Přeskočit na obsah

Thule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Qaanaaq (grónské město, původní název Thule).
Na tento článek je přesměrováno heslo Ultima Thule. Možná hledáte: Arrokoth (planetka).
Thule (zde jako Tile) na Cartě marině, zhotovené Olaem Magnem

Thule nebo správněji Thúlé (řecky původně Θούλη nebo Θυλη, v přepisech latinkou též Thula, Thyle, Thile, Thila, Tile, Tila, Tilla, Tyle, Tyli) je záhadný severský ostrov popsaný původně řeckým cestovatelem Pýtheem z Massilie ve 4. století př. n. l. a později opředený řadou dohadů a pověstí.

Výrazu ultima Thule (latinsky „nejzazší Thule") se ve středověkých geografiích užívalo jako označení pro místo, které leží na samém okraji našeho světa, nebo dokonce za ním.

Pýtheova Thúlé

[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 325 př. n. l. podnikl Pýtheás z Massilie cestu do severnějších částí Evropy, chtěje navštívit a prozkoumat naleziště cínu a jantaru. O své cestě sepsal knihu O Oceánu (Peri tú Ókeanú), která se nám však nedochovala. Máme o ní jen přibližnou představu z citátů a odvolávek v dílech pozdějších antických autorů (Diodora Sicilského, Strabóna, Plinia Staršího, Gemina a Pomponia Mely).

Pýtheás podle dochovaných zpráv nejprve navštívil cínové doly v Cornwallu a po souši procestoval „dostupnou" část Británie. Poté se vydal po moři na sever a doplul do Thúlé. O ní tvrdí:

  • Thúlé je vzdálena šest dní plavby od Británie.
  • Na Thúlé se připravuje nápoj z medu a chleba.
  • Na Thúlé jsou lidé živi ze zrna, zeleniny, kořínků a lesních plodů.
  • Na Thúlé se obilí z důvodu špatného počasí mlátí v domech.
  • Na Thúlé jsou bílé noci, slunce zapadá jen nakrátko a jen trochu se sešeří.

Strabón dále zmiňuje, že podle výpočtů Eratosthenových leží Thúlé na zeměpisné šířce přibližně 10500 stadií (tedy asi 1650 km) severně od ústí řeky Borysthenés (Dněpr), a Plinius dodává, že na Thúlé se jezdí z blízkého a poměrně velkého ostrova Berrice a že další ostrovy v okolí nesou jména Scandia, Dumna a Berg.

Thúlé jako zeměpisný objekt

[editovat | editovat zdroj]

Podle Pýtheových údajů se mnozí pokoušeli a dodnes pokoušejí lokalizovat Thúlé přesněji. Jako možné lokace se v různých pramenech uvádějí Island, pobřeží Skandinávie, norský ostrov Hitra, některý z Faerských nebo Shetlandských ostrovů, estonský ostrov Saaremaa nebo jiný z baltských ostrovů, případně též některý úsek baltského pobřeží.

Ostrov Thule na Eratosthenově mapě z přelomu 2. a 3. století př. n. l. (rekonstrukce mapy, provedená v 19. století)

Protože dostupné údaje jsou skutečně velmi kusé, a navíc je možno libovolný z nich zpochybnit, nedá se otázka po zeměpisném určení Thúlé zodpovědět jednoznačně.

V 6. století hovoří o ostrově Thúlé Prokopios z Kaisareje a jeho popis nejspíše nasvědčuje Grónsku, nebo při zpochybnění údaje o velikosti ostrova též Islandu. Beda Ctihodný a Adam Brémský označují jménem Thule téměř jednoznačně Island a zcela jednoznačně v tomto smyslu mluví o Thule neznámý autor anglické básně Thule z přelomu 16. a 17. století. Je však pravděpodobné, že žádný z těchto autorů nenavazuje na Pýthea nebo starší antickou tradici, nýbrž že se tu jedná o nové užití starého jména Thule.

V novější době byla Thule pojmenována severní provincie Grónska, dnes nesoucí inuitské jméno Avannaa a dánské jméno Nordgrønland, tedy Severní Grónsko; podle tehdejšího jména provincie byla roku 1953 pojmenována Thule Air Base, základna leteckých sil USA poblíž Qaanaaqu. Jméno Jižní Thule nese neobydlená skupina tří nejjižnějších ostrovů z Jižních Sandwichových ostrovů.

Thúlé se už v pozdní antice stala příslovečnou coby nejodlehlejší z lidmi obývaných krajů, ba coby kraj, který možná ani neexistuje. Pojem ultima Thule („nejzazší Thule") měl význam podobný českému výrazu „kraj světa".

Thule jako esoterický pojem

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Společnost Thule.

Mlhavost antických údajů o poloze ostrova, nemožnost jeho jednoznačné identifikace i používání jeho jména jako synonyma pro samotné hranice tohoto světa napomohly k tomu, že Thule začala být občas pojímána jako transcendentní jsoucno, jako mytický archetyp, jako obraz vnitřní, duchovní skutečnosti. Objevily se též spekulace o tom, že ostrov v době Pýtheově existoval, ale později zanikl nebo byl nějakým záhadným způsobem skryt, podobně jako Atlantis nebo Avalon.

V souvislosti nacistické esoteriky byla Thule chápána jako místo, odkud vzešla árijská rasa, resp. její kultura.

Ohlasy v dnešní kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Vzdálenost a nedosažitelnost Thule, její tajuplnost i dosavadní kontexty používání jmen Thule a Ultima Thule vedly řadu tvůrců k využití tohoto pojmenování:

  • Ultima Thule je název povídky polského spisovatele Stefana Grabińskiho a zároveň její filmové adaptace, která vznikla v Německu roku 2002 v režii Holgera Mandela
  • Německá společnost Thule založená v roce 1918 šlechticem Rudolfem von Sebottendorffem, která údajně svou filosofií a zájmem o historii a symboliku dala inspiraci budoucí nacistické straně vzniklé 5. ledna 1919.
  • Thulêan mysteries je název alba norské black metalové skupiny Burzum.
  1. Bal-Sagoth, laut.de (německy)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]