vyvinout

Czech

Etymology

From vy- +‎ vinout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪvɪnou̯t]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: vy‧vi‧nout

Verb

vyvinout pf (imperfective vyvíjet)

1. to develop

   vyvinout úsilí ― to make an effort

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyvinout, vyvinouti	Active adjective	vyvinuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyvinu	vyvineme	—	vyviňme
2nd person	vyvineš	vyvinete	vyviň	vyviňte
3rd person	vyvine	vyvinou	—	—

The verb vyvinout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyvinul	vyvinuli	vyvinut	vyvinuti
masculine inanimate		vyvinuly		vyvinuty
feminine	vyvinula		vyvinuta
neuter	vyvinulo	vyvinula	vyvinuto	vyvinuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyvinuv
feminine + neuter singular	—	vyvinuvši
plural	—	vyvinuvše

Derived terms

• vývin m
• vývoj m

 

Further reading

• “vyvinouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyvinouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyvinout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)