Vikev panonská
Vikev panonská červená (Vicia pannonica striata) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Rod | vikev (Vicia) |
| Binomické jméno | |
| Vicia pannonica Crantz, 1769 | |
| Poddruhy rostoucí v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vikev panonská (Vicia pannonica) je bylina s lodyhami až přes 1 m dlouhými, jež jsou porostlé sudozpeřenými listy. Kvete až 2 cm dlouhými květy bílé či nafialovělé barvy, seskupenými do krátkých květenství hroznů. V Česku je tento archeofyt často pokládán za plevelnou rostlinu, pouze ojediněle se pěstuje s obilovinami v krmných směskách. Z volné přírody se tato rostlina pomalu vytrácí a stává se v české krajině vzácným druhem.[2][3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Bylina pochází ze Středomoří a blízkých zemí Orientu. Stanovení hranic původního areálu je velice obtížné, protože se v minulosti jednak šířila spontánně a jednak byla lidmi roznášena do nových oblastí. V teplejších a sušších končinách bývá doposud pěstována společně s nenáročnými obilninami, lidským přičiněním se takto dostala jako nepůvodní druh do Číny i Severní Ameriky.
V České republice se tento archeofyt vyskytuje již od starověku. Nyní v Česku roste roztroušeně v termofytiku a jen vzácně v mezofytiku. Její lokality na jižní Moravě souvisejí s původním rozšířením v Panonské pánvi (v Panonii), kde druh dosahuje svých severních hranic původního areálu. Rozšíření do teplých oblastí Čech bylo pravděpodobně až druhotné.[2][3][4]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Planě roste ve stepích, na úhorech, pastvinách i mezích, stejně jako součást řídkých křovin, namnoze na hlinitých, písčitých i řídce kamenitých půdách, na suchých, slunných a teplých stanovištích. Tato bylina je terofyt, který porůstá písčité okraje silničních a železničních náspů i různé starší skládky a rumiště. Dává přednost spíše půdám na slunných a sušších stanovištích, do kterých zapouští své dlouhé, tenké kořeny, na množství obsažených živin není rostlina náročná.
Vikev panonská je ozimou nebo jednoletou rostlinou rozmnožující se výhradně pohlavně. Její semena klíčí již buď na podzim a kvete z jara, nebo někteří jedinci vyklíčí až na jaře a kvetou až pozdě v létě. Rostlina má počet chromozomů 2n = 12.[2][3][5][6][7]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Rostlina s obvykle větvenou lodyhou dlouhou až 60 cm, která bývá polehává, vystoupavá nebo popínavá a celá je krátce měkce chlupatá, vyrůstá z dlouhých, rozvětvených, tenkých kořenů. Listy na lodyze rostou střídavé, jsou sudozpeřené, mívají čtyři až sedm párů podlouhlých či eliptických lístků. Tyto bývají dlouhé 10 až 20 mm a široké 3 až 8 mm, u báze jsou pozvolna zúžené, na vrcholu tupé či zaokrouhlené s nasazenou špičkou, jsou přitisklé chlupaté a mají řapíčky dlouhé jen do 1 mm. List má celistvé, chlupaté, zelené palisty, vřeteno listů je zakončeno jednoduchým nebo větveným úponkem.
Květy vyrůstají jednotlivě nebo v počtu nejvýše čtyři a vytvářejí hroznovitá květenství v úžlabí listů, stopky květenství i nicích květů jsou dlouhé okolo 5 mm. Kalich je asi 10 mm dlouhý, srostlolupenný, zvonkovitý, dlouze chlupatý, světlezelený a je končen pěti zuby, které nebývají stejně dlouhé. Koruna dlouhá 17 až 22 mm je smetanově bílá s okrovými čárkami. V květu je deset dvoubratrých tyčinek (9+1). Semeník mívá krátkou stopku nebo je téměř přisedlý, obsahuje dvě až osm vajíček a je vybaven chlupatou čnělkou. Blizna na konci čnělky je opylována hmyzem přinášejícím pyl, možná je i samosprašnost, květy mají pro opylovače dostatek nektaru. Zúžena báze pestíku (gynopodium) není delší než 1,5 mm.
Plod je svěšený, podlouhlý, zploštělý, neopadavý, chlupatý lusk velký 25 až 30 mm, jenž bývá zbarvený šedě až hnědě a ve zralostí se otvírá dvěma chlopněmi. Lusk je bez vnitřních přihrádek a obsahuje nejčastěji dvě až osm semen. Bývají kulovitá nebo podlouhlá, velká 2,5 až 5 mm, jsou hladká, světle hnědá či olivově zelenohnědá a mívají hnědé, eventuálně černé skvrny.[2][3][6][7][8][9][10]
Poddruhy
[editovat | editovat zdroj]V české přírodě se vikev panonská vyskytuje ve dvou poddruzích, které se na prvý pohled odlišují barvou květů. V biologických vlastnostech jsou si oba poddruhy velice podobné.
- Vikev panonská pravá (Vicia pannonica pannonica), popisována v tomto článku výše, má korunní lístky smetanově bíle s okrovými čárkami, její pavéza je kratší než nehet a gynopodium není delší než 1,5 mm.
- Vikev panonská červená (Vicia pannonica striata) má květy v různých odstínech barvy fialové, pavézu má stejně dlouhou jako nehet a její gynopodium dosahuje délky až 2,5 mm.[2][6]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Bylina je někdy pokládána za nežádoucí plevel, méně často za užitkovou rostlinu. Jako plevel je hodnocená v obilovinách, kde splétá obilná stébla a po deštích tak napomáhá jejich polehání. Ve směskách a vytrvalých pícninách ovšem není za plevel považována, neboť poskytuje výživnou píci. Po posekání však špatně znovu obrůstá a tím vznikají při další seči prázdná místa. Zlepšuje také kvalitu půdy, obohacuje ji dusíkem, rostliny mají na kořenech drobné hlízky s bakteriemi schopnými vázat vzdušný dusík. Nejčastěji bývá vyséván ozimý kultivar „Dětenická panonská“, která je na kvalitu půdu nenáročná a je vhodná pro hlinité nebo hlinitopísčité pozemky.
Semena vikve panonské mají nestejně dlouhou dobu dormance a klíčí nepravidelně, opožděně vyklíčení jedinci v dalším roce zaplevelují pěstované plodiny. Proto se nedoporučuje vysévat na sklízený pozemek následně ozimé rostliny, ve kterých mají opožděně vyklíčená semena vikve panonské dostatek času k uzrání a vysemenění. Naopak v jařinách, stejně jako v okopaninách, nemají nová semena čas dozrát. Dobře se osvědčuje včasná podzimní orba s následnou jarní přípravou půdy, po které nové semenáče uhynou.
V minulosti lidé často semena vikve konzumovali, přestože semena tepelně neupravená obsahují lektiny způsobující ztrátu červených krvinek (chudokrevnost). Květy poskytují opylovačům dostatek nektaru a bylina je považována za dobrou medonosnou rostlinu.
V České republice jsou oba poddruhy vikve panonské považované v “Červeném seznamu ohrožených rostlin“ za silně ohrožený druh (C2t), z pohledu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se však jedná o málo dotčený taxon (LC).[2][6][7][11][12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d e f SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 4. Praha: Academia, 1995. 529 s. ISBN 80-200-0384-3. Kapitola Vicia pannonica, s. 410–412.
- ↑ a b c d DUCHOŇ, Mário. BOTANY.cz: Vikev panonská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2011-11-27 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ POWO: Vicia pannonica [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2022 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Vicia pannonica [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014 – 2021 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Vicia pannonica/ [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 2013-04-19 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c SKLÁDANKA, Jiří. Multimediální učební texty: Vikev panonská [online]. Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita, Brno, rev. 2006 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Květena ČR: Vikev panonská [online]. Petr Kocián, rev. 2006-06-06 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online.
- ↑ BAO, Bojian; TURLAND, Nicholas J. Flora of China: Vicia pannonica [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DZJUBENKO, Nikolaj Ivanovič; DZJUBENKO, E. A. Vicia_pannonica/ [online]. Agricultural Ecological Atlas of Russia and Neighboring Countries, RU, rev. 2004-09-17 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRULICH, Vít; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky, cévnaté rostliny. S. 75–132. Příroda [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2017 [cit. 2023-09-05]. Čís. 35, s. 75–132. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12. ISSN 1211-3603.
- ↑ RHODOS, L. IUCN Red List of Threatened Species: Vicia pannonica [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2014-02-28 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu vikev panonská na Wikimedia Commons
Taxon Vicia pannonica ve Wikidruzích