Richard von Schreyer
Richard von Schreyer | |
---|---|
Sekční šéf na ministerstvu zeměbrany | |
Ve funkci: 26. února 1914 – 1. srpna 1917 | |
Velitel 29. pěší divize v Terezíně | |
Ve funkci: 1. října 1912 – 26. února 1914 | |
Předchůdce | Arthur baron Giesl von Gieslingen |
Nástupce | Alfred hrabě von Zedtwitz |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | generál pěchoty (1915), polní podmaršál (1911), generálmajor (1908) |
Narození | 13. září 1861 Vídeň |
Úmrtí | 18. listopadu 1936 (ve věku 75 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Titul | rytíř (1917) |
Ocenění | Řád železné koruny, Leopoldův řád, Železný kříž |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard von Schreyer (německy Richard Emil Maximilian Ritter von Schreyer) (13. září 1861 Vídeň – 18. listopadu 1936 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1881, byl důstojníkem generálního štábu a úředníkem na ministerstvu války, uplatnil se také jako pedagog. Před první světovou válkou byl divizním velitelem v pevnosti Terezín. V letech 1914–1917 zastával funkci sekčního šéfa na ministerstvu zeměbrany a v roce 1915 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty. Po rozpadu monarchie byl penzionován a po roce 1918 žil v soukromí.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Byl synem finančního úředníka Josefa Schreyera. Dětství strávil v rodné Vídni, první vojenskou průpravu získal na jezdecké kadetní škole v Hranicích (1874–1877) a v letech 1877–1881 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.[1] Do armády vstoupil v roce 1881 jako poručík k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové.[2] V letech 1884–1886 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni[3] a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu.[4] Vystřídal službu u 31. pěší divize v Brašově a 99. pěšího pluku ve Znojmě, krátce byl přidělen také přímo ke generálnímu štábu[5]. V letech 1888–1893 působil jako úředník na 5. oddělení ministerstva války[6] a v letech 1896–1900 působil jako pedagog na Válečné škole.[7] Mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1889, major 1895).[8] V roce 1898 byl povýšen na podplukovníka[9] a od roku 1900 byl jako plukovník [10]velitelem 16. pluku v Bjelovaru.[11] V roce 1902 byl ve funkci velitele přeložen k 9. pěšímu pluku v Přemyšlu.[12][13]
K datu 1. května 1908 byl povýšen do hodnosti generálmajora[14] a převzal velení 52. zeměbranecké pěší brigády v Litoměřicích.[15][16] V rámci c. k. zeměbrany přešel v roce 1911 jako velitel 43. pěší divize do Lvova.[17][18] V roce 1911 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[19][20] V letech 1912–1914 byl velitelem 29. pěší divize v Terezíně.[21][22] Před první světovou válkou byl v únoru 1914 povolán do Vídně a do roku 1917 zastával funkci sekčního šéfa na ministerstvu zeměbrany.[23][24][25] V roce 1915 dosáhl hodnosti titulárního generála pěchoty.[26][27] Z ministerstva zeměbrany odešel v srpnu 1917, v armádě byl formálně penzionován k datu 1. ledna 1919[28] a od té doby žil v soukromí.
Zemřel ve Vídni v roce 1936 a byl pochován na vídeňském Centrálním hřbitově.
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1917 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř[29] a během vojenské služby získal řadu ocenění.[30]
- Vojenský záslužný kříž III. třídy (1893)
- Jubilejní pamětní medaile (1898)
- Bronzová vojenská záslužná medaile (1900)
- Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1906)
- Řád železné koruny III. třídy (1908)
- Vojenský jubilejní kříž (1908)
- Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1915)
- rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915)
- komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916)
- Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1916)
- Železný kříž II. třídy (1914, Německo)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SVBODOA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 92 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 291 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 815 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 306 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 163 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 80, 181 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 195 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 169 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 196 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 167 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1902; Vídeň, 1902; s. 274 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 171 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 171 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 310 dostupné online
- ↑ Schematismus der K. K. Landwehr und der K. K. Gendarmerie 1909; Vídeň, 1909; s. 60, 131 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 180 dostupné online
- ↑ Schematismus der K. K. Landwehr und der K. K. Gendarmerie 1911; Vídeň, 1911; s. 66, 133 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 180 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 4 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 99, 131 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 318 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 3 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 473 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 16 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 3 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Richarda Schreyera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 167 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 95 ISSN 0036-5246
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Richarda Schreyera in: Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 3 dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 285–286 (heslo Richard Schreyer) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
- Rakousko-uherští generálové
- Rakousko-uherské osobnosti první světové války
- Rakouští šlechtici
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Vojenského jubilejního kříže
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko)
- Nositelé Železného kříže
- Narození 13. září
- Narození v roce 1861
- Narození ve Vídni
- Úmrtí 18. listopadu
- Úmrtí v roce 1936
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově