Přeskočit na obsah

Vodochody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci u Prahy. O vesnici na Litoměřicku pojednává článek Vodochody (Straškov-Vodochody).
Vodochody
Střed Vodochod
Střed Vodochod
Znak obce VodochodyVlajka obce Vodochody
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOdolena Voda
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel788 (2024)[1]
Rozloha4,95 km²[2]
Nadmořská výška240 m n. m.
PSČ250 69
Počet domů274 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠkolská 59
25069 Vodochody
vodochody@vodochody.cz
StarostaJosef Veselý
Oficiální web: www.vodochody.cz
Vodochody na mapě
Vodochody
Vodochody
Další údaje
Kód obce539015
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vodochody se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severně od centra Prahy. Žije zde 788[1] obyvatel.

V katastru obce se nachází Letiště Vodochody a továrna na výrobu letadel Aero Vodochody.

Náves s autobusovou zastávkou PID

Obec Vodochody, která v sobě od roku 1960 zahrnuje i dřívější samostatnou obec Hoštice, je jedním z nejstarších míst osídlení v okrese. Dle archeologických nálezů žárových a kosterních hrobů lze usuzovat na osídlení již v období neolitickém (asi 5000–3000 před naším letopočtem).

První písemná zmínka v historii o Vodochodech je z roku 1000, kdy byly darovány knížetem Boleslavem III. ostrovskému klášteru. Během třicetileté války byly Vodochody zcela zpustošeny, v roce 1671 je získala jezuitská kolej sv. Klimenta na Starém městě pražském.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[4]
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[5]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[8]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]

Ve vsi Vodochody (419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] autobusová doprava, 3 obchody s dobytkem, holič, 2 hostince, kolář, konfekce, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 7 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

Ve vsi Hoštice (280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vodochod) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] družstvo pro rozvod elektrické energie v Hošticích, hostinec, rolník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní a záložní spolek, trafika.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Krajinný ráz je charakterizován částí přírodního parku Dolní Povltaví, jehož jádrem je národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Údolí směrem k Dolu bylo oblíbeným místem procházek českého básníka Vítězslava Hálka. K západnímu okraji vesnice zasahuje část přírodní rezervace Máslovická stráň.

Popis znaku

[editovat | editovat zdroj]

Ve stříbrném štítě nahoře dvě černá plamenná volná orlí křídla se zlatou pružinou zakončenou jetelovým trojlístkem, dole tři modrá vlnkovitá břevna. Znak rozdělením na dvě části vyjadřuje těsné sousedství Vodochod a Hoštic. Modrá vlnkovitá břevna označují vodu a jsou inspirována názvem obce. Dvě černá orlí křídla v horní polovině štítu mají vztah k nejstarším dějinám obce a ke skutečnosti, že jejím prvním z historie poznaným majitelem byl český kníže – Přemyslovec. Symbol křídel je odvozen od černé, plamenné, tzv. přemyslovské orlice – znaku první české vládnoucí dynastie. V křídlech je také obsažen pojem létání, kterým se připomíná podnik Aero vyrábějící letadla. Spojení názvu Aero se jménem obce Vodochody je v povědomí široké veřejnosti. Tímto způsobem se v jediném symbolu prolíná nejstarší minulost s nejnovější současností.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Za zmínku stojí pouze dvě zvoničky – jedna ve Vodochodech a jedna v Hošticích. Protože Vodochody byly ve třicetileté válce zcela zpustošeny, nedochovala se ani dřívější vodochodská tvrz a zůstal jen panský dvůr.

Z osobností lze uvést pouze českého politika, publicistu a tehdejšího majitele Dolu, Julia Grégra, který dal podnět k postavení vodochodské školy.

Významné firmy

[editovat | editovat zdroj]

Na katastru Vodochod a Hoštic leží letiště Vodochody a část letecké továrny Aero Vodochody. Po privatizaci letecké továrny se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. Proti tomu se ale sdružily okolní obce a podepsaly petic proti rozšíření letiště.[14]

Na větší části zemědělských pozemků hospodaří zemědělské družstvo Klecany se sídlem ve Větrušicích.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice II/608 Praha-Libeň - Veltrusy - Straškov-Vodochody - Terezín. Souběžně s touto silnicí vede dálnice D8 ovšem bez blízkého exitu.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
  • Letiště – Na katastrálním území obce leží soukromé mezinárodní letiště s nepravidelným provozem.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku příměstská autobusová linka Praha,Kobylisy - Odolena Voda (denně s mnoha spoji) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
  6. Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1856. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 369. (česky a německy)
  14. Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech, Český rozhlas, 10. září 2009

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]