočními křídly mansardová.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Zámek byl zamýšlen jako součást městských hradeb a měl sloužit především k obraně města.
Mezi lety 1568–1572 jej nechal tehdejší majitel zámku Vratislav II. z Pernštejna přestavět na panské sídlo.
Na přelomu 16. a 17. století se zámek ocitl ve vlastnictví Karla I. z Lichtenštejna a sloužil částečně i jako vězení pro nekatolíky.[7][5][4] Kolem zámku byl pro tento účel vykopán hluboký příkop ohraničený železným plotem.[4] Zachoval se dodnes, a jelikož bývá často volně přístupný, stal se zajímavou součástí zámku.
Po opravě škod, které na zámku zanechala třicetiletá válka, zámek jako by upadl v zapomnění. V 18. století se v něm nacházela sýpka, byty úředníků, opět vězení, tentokrát židovské, textilní manufaktura.[7] Roku 1851 zde chtěl Fortunát Hofmann, který zámek koupil, zřídit pivovar. K tomu ale nedošlo a zámek zůstával bez využití.[7] Teprve v 19. století v něm noví vlastníci, rodina Chmelařových, zřídili kulturní centrum.[4]
Když zámek počátkem 19. století odkoupila Záložna a zastavárna Prostějov,[3] bylo v něm otevřeno muzeum.[7]
Velká změna nastala, až když se zámek stal majetkem města Prostějov. V jeho levém křídle začala fungovat ZUŠ V. Ambrose,[1] v křídle pravém turistické informační centrum[13], později přesunuté[14] do nové radnice.[4][3]
V současnosti je volně přístupné nevelké nádvoří a některé výstavní síně.[7] Prohlídky zámku neprobíhají pravidelně, ale informace jsou k dispozici v informačním centru u nové radnice na náměstí Tomáše Garrigue Masaryka.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Kontakty | ZUŠ Prostějov [online]. Prostějov: ZUŠ Vladimíra Ambrose, Prostějov [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
- ↑ ZUŠ Vladimíra Ambrose Prostějov [online]. www.zusopen.cz [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Zámek Prostějov – Navštivte Střední Moravu. www.strednimorava-tourism.cz [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-05.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Prostějov - zámek. www.turistika.cz [online]. 2015-03-30 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Zámek Prostějov, Prostějov [online]. www.hrady.cz, 2004-05-05 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c Prostějov [online]. Prostějov: Statutární město Prostějov [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Prostějov-zámek [online]. Prostějov: www.turistika.cz, 2011-02-02 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Památkový Katalog | Zámek Prostějov [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Metainformační systém - Centrální část | Zámek Prostějov [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c CHYTIL, Miroslav, aj. Slavné stavby Prostějova. Praha: Foibos, 2009. 231 s. ISBN 978-80-87073-21-6.
- ↑ a b SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 911–913.
- ↑ V Prostějově probíhá rekonstrukce zámku. ČT [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Turistické Regionální informační centrum Prostějov [online]. Prostějov: www.icka.cz [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Mgr. Jana Gáborová. Turistické informační centrum v novém - Prostějov [online]. Prostějov: prostejov.eu, 2019-09-02 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Prostějov na Wikimedia Commons
- TŘÍSKO, Jiří. Fotogalerie | Zámek Prostějov [online]. Prostějov: prostejov.eu, 2015-11-27 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
- Turistické informační centrum Prostějov
- virtualtravel.cz/zamek-prostejov