Warta
Warta | |
---|---|
Warta u Wronki | |
Základní informace | |
Délka toku | 808,2 km |
Plocha povodí | 54 529 km² |
Průměrný průtok | 195 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Zawiercie 50°29′26,52″ s. š., 19°29′23,64″ v. d. | |
Ústí | |
do Odry 52°35′54,96″ s. š., 14°36′37,08″ v. d. | |
Protéká | |
Polsko (Slezské, Lodžské, Velkopolské, Lubušské vojvodství) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Warta (česky Varta) je řeka ve středozápadním Polsku. Protéká územím Slezského, Lodžského, Velkopolského a Lubušského vojvodství. Je to pravý přítok Odry. Délka Warty je větší než délka Odry nad místem soutoku. Je 762 km dlouhá. Povodí má rozlohu 54 529 km².
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramení v blízkosti Kromołowa, nejstarší části města Zawiercie na Krakovsko-čenstochovské juře (Wyżyna Krakowsko-Częstochowska) a poté vtéká do Velkopolské nížiny. Ve městě Čenstochová mění směr a teče na sever v úzké dolině. U města Kolo se obrací na západ do Wartsko-Oderské pradoliny. Nedaleko města Śrem začíná Poznaňský průlom Warty. Za Poznaní mine západně Notecký prales a vtéká do Toruňsko-Eberswaldské pradoliny. Ve městě Santok přijímá svůj největší přítok Noteć. Na oddělených úsecích využívá pradoliny vzniklé po odtoku ledovcových vod. Do Odry se vlévá na německých hranicích v Kostříně, nad kterým byl vytvořen Národní park Ústí Warty.
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]- zleva – Kiełbaska, Liswarta, Prosna, Obra, Postomia
- zprava – Widawka, Rgielewka, Ner, Meszna, Wełna, Noteć, Kłodawka, Cybina
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Warta na polské Wikipedii.
Osídlení
[editovat | editovat zdroj]Na řece leží města Zawiercie, Myszków, Čenstochová, Działoszyn, Sieradz, Warta, Uniejów, Kolo, Konin, Pyzdry, Śrem, Mosina, Puszczykowo, Luboň, Poznaň, Oborniki, Obrzycko, Wronki, Sieraków, Międzychód, Skwierzyna, Gorzów Wielkopolski a Kostřín nad Odrou.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Vyšší vodní stav má na jaře (březen, duben), v létě a na podzim může docházet k nárazovým povodním. Nezamrzá každý rok. Průměrný dlouhodobý průtok činí 215 m³/s. V délce 350 km je regulovaná pomocí jezů.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Na řece je možná vodní doprava do Poznaně a pro menší lodě až k ústí levého přítoku řece Prosna. Přes splavný přítok Noteć a Bydhošťský průplav mezi městy Nakło nad Notecią a Bydhošť je spojena s povodím řeky Visly.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Komisja Nazw Miejscowości i Obiektów Fizjograficznych: Hydronimy. Izabella Krauze-Tomczyk, Jerzy Ostrowski (oprac. red). T. 1. Cz. 1: Wody płynące, źródła, wodospady. Warszawa: Główny Urząd Geodezji i Kartografii, 2006. ISBN 83-239-9607-5.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Bapta“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Varta na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Varta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích