Přeskočit na obsah

Václav Voskovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Voskovec
Rodné jménoVilém Wachsmann
Narození5. ledna 1864
Svojšice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. dubna 1945 (ve věku 81 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov[1]
Povoláníkapelník a československý legionář
Nábož. vyznánípravoslaví
ChoťJiřina Voskovcová
DětiJiří Voskovec syn
Prokop Voskovec starší syn
PříbuzníBedřich Wachsmann ml. bratr
Bedřich Wachsmann strýc
Alois Wachsmann synovec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Voskovec[2], rodným jménem Vilém Wachsmann, křtěný Vilím Eduard 5. ledna 1864 Svojšice[3]24. dubna 1945 Praha), byl český vojenský kapelník a legionář. Jeho synem byl česky divadelní a filmový herec Jiří Voskovec.

Václav Vilém Voskovec (Wachsmann) v mládí

Narodil se ve Svojšicích v rodině Jindřicha Wachsmanna, chirurga a osobního lékaře hraběte Michaela Karla Althanna.[3] Vyrůstal s dalšími deseti sourozenci, jmenovitě Marií (* 1853), Karlem (1854–1855), Ottou (* 1856), Karlem (* 1857), Jindřichem (* 1859), Zdeňkem (1860–1861), Zdeňkem (* 1862), Aloisem (* 1866), Ladislavem Emilem (* 1867) a nejmladším Bedřichem (* 1871).[4]

Obecnou školu absolvoval ve Svojšicích, v dalším studiu pokračoval na gymnáziu, které však nedokončil, poté pracoval krátce ve svojšickém cukrovaru a později i v pražské tiskárně. Studiu hudby se věnoval pouze soukromě a v roce 1883 nastoupil dobrovolně k hudbě 28. pěšího pluku v Praze, ale tuto službu však ukončil v roce 1889. V letech 1886–1889 studoval na pražské varhanické škole, skladbu ve třídě Františka Skuherského a Karla Steckera a rovněž i hru na violoncello, avšak závěrečnou zkoušku složil až v roce 1895. Mezitím v září roku 1885 zemřel[5] Vilémův otec Jindřich Wachsmann, načež se za dva roky rodina přestěhovala do Prahy na Nové Město[6].

V roce 1889 odjel Vilém Waschman do Ruska a následně přijal místo vojenského kapelníka u 108. pěšího pluku ve Vilně. Nedlouho nato přestoupil na pravoslaví a díky tomu roku 1892 získal ruské občanství a nastoupit jako kapelník k renomovanému kyrysnickému pluku carevny Marie Fjodorovny v Gatčině u Petrohradu. Rovněž řídil orchestr hráčů na balalajku a dvaapadesátičlenný smyčcový orchestr, který získal velkou popularitu a podnikl řadu koncertních turné. V roce 1904 se ze zdravotních důvodů vrátil do Prahy[7] a působil zde jako sekretář ruského konzulátu v tehdejším Rakousko-Uhersku.

Po vypuknutí první světové války byl v roce 1915 jako ruský příslušník zatčen a po výměně za rakouského konzulárního úředníka, zadrženého v Rusku, poslán do Petrohradu. Ještě téhož roku si podal přihlášku do československé legie a do jejího vyřízení působil u různých vojenských institucí petrohradského vojenského okruhu. V roce 1917 nastoupil u 6. československého střeleckého pluku, kde působil jako kapelník a šířil českou klasickou hudbu Smetanovu a Dvořákovu, kterou i sám upravoval pro dechový orchestr.

V roce 1920 se vrátil do vlasti a následně byl přidělen do inspektorátu hudeb jako zástupce inspektora při Ministerstvu národní obrany, kde v letech 1921–1925 vedl hudební referát. Poté se s rodinou usadil v Sázavě, kde působil jako ředitel kůru, varhaník, pracoval v Sokole, založil a cvičil dobrovolné hasiče. V letech 1929–1934 na přechodnou dobu nastoupil zpět do vojenské služby na Ministerstvo národní obrany, aby působil v kanceláři Československých legií. Zemřel v Praze koncem dubna roku 1945 a následně byl uložen do hrobu na Vyšehradě[1].

Václav Voskovec[2] byl nositelem řady vyznamenání a sám i zkomponoval drobné skladby pro violoncello a klavír, několik smyčcových kvartet, staroslovanskou a svatováclavskou mši,a směs lidových písní „Kolínským přátelům“ či pochod „Památce Karla Šebora“

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • 2006 Sajvera, Bohuslav, Osobnosti Uhlířskojanovicka, Město Uhlířské Janovice, Uhlířské Janovice, vyd.1. str.92

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]