Přeskočit na obsah

Richard von Schreyer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Richard von Schreyer
Sekční šéf na ministerstvu zeměbrany
Ve funkci:
26. února 1914 – 1. srpna 1917
Velitel 29. pěší divize v Terezíně
Ve funkci:
1. října 1912 – 26. února 1914
PředchůdceArthur baron Giesl von Gieslingen
NástupceAlfred hrabě von Zedtwitz
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1915), polní podmaršál (1911), generálmajor (1908)

Narození13. září 1861
Vídeň
Úmrtí18. listopadu 1936 (ve věku 75 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Titulrytíř (1917)
OceněníŘád železné koruny, Leopoldův řád, Železný kříž
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard von Schreyer (německy Richard Emil Maximilian Ritter von Schreyer) (13. září 1861 Vídeň18. listopadu 1936 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1881, byl důstojníkem generálního štábu a úředníkem na ministerstvu války, uplatnil se také jako pedagog. Před první světovou válkou byl divizním velitelem v pevnosti Terezín. V letech 1914–1917 zastával funkci sekčního šéfa na ministerstvu zeměbrany a v roce 1915 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty. Po rozpadu monarchie byl penzionován a po roce 1918 žil v soukromí.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Byl synem finančního úředníka Josefa Schreyera. Dětství strávil v rodné Vídni, první vojenskou průpravu získal na jezdecké kadetní škole v Hranicích (1874–1877) a v letech 1877–1881 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.[1] Do armády vstoupil v roce 1881 jako poručík k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové.[2] V letech 1884–1886 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni[3] a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu.[4] Vystřídal službu u 31. pěší divize v Brašově a 99. pěšího pluku ve Znojmě, krátce byl přidělen také přímo ke generálnímu štábu[5]. V letech 1888–1893 působil jako úředník na 5. oddělení ministerstva války[6] a v letech 1896–1900 působil jako pedagog na Válečné škole.[7] Mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1889, major 1895).[8] V roce 1898 byl povýšen na podplukovníka[9] a od roku 1900 byl jako plukovník [10]velitelem 16. pluku v Bjelovaru.[11] V roce 1902 byl ve funkci velitele přeložen k 9. pěšímu pluku v Přemyšlu.[12][13]

K datu 1. května 1908 byl povýšen do hodnosti generálmajora[14] a převzal velení 52. zeměbranecké pěší brigády v Litoměřicích.[15][16] V rámci c. k. zeměbrany přešel v roce 1911 jako velitel 43. pěší divize do Lvova.[17][18] V roce 1911 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[19][20] V letech 1912–1914 byl velitelem 29. pěší divize v Terezíně.[21][22] Před první světovou válkou byl v únoru 1914 povolán do Vídně a do roku 1917 zastával funkci sekčního šéfa na ministerstvu zeměbrany.[23][24][25] V roce 1915 dosáhl hodnosti titulárního generála pěchoty.[26][27] Z ministerstva zeměbrany odešel v srpnu 1917, v armádě byl formálně penzionován k datu 1. ledna 1919[28] a od té doby žil v soukromí.

Zemřel ve Vídni v roce 1936 a byl pochován na vídeňském Centrálním hřbitově.

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1917 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř[29] a během vojenské služby získal řadu ocenění.[30]

  1. SVBODOA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 92 dostupné online
  2. Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 291 dostupné online
  3. Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 815 dostupné online
  4. Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 306 dostupné online
  5. Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 163 dostupné online
  6. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 80, 181 dostupné online
  7. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 195 dostupné online
  8. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 169 dostupné online
  9. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 196 dostupné online
  10. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 167 dostupné online
  11. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1902; Vídeň, 1902; s. 274 dostupné online
  12. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 171 dostupné online
  13. Přehled velitelů pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online
  14. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 171 dostupné online
  15. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 310 dostupné online
  16. Schematismus der K. K. Landwehr und der K. K. Gendarmerie 1909; Vídeň, 1909; s. 60, 131 dostupné online
  17. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 180 dostupné online
  18. Schematismus der K. K. Landwehr und der K. K. Gendarmerie 1911; Vídeň, 1911; s. 66, 133 dostupné online
  19. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 180 dostupné online
  20. Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 4 dostupné online
  21. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 99, 131 dostupné online
  22. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 318 dostupné online
  23. Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 3 dostupné online
  24. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 473 dostupné online
  25. Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 16 dostupné online
  26. Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 3 dostupné online
  27. Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  28. Služební postup Richarda Schreyera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 167 dostupné online
  29. ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 95 ISSN 0036-5246
  30. Přehled řádů a vyznamenání Richarda Schreyera in: Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 3 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]