Přeskočit na obsah

Tomáš Töpfer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. MgA. Tomáš Töpfer
Tomáš Töpfer (2019)
Tomáš Töpfer (2019)
4. senátor za obvod č. 20 – Praha 4
Ve funkci:
28. října 2006 – 28. října 2012
PředchůdceFrantišek Příhoda
NástupceEva Syková
4. senátor za obvod č. 55 – Brno-město
Úřadující
Ve funkci od:
1. října 2022
PředchůdceJan Žaloudík
Stranická příslušnost
Nestraník
v Senátuza ODS (2006–2012)
za ODS (od 2022)

Narození10. ledna 1951 (73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
RodičeOtto Töpfer
Frída Töpferová
DětiMarta Töpferová
Tereza Bottman-Töpferová
PříbuzníPavel Töpfer (bratr)
Filip Töpfer (synovec)
SídloPraha
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění
Zaměstnáníředitel Divadla na Vinohradech
Profeseherec, režisér, podnikatel a divadelní pedagog
CommonsTomáš Töpfer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Töpfer (* 10. ledna 1951 Praha) je český herec, režisér, scenárista, vysokoškolský divadelní pedagog, divadelní ředitel a politik. V letech 2006 až 2012 byl senátorem za obvod č. 20 – Praha 4, od roku 2022 je senátorem za obvod č. 55 – Brno-město.

Narodil se v pražské židovské rodině. Po studiu herectví na brněnské konzervatoři přešel na pražskou DAMU, kterou absolvoval v roce 1972.[1] Jako herec začínal hrát v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1972–1973),[2] režíroval v Severomoravském divadle v Šumperku, následně byl dva roky (1973–1975) ve svobodném povolání (mj. hostoval v pražském Realistickém divadle a v Činoherním klubu).[1] V letech 1975–1978 působil v ostravském Státním divadle,[2] poté nastoupil do angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem (1978–1983).[1] Odtud přešel do Divadla E. F. Buriana (1983–1987)[2] a od roku 1987 do Divadla na Vinohradech, kde byl členem souboru až do roku 1998.[3] V letech 1990–1995 hrál a režíroval v prostorách Nejvyššího purkrabství a založil tradici Shakespearovských letních slavností na Pražském hradě (Sen noci Svatojánské, Romeo a Julie, Zkrocení zlé ženy, Dvanáctá noc).[4] V roce 1995 společně s Eliškou Balzerovou založil Nadaci Fidlovačka, která se zasloužila o obnovu zchátralého Hudebního divadla v Nuslích – Divadla Na Fidlovačce, v němž po otevření (1998) působil nejen jako jeho ředitel, ale i jako herec a režisér.[2] V květnu 2012 odešel do Divadla na Vinohradech (od 1. září 2012 zde působí jako ředitel, herec a režisér) a ředitelkou Divadla Na Fidlovačce se stala Eliška Balzerová. Patří k úspěšným filmovým, televizním, rozhlasovým a dabingovým hercům. Společně s bratrem vlastní a provozuje restauraci U Kalicha v Praze 2.

Pedagogická a scenáristická práce

[editovat | editovat zdroj]

Působí také jako pedagog na pražské DAMU. V roce 2015 získal v habilitačním řízení titul docent.[zdroj?]

Je autorem divadelní hry Horoskop pro Rudolfa II. a autorem námětu a spoluautorem scénáře dvoudílného televizního filmu Poslední cyklista, který natočila Česká televize v roce 2013 v režii Jiřího Svobody.

Divadelní režie

[editovat | editovat zdroj]
Tomáš Töpfer v roce 2015

Působí také jako divadelní režisér (přes 30 realizací). Nejvýznamnější režie: Romeo a Julie (1994, Nejvyšší purkrabství Pražského hradu, letní Shakespearovské slavnosti), Muž z La Manchy (1996, Divadlo na Vinohradech), Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (1998, Divadlo Na Fidlovačce), Lucerna (2008, Divadlo na Fidlovačce), Proutník pod pantoflem, (2011, Divadlo Na Fidlovačce), Hašler... (2013, Divadlo na Vinohradech), Soudce v nesnázích (2014, Divadlo na Vinohradech), Loupežník (2015, Divadlo na Vinohradech), Téměř tři sestry (2016, Disk).

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 do roku 2012 byl senátorem bez politické příslušnosti za ODS v obvodu č. 20 – Praha 4, znovu již tento post ve volbách do Senátu PČR v roce 2012 neobhájil, protože byl v druhém kole poražen Evou Sykovou za ČSSD.[5]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidoval jako nestraník za ODS v rámci koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v obvodu č. 55 – Brno-město.[6] V prvním kole vyhrál s podílem hlasů 30,23 %, a postoupil tak do druhého kola, v němž se utkal s kandidátem hnutí ANO Bořkem Semrádem. Ve druhém kole zvítězil poměrem hlasů 52,79 % : 47,20 % (v absolutním počtu 12 633 hlasů), a byl tak zvolen senátorem.[6]

V Senátu je členem Senátorského klubu ODS a TOP 09, Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a místopředsedou Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky.[7]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jeho dcera z prvního manželství Marta Töpferová je úspěšnou zpěvačkou a kytaristkou.

Filmografie, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Televizní seriály

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c Český film : herci a herečky III, s. 512.
  2. a b c d Český biografický slovník XX. století III, s. 366.
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3.
  4. Český film : herci a herečky III, s. 513.
  5. Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  6. a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 23.9. – 24.9.2022, Jmenné seznamy a přehledy, Obvod: 55 – Brno-město, Výběr: všichni platní kandidáti dle čísla [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 
  7. Senát Parlamentu České republiky [online]. www.senat.cz, 2012-01-01 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. 
  8. ŠŤÁSTKA, Tomáš. Film Muž, který stál v cestě je hotov. Politika Kriegela si zahraje Töpfer. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-08-19 [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  9. Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka. Dvojka [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 38, 64,107, 118, 474.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 512–514.
  • Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 158–164, ISBN 80-242-0120-8
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1008. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 680. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 730. 
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 109, 117, 121, 135, 137, 189, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 366. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
ředitelé Divadla na Vinohradech
Předchůdce:
Jindřich Gregorini
2012–dosud
Tomáš Töpfer
Nástupce: