Volná myšlenka
Volná myšlenka byla antiklerikální a ateistická organizace v Českých zemích, součást mezinárodního hnutí volnomyšlenkářů. Volnomyšlenkářské organizace a kroužky vznikaly v Čechách již od 70. let 19. století, ale zpočátku narážely na odpor úřadů. Česká sekce Volné myšlenky byla založena v roce 1904 pod názvem Spolek volných myslitelů Augustin Smetana[1] a roku 1909 byl jejím předsedou básník Josef Svatopluk Machar. V roce 1910 se předsedou stal Theodor Bartošek a vykonával tuto funkci až do roku 1925[2] (s přerušením v době války). V roce 1915 byla česká sekce Volné myšlenky rozpuštěna. Poněvadž ji úřady považovaly za podvratnou organizaci, bylo dne 2. května 1916 několik předních funkcionářů Volné myšlenky zatčeno. Po několikatýdenním věznění v Praze byli dopraveni do různých internačních táborů v Dolních Rakousích; na svobodu se dostali až na jaře 1917 po všeobecné amnestii.[3]
Činnost organizace byla obnovena po vzniku Československa, ovšem v letech 1924–1926 od Volné myšlenky odpadlo komunistické křídlo, jež se nadále označovalo Svaz proletářských bezvěrců. V listopadu 1925 byl předsedou Volné myšlenky zvolen Julius Myslík.[4] Za okupace byla Volná myšlenka rozpuštěna podruhé. V roce 1945 byla obnovena jako Svaz občanů bez vyznání, který byl nicméně rozpuštěn už v roce 1952, a to pod záminkou, že „jitří city nábožensky založených spoluobčanů“.
Volná myšlenka byla obnovena v lednu 1990, nemá však právní kontinuitu s prvorepublikovou Volnou myšlenkou, rovněž faktická kontinuita je pochybná.
Někteří představitelé
[editovat | editovat zdroj]- Theodor Bartošek (1877–1954), předseda v letech 1910–1925
- František Krejčí (1858–1934)
- František Pavel Křivský (1912–1989)
- Otakar Kunstovný (1884–1945)
- František Loskot (1870–1932)
- Josef Svatopluk Machar (1864–1942), předseda v letech 1909–1910
- Václav Oukropec (1897–1968)
- Karel Pelant (1874–1925)
- Emil Svoboda (1878–1948), místopředseda
- Rudolf Máša (1880–1954)[5]
- Julius Myslík (1877–1938)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOBER, Jan. Bezvěrci a jejich činnost po vzniku republiky. In: Jan Kober, Stanislav Holubec. Společnou silou: Aktéři společenské změny v českých zemích 1918-1925. Vydání první. vyd. Praha: Academia, 2023. ISBN 978-80-200-3445-8. S. 187.
- ↑ Biografický slovník [online]. Historický ústav AV ČR, rev. 26. 9. 2019 [cit. 2020-02-24]. Kapitola „BARTOŠEK Theodor" (autorka Magdaléna Pokorná).
- ↑ MOTYČKA, Jaroslav. Vzpomíná se. Volná myšlenka : časopis volných myslitelů českých. 9. 5. 1926, roč. 17, čís. 10, s. 146. Dostupné online.
- ↑ Ústřední výbor Volné Myšlenky čsl. zvolený dne 22. listopadu t. r. na valném sjezdu spolku v Pardubicích. Volná myšlenka : časopis volných myslitelů českých. 6. 12. 1925, roč. 16, čís. 48, s. 380. Dostupné online.
- ↑ MÁŠA Rudolf [online]. Regionální knihovna Teplice [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUDLÁČ, Antonín K. K. Příběh(y) Volné myšlenky. 1. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 190 s. ISBN 80-7106-673-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Volná myšlenka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Volná myšlenka
- německá organizace
- švýcarský svaz
- lucemburský svaz