Šonov
| Šonov | |
|---|---|
Dům čp. 37 | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Broumov |
| Obec s rozšířenou působností | Broumov (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°35′27″ s. š., 16°24′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 295 (2024)[1] |
| Rozloha | 20,72 km²[2] |
| Katastrální území | Šonov u Broumova |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 549 71 |
| Počet domů | 130 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Šonov 318 549 71 Šonov u Broumova sonov@obec.cz |
| Starostka | Monika Hornychová |
| Oficiální web: www | |
Šonov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 574511 |
| Kód části obce | 162906 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šonov (německy Schönau) je obec nedaleko Broumova v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 295[1] obyvatel. Je to obec s největší délkou (přes sedm kilometrů) a největší rozlohou katastrálního území na Broumovsku.[4] Hranice katastrálního území obce je z větší části totožná s česko-polskou státní hranicí.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1300. Velká dvouřadá lánová ves patřila od počátku broumovskému klášteru a osídlena byla osadníky německého původu. Místní obyvatelé byli povinováni dodávat do broumovského kláštera dřevo. V letech 1325–1725 v obci stál dřevěný kostel, zasvěcený svatému Janu Evangelistovi. Ten byl po požáru v roce 1725 nahrazen zděným kostelem, u kterého bylo změněno patrocinium na zasvěcení svaté Markétě. V roce 1680 se místní účastnili povstání nevolníků. V roce 1776, kdy byla v obci zavedena čísla popisná, se zde nacházelo 245 domů.[4]
Roku 1885 byl Šonov spojen s Broumovem silnicí, která se stala hlavní komunikací jinak víceméně velmi izolované vesnice s ostatním světem a takto slouží stále. V roce 1914 byla vesnice elektrifikována.
V letech 1938 až 1945 byla obec přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.[6] Během druhé světové války zahynulo 58 mužů a jedna žena ze Šonova. V roce 1945 obcí postupně prošla nacistická i sovětská armáda, přičemž při obou průchodech docházelo k rabování. V září téhož roku bylo odsunuto prvních 170 obyvatel obce.[4] Po odsunech byla vesnice sice dosídlena Čechy, nikdy však již nedosáhla předválečného počtu obyvatel. Obec byla po roce 1945 rozdělena na "horní" a "dolní" část, přičemž v každé fungovalo samostatné zemědělské družstvo. K opětovnému sjednocení obce pak došlo v roce 1960. Řada stavení v obci postupně zpustla, včetně původně výstavní fary, která od roku 1945 již nesloužila svému účelu (o tom, co se dělo kolem fary viz níže) a postupně se změnila ve zříceninu. Dlouhodobě neobsazená šonovská farnost byla nakonec k 1. lednu 2010 administrativně zrušena a její území začleněno do sousední farnosti broumovské.
Bezprostředně po osvobození Československa došlo ve vsi k násilnostem. V srpnu 1945 byli odvlečeni ze šonovské fary a v lese za obcí zastřeleni dva broumovští benediktini: místní emeritní farář Alban J. Prause a jeho nástupce Ansgar A. Schmitt.[7] Současně byla fara vyrabována. Ač se objektivně ničím neprovinili, za jejich smrt nebyl nikdo nikdy potrestán, neboť na čin byla vztažena beztrestnost podle zákona č. 115/1946.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]- Kamenec, navržená k ochraně v rámci Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Jedná se o skály, skalní sruby a výchozy andezitoidů (melafyrů). Zdejší masív je tvořen černošedými weiselbergity, které z hlediska chemického složení jsou označovány za nejbazičtější horniny permokarbonského vulkanismu.[8]
- Rudný vrch (654 m ), který se nachází severovýchodně od severního konce Šonova[9]
- Vysoká skála, která se nachází v nejsevernějším výběžku katastrálního území Šonova. Jedná se o výrazný skalnatý hřbet tvořený tufy a permskými vulkanity – ignimbrity.[10]
- Takzvaná „Šonovská sopka“ na vrchu Homole (649 m) východně od obce, zhruba 500 metrů od česko-polské státní hranice[11]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1930 žilo v obci 63 sedláků, 78 domkářů, 44 obchodníků a živnostníků a 110 dělníků.[4] Do roku 1945 žila v obci většina obyvatel německé národnosti.
Převážná část obyvatelstva byla katolického vyznání. Žilo zde také 50 až 60 baptistů, kteří byli po 2. světové válce odsunuti.[12]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 959 | 1 786 | 1 556 | 1 364 | 1 258 | 1 150 | 1 085 | 494 | 429 | 355 | 305 | 308 | 322 | 322 | 284 |
| Počet domů | 322 | 325 | 311 | 294 | 286 | 287 | 288 | 175 | 108 | 92 | 79 | 112 | 121 | 92 | 130 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. února 2006.[15]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]U vesnice byly v provozu dva lomy, jeden porfyrový a druhý melafyrový. Byly učiněny dva pokusy o těžbu uhlí, první v roce 1872 a druhý v letech 1901–1902. Oba byly neúspěšné.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svaté Markéty[16]
- Fara čp. 83,[17] postavena v roce 1782 farářem K. Kurzem, náklady na stavbu činily 3 000 zlatých. Fara stojí na místě starší dřevěné fary, která byla postavena v roce 1674 a v roce 1775 vyhořela.[18][19]
- Hřbitov s kaplí Panny Marie Růžencové. Hřbitov se rozkládá kolem místa, kde stával původní, částečně dřevěný kostel. Ten v roce 1775 vyhořel a na jeho místě stojí kaple Panny Marie, zbudovaná v novogotickém slohu. Strop je vyzdoben malbami náchodského malíře Františka Šrůtka z roku 1878. Hřbitov je ohraničen kamennou zdí, která byla opravena v roce 2009. Oprava byla financována z dotace Královéhradeckého kraje, daru nizozemské rodiny Verstappen a z rozpočtu obce Šonov. Vedle vstupní brány je márnice. Další branka ve zdi je směrem k bývalé faře.
- Šonovská kaplička je na úbočí Javořích hor naproti kostelu sv. Markéty. Kaple byla opravena v červnu a červenci roku 2014 nákladem obce Šonov, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a zemědělského družstva Šonov u Broumova. Celkové náklady činily 241 365 Kč.[20]
- Další kaple se nachází za jižní částí obce u cesty na horu Ptačí vrch.[21]
- Venkovská usedlost čp. 34[22]
- Venkovská usedlost čp. 158[23]
- Venkovská usedlost čp. 255[24]
Sochy a kříže
[editovat | editovat zdroj]- Pomník osvobození se nachází před budovou mateřské školy ve středu obce.[25]
- V obci a jejím okolí se nachází asi dvacet křížků a soch (databáze Drobné památky Broumovska jich uvádí 18[26])
- Pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1799[27]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svaté Markéty
-
Hasičská zbrojnice
-
Hřbitovní kaple Panny Marie
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 146.
- ↑ Šonov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 59.
- ↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945. Praha: Academia, 2016. 692 s. ISBN 978-80-200-2600-2. Kapitola 50 Šonov, s. 426.
- ↑ PLNÁ, Věra. Šonov – Kamenec [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ PLNÁ, Věra. Rudný vrch [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ PLNÁ, Věra. Vysoká skála [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ PLNÁ, Věra. Pseudosopka - Šonov [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ http://www.dsobroumovsko.cz/clenske-obce/sonov/
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Šonov [online]. 2006-02-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau): Kostel sv. Markéty, s. 295–301. Dále jen Cechner (1930).
- ↑ památka 36594/6-1897 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
- ↑ památka 28587/6-1898 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
- ↑ Cechner (1930), s. 294–302.
- ↑ 3009 kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ 3010 kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ památka 35529/6-1901 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
- ↑ památka 27345/6-1900 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
- ↑ památka 23843/6-1899 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
- ↑ Milan Lašťovka. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Drobné památky Broumovska : Šonov [online]. Collegium pro arte antiqua, 1999, rev. 2001 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online.
- ↑ MAXOVÁ, Ivana; ZAHRADNÍK, Pavel; NEJEDLÝ, Vratislav. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Náchod. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. 220 s. ISBN 80-86234-24-X. S. 163.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0.
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294–302.
- DIMTEROVÁ, Gertruda; KAHLEROVÁ, Hildegarda; KAHLER, Adolf. Obec Šonov. Forchheim: Heimatkreis Braunau 78 s. Dostupné online. Archivováno 20. 5. 2018 na Wayback Machine.
- KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1990. 148 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Šonov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Šonov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Šonov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)