Wirich Filip z Daunu
Wirich Filip Vavřinec hrabě z Daunu, kníže z Teana (německy Wirich Philipp Lorenz Reichsgraf von Daun, Fürst von Theano, 19. října 1669, Vídeň – 30. července 1741, Vídeň) byl rakouský šlechtic a vojevůdce císařské armády. Vyznamenal se ve válce o španělské dědictví a v necelých čtyřiceti letech dosáhl hodnosti polního maršála (1708). Později zastával vysoké funkce ve správě enkláv habsburské monarchie, byl místokrálem v Neapoli (1707–1708 a 1713–1719), místodržitelem v Rakouském Nizozemí (1724–1725) a nakonec guvernérem v Miláně (1726–1733). Ve vojenské tradici rodu pokračoval syn Leopold Daun (1705–1766), který dosáhl taktéž hodnosti polního maršála a za sedmileté války proslul jako vítěz bitvy u Kolína.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze starého německého rodu Daunů (von Daun), původem z Porýní, ovšem během 17. století zdomácnělého v zemích habsburské monarchie. Jeho otcem byl Vilém Jan Antonín hrabě z Daunu (1621–1706), který roku 1657 vstoupil do rakouských služeb. Jeho matka byla Anna Marie Magdalena hraběnka z Althannu (1635–1712) a jeho sourozenci byli Jindřich Josef (1678–1761) a Jindřich Richard (1673–1729), kteří také v armádě dosáhli vysokých hodností.[2]
Od mládí sloužil v armádě, vyznamenal se ve válce s Osmanskou říší a pod Evženem Savojským bojoval v bitvě u Zenty (1697). Na začátku války o španělské dědictví byl jmenován generálním polním vachtmistrem, respektive generálmajorem (1701) a znovu s Evženem Savojským operoval převážně v Itálii. V roce 1704 dosáhl hodnosti polního podmaršála, poté se vyznamenal především obranou Turína v roce 1706 a pak také tím, že hned v následujícím roce se jako vrchní velitel císařských vojsk v Itálii bez boje zmocnil Neapole.[3] Po kompetenčních sporech s Jiřím Adamem z Martinic jej nahradil na postu neapolského místokrále (1707–1708)[4] a dočasně byl postaven mimo aktivní vojenskou službu (1707). Již v lednu 1708 byl jmenován polním maršálem[5] a pokračoval ve výbojích v Itálii. V roce 1709 přinutil papeže Klementa XI. k uzavření míru. Na konci války o španělské dědictví se vrátil do Neapole, kde byl pak dalších šest let znovu místokrálem (1713–1719).[6] Během války čtverné aliance vypravil proti Španělům vojenské jednotky na Sicílii, kde byl však 15. října poražen v bitvě u Milazza. V roce 1719 byl povolán do Vídně, kde se stal městským velitelem a také vrchním velitelem dělostřelectva. V roce 1725 byl jmenován místodržitelem Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie).[7] Zde působil jen dočasně do příjezdu nové místodržitelky, císařovy sestry arcivévodkyně Marie Alžběty. I přes krátké působení v Bruselu realizoval některé státoprávní reformy a mimo jiné začlenil belgické vojenské jednotky do struktury císařské armády. Byl také pověřen obchodními záležitostmi ve vztahu k Velké Británii v souvislosti s aktivitami Ostendské společnosti.[8][9] V roce 1726 odcestoval znovu do Itálie, kde nahradil zemřelého Jeronýma z Colloreda na postu guvernéra v Miláně (1726–1734).[10] Za války o polské dědictví se dostal do obklíčení ze dvou stran, ze severu od francouzského maršála Villarse a od jihu vojskem sardinského krále Karla Emanuela III. Daun musel vyklidit Milán a ustoupit k Mantově, tím upadl v nemilost a vrátil se do Vídně, kde dožil v ústraní.[11]
Zemřel ve svém vídeňském paláci v roce 1741 ve věku 71 let a byl pohřben v augustiniánském kostele ve Vídni.
Byl též císařským tajným radou a komořím.[12] Za zásluhy na italských bojištích během války o španělské dědictví obdržel italské šlechtické tituly markýze z Rivoly (Marchese di Rivola, 1706) a knížete z Teana (Principe di Teano, 1710).[13][14] Z doby, kdy si císař Karel VI. nárokoval španělský trůn, pochází také titul španělského granda I. třídy.[15] V roce 1712 obdržel Řád zlatého rouna.
Rodina a majetkové poměry
[editovat | editovat zdroj]V roce 1696 se oženil s hraběnkou Marií Barborou z Herbersteinu (1675–1735), dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo sedm dětí, dospělosti se dožili však pouze dva synové:
- Ferdinand Jindřich (19. 5. 1698 – 21. 10. 1739), císařský komorník, dolnorakouský vládní rada, manž. 1722 hraběnka Marie Rosina z Herbersteinu (3. 1. 1706 – 1769[16])
- Leopold Josef (24. 9. 1705, Vídeň – 5. 2. 1766, tamtéž), polní maršál, velitel císařských vojsk za sedmileté války a prezident dvorské válečné rady, manž. 1745 Maria Josefa Fuchsová, ovdovělá hraběnka Nosticová (4. 4. 1711, Vídeň – 19. 1. 1764)
Po otci byl dědicem několika panství v Dolním Rakousku (Ladendorf, Kirchstetten). Zámek Ladendorf nechal v roce 1722 barokně přestavět podle projektu Donata d'Allio. Ve Vídni byl jeho sídlem Daunův palác na náměstí Freyung (dnešní obvod Innere Stadt), který byl postaven císařským dvorním architektem Johannem Lucasem Hildebrandtem v letech 1713–1719. Palác včetně hodnotné výzdoby v interiérech patří k významným památkám barokní architektury ve Vídni. Zde také Wirich Daun zemřel. Později se palác dostal do majetku Kinských a byl znám pod názvem Daun-Kinsky Palais, dnes Kinsky Palais.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wirich Philipp von und zu Daun na německé Wikipedii.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ WISSGRILL, Franz Karl: Schauplatz des landsässigen niederösterreichischen Adels, Vídeň, 1795; s. 197–199 (heslo Daun) dostupné online
- ↑ KODETOVÁ, Petra: Soumrak krále Slunce. Válka o španělské dědictví 1701–1714; Praha, 2016; 280 s. (kapitola Dobytí Turína a situace v Itálii roku 1706, s. 179–182) ISBN 978-80-7557-037-6
- ↑ KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; s. 228–229 ISBN 978-80-7422-574-1
- ↑ Služební postup Wiricha Dauna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 24 dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Neapolském království na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Belgii na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ WANNER, Michael, STANĚK, Karel: Císařský orel a vábení Orientu. Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789), Scriptorium, Dolní Břežany, 2021; s. 221–223 ISBN 978-80-7649-010-9
- ↑ VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Academia, Praha, 2014; s. 164, 443 ISBN 978-80-200-2364-3
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Lombardii na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl VII.; Praha, 1893 (reprint 1997); s. 84 (heslo Daun) ISBN 80-7185-104-3
- ↑ Wirich Daun na webu kaiserhofgeschichte dostupné online
- ↑ Wirich Daun na webu geneanet dostupné online
- ↑ Wirich Daun in: Deutsche Biographie dostupné online
- ↑ Wirich Daun na webu geschichtewikiwien dostupné online
- ↑ Family tree of Maria Rosina von Herberstein. Geneanet [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KODETOVÁ, Petra: Soumrak krále Slunce. Válka o španělské dědictví 1701–1714; Praha, 2016; 280 s. ISBN 978-80-7557-037-6
- VLNAS, Vít: Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka; Praha, 2001; 872 s. ISBN 80-7185-380-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Wirich Filip z Daunu na Wikimedia Commons
- Záznam Wirich Daun v Austria-Forum (v AEIOU Österreich-Lexikon)
- Daunové
- Rakouští maršálové
- Neapolští místokrálové
- Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna
- Císařští komoří
- Osobnosti válek o španělské dědictví
- Rakouští šlechtici
- Politici habsburské monarchie
- Diplomaté Rakouska
- Nizozemští místodržitelé
- Narození 19. října
- Narození v roce 1669
- Narození ve Vídni
- Úmrtí 30. července
- Úmrtí v roce 1741
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení v augustiniánském kostele ve Vídni