1987

Demografický vývoj v Česku
1987
Střední stav obyvatel	10 348 834
Narození	131 469
Zemřelí	127 244
Přirozený přírůstek	3 677
Přírůstek stěhováním	2 721
Celkový přírůstek	6 398
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1987
	Doprava;
	1987 v loďstvech; 1987 v dopravě; 1987 v letectví;
	Kultura;
	1987 ve filmu; 1987 v hudbě; 1987 ve fotografii;
	Sport;
	1987 ve sportu;
	Společnost;
	← 1986 \| 1988 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 ► ►►

1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Události

Československo

4. ledna – V Československé televizi byl odvysílán první díl známého magazínu pro kutily Receptář nejen na neděli, který moderoval Přemek Podlaha. Vzhledem k masové oblibě chataření a chalupaření v době normalizace v kombinaci s chronickým nedostatkem potřebného vybavení pro kutily získal pořad již od svého počátku značnou popularitu.^[1]
Počátek února zahájena výstavba provozních objektů budoucí jaderné elektrárny Temelín^[2]
18. března – Na Staroměstském náměstí v Praze byla zahájena expedice Tatra kolem světa.
20. března – Předseda vlády České socialistické republiky a místopředseda vlády Československé socialistické republiky Josef Korčák požádal ze „zdravotních důvodů“ o uvolnění z obou funkcí. Prezident Gustáv Husák žádosti vyhověl. Na jeho místo byl na návrh ÚV KSČ jmenován Ladislav Adamec.^[3]
1. dubna – Byl zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby v Československu, a to pro území Středočeského kraje prostřednictvím vrtulníku Kryštof 01. Zpočátku byla služba provozována Leteckou správou Federálního ministerstva vnitra. Od 1. července zahájila provoz letecká záchranná služba také ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji za pomoci vrtulníků letecké společnosti Slov-Air. Zahájení provozu předcházela přípravná opatření – vybudování heliportů v objektech nemocnic (zpočátku Praha – FTN Krč, FN na Bulovce a KÚNZ Banská Bystrica), zajištění speciálního zdravotnického zařízení, vyškolení personálu a celková koordinace organizace systému. Zkušební provoz ve Středočeském kraji byl financován Českou státní pojišťovnou, na Slovensku pak Zdravotnou správou Stredoslovenského KNV a Slovenskou štátnou poisťovňou.^[4]
9.–11. dubna – Československo navštívil za značného zájmu veřejnosti generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. V souvislosti s návštěvou byla v československé společnosti patrná naděje v uvolnění režimu a ve vyšší uplatňování zásad Přestavby. K žádným výraznějším politickým změnám však nedošlo – nejvyšší sovětský představitel setrval v podpoře vládnoucího křídla KSČ, nedošlo ani k žádnému obratu v hodnocení událostí roku 1968.^[1]
4. května – Na sjezdu československých dramatických umělců vystoupil s relativně ostrým projevem k tématu Přestavby významný český herec Miloš Kopecký. Poukázal zejména na značný formalizmus v přístupu k proklamovaným společenským změnám. Hovořil o minimální obměně vedoucích politických pracovníků, pro něž byly jakékoliv výraznější změny nemyslitelné. Proto narážel na „umění včas odejít“, což bylo mířeno zejména vůči nejzkompromitovanějším představitelům režimu, jakými byli např. Vasil Biľak nebo Jan Fojtík. V projevu vznesl požadavek na zvýšení mravní a duchovní úrovně společnosti s důrazem na lidská práva, svobodu a toleranci.^[1]
18. července – Na nově vybudovaném Masarykově okruhu v Brně se uskutečnil první motocyklový závod.
22. července – V Bruselu byla zahájena jednání mezi představiteli Československé socialistické republiky a Evropského hospodářského společenství v otázkách vzájemné obchodní výměny. Cílem bylo rozšíření vývozu tradičních českých výrobků, jakými jsou např. porcelán, sklo nebo obuv, do států EHS.
13. září – Na zámku v Lánech uspořádali členové Charty 77 pietní akt k 50. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka.
15. září
- Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byl představen nový model automobilu vyráběný národním podnikem AZNP Mladá Boleslav – Škoda Favorit, který byl vyvinut ve spolupráci s italským studiem Bertone v Turíně. Vůz znamenal oproti doposud vyráběným modelům Škoda 120 značný pokrok – byla zmodernizována palubní deska, využito bylo podstatně atraktivnějšího designu. Nejvýraznější změnou bylo přesunutí motoru a poháněné nápravy do přední části vozu. Okamžitě po uvedení vozu na trh v roce 1988 se stal Favorit výrazně nedostatkovým zbožím.^[5]
- V lochotínském amfiteátru v Plzni se uskutečnil Mírový koncert uspořádaný na počest zavražděného švédského premiéra Olofa Palmeho. Na koncertě vystoupila velmi pestrá směsice hudebních umělců – na jedné straně například západoněmecká punková skupina Die Toten Hosen, nebo československá rocková skupina Stromboli, na druhé straně pak představitelé československého středního proudu – např. Dalibor Janda, nebo Michal David se skupinou Kroky Františka Janečka. Fanoušci „tvrdších“ druhů muziky vyprovokovaní exhibicí německých Toten Hosen poté s nelibostí „přivítali“ zpěváka Michala Davida, který zpíval hity z nového filmu Discopříběh, začali po něm házet kelímky od piva a štěrk a vypískali ho. Na základě těchto výtržností byl program koncertu pozměněn – další západoněmecká skupina podobného ražení již nevystoupila, výtržníci byli z koncertu vyvedeni a členové Toten Hosen byli vyhoštěni z Československa.^[1]^[6]
18. září – Představitelé opozičního hnutí Československá demokratická iniciativa zaslali jménem padesáti československých občanů poslancům Federálního shromáždění ČSSR dopis vyzývající k zahájení demokratizace politických i veřejných poměrů. Požadovali zrušení všeobecně uplatňovaných kádrových zásad řízení, odstranění cenzury a dezinterpretace „nepohodlných“ historických skutečností, zlepšení životního prostředí a propuštění politických vězňů.^[7]
12. listopadu – Na železničním přejezdu mezi stanicemi Nová Stráž a Zlatná na Ostrove v okr. Komárno došlo ke střetu čtyřvozového motorového osobního vlaku s nákladním vozem zn. Avia převážejícím potraviny. Vlaková souprava po nárazu vykolejila, přičemž se jeden z vagonů převrátil na bok do přilehlého močálu a rozdrtil 7 v něm cestujících lidí. Celkem si neštěstí vyžádalo 9 obětí.
3. prosince – Na zasedání vlády ČSSR byl schválen návrh zákona o sociálním zabezpečení. Provedené úpravy spočívaly v diferencovaném zvýšení všech důchodů s prohloubením principu zásluhovosti při vyměřování důchodů nových. Cílem opatření bylo posílení vlivu zásluh z doby pracovní aktivity na výši důchodu u pracujících se středními a vyššími výdělky. Vláda však zároveň podmínila přijetí tohoto opatření plněním plánovaného růstu národního důchodu a produktivity práce. Zákon vstoupil v platnost 1. října 1988.^[8]
8. prosince – Při příležitosti 7. výročí zastřelení Johna Lennona se na Velkopřevorském náměstí v Praze na Kampě sešlo vzpomínkové shromáždění asi pěti set mladých lidí. Účastníci zároveň vzpomněli památky Jana Palacha a Jana Zajíce. Shromáždění se konalo u zdi, na níž neznámý umělec již po Lennonově smrti v roce 1980 ztvárnil jeho portrét, a která se od té doby stala místem setkání svobodně smýšlejících Lennonových příznivců.^[9] Na místě pravidelně zasahovaly orgány Státní bezpečnosti. Před konáním shromáždění v roce 1987 zde byla instalována kamera. Setkání bylo následovně rozehnáno příslušníky bezpečnosti. Někteří účastníci byli zadrženi.^[7]
10. prosince – Na den lidských práv se na Staroměstském náměstí uskutečnila demonstrace asi dvou tisíc občanů na podporu opoziční iniciativy Charta 77. Celá akce probíhala pod dohledem několika set příslušníků Veřejné i Státní tajné bezpečnosti. Značné množství účastníků demonstrace bylo následovně vyslýcháno.
17.–18. prosince – Na sedmém zasedání ÚV KSČ došlo k velmi výrazné kádrové obměně ve vedení strany. Na funkci generálního tajemníka ÚV KSČ rezignoval Gustáv Husák a do čela strany byl na jeho návrh jednomyslně zvolen Miloš Jakeš. Gustáv Husák však nadále zůstal prezidentem ČSSR.

Svět

26. prosince 1986 – 4. ledna 1987 – Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji v Piešťanech.
4. ledna – Hokejisté Kanady a Sovětského svazu byli vyloučeni z juniorského mistrovství světa v Piešťanech kvůli hromadné rvačce rozpoutané během jejich vzájemného zápasu.
17. března – Americká fregata USS Stark (FFG 31) omylem zasažena dvěma protilodními raketami AM-39 Exocet odpálenými iráckou Mirage F-1
25. března – Papež Jan Pavel II. vydal encykliku Redemptoris Mater o blahoslavené Panně Marii v životě katolické církve.
11. dubna – 12. dubna proběhly Světové dny mládeže v Buenos Aires
9. květen – došlo ke srážce říčního parníku a vlečné lodi na čínské řece Jang-c’, při které zahynulo 100 lidí.^[10]
28. května – Německý letec Mathias Rust přistál s letounem Cessna 172 v centru Moskvy.
12. června – Americký prezident Ronald Reagan v projevu u Braniborské brány v Berlíně vyzval sovětského vůdce Michaila Gorbačova ke stržení Berlínské zdi.
11. července – počet lidí na Zemi překročil hranici 5 miliard
7. září – V Bonnu se setkali představitelé Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky Helmut Kohl a Erich Honecker.
16. září – byl přijat Montrealský protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu Země
18. listopadu – Při požáru ve stanici King's Cross londýnského metra zemřelo 31 lidi.
29. listopadu – Při teroristickém útoku na jihokorejské letadlo Boeing 707 na lince z Bagdádu do Soulu zahynulo všech 115 lidí na palubě.
Sovětský svaz se dostal za svůj ropný zlom.

Vědy a umění

Vznikl francouzský kreslený seriál Byl jednou jeden… život.
Byly vydány knihy Norské dřevo (Haruki Murakami) a Poutník – Mágův deník (Paulo Coelho).

Nobelova cena

Narození

Česko

05. ledna – Petr Janda, fotbalista
24. ledna – Marie Doležalová, herečka
04. února – Lucie Šafářová, tenistka
07. února – Martin Hanzal, hokejový hráč
11. února – Tereza Vlk Huříková, bikerka a silniční cyklistka
21. února – Tomáš Okleštěk, fotbalista
26. února – Slávek Král, cestovatel a dobrodruh
10. března – Vavřinec Hradilek, vodní slalomář a kajakář
19. března – Mikuláš Ferjenčík, politik
16. dubna – Přemek Forejt, šéfkuchař
25. dubna – Zuzana Schindlerová, chodkyně
28. dubna – Vladimír Svačina, hokejista
27. května – Martina Sáblíková, rychlobruslařka
30. května – Libor Hroza, vicemistr světa v lezení na rychlost
01. června – Veronika Khek Kubařová, herečka
08. června – Ben Cristovao, zpěvák
14. července – Michaela Hrbková, házenkářka
27. července – Arnošt Ceral, skateboardista
09. srpna – Štěpán Stráník, bouldrista
18. srpna – Zuzana Jandová, modelka
31. srpna – Ondřej Pavelec, hokejový brankář
11. září – Aleš Chmelař, ekonom
27. října – Michal Bárta, hokejista
03. listopadu – Dominik Halmoši, hokejista
06. prosince – Milan Kocourek, atlet
21. prosince – Marek Adamczyk, herec

Svět

09. ledna – Nicola Coughlanová, irská herečka
14. ledna – Olha Bežko, ukrajinská sportovní lezkyně
21. ledna
- Tariku Bekele, etiopský atlet
- Sun Šeng-nan, čínská tenistka
- Maša Zecová Peškiričová, slovinská tenistka
24. ledna – Wayne Hennessey, velšský fotbalový brankář
25. ledna – Maria Kirilenková, ruská tenistka
26. ledna – Sebastian Giovinco, italský fotbalista
30. ledna – Arda Turan, turecký fotbalista
01. února – Patrik Mráz, slovenský fotbalista
08. února – Carolina Kostnerová, italská krasobruslařka
09. února
- Magdalena Neunerová, německá biatlonistka
- Michael B. Jordan, americký herec
10. února – Frederiek Nolf, belgický cyklista († 5. února 2009)
11. února – Ellen van Dijková, nizozemská cyklistka
12. února – Jérémy Chardy, francouzský tenista
13. února – Martin Gründling, slovenský hokejista
21. února – Ashley Greene, americká herečka
23. února – Cukasa Umesaki, japonský fotbalista
26. února – Juraj Kucka, slovenský fotbalista
27. února – Juraj Piroska, slovenský fotbalista
01. března – Kesha, americká zpěvačka a skladatelka
05. března – Anna Čakvetadzeová, ruská tenistka
06. března – Mário Bližňák, slovenský hokejista
12. března – Jessica Hardyová, americká plavkyně
14. března – Aravane Rezaïová, francouzská tenistka
24. března
- Franziska Hildebrandová, německá biatlonistka
- Benjamin Savšek, slovinský vodní slalomář
27. března – Polina Gagarinová, ruská zpěvačka
02. dubna – Matthias Bachinger, německý tenista
03. dubna – Martyn Rooney, britský atlet
06. dubna – Robin Haase, nizozemský tenista
09. dubna – Jesse McCartney, americký zpěvák a herec
12. dubna – Brendon Urie, americký zpěvák
18. dubna – Rosie Huntington-Whiteleyová, britská modelka a herečka
19. dubna
- Maria Šarapovová, ruská tenistka
- Joe Hart, anglický fotbalový brankář
22. dubna – David Luiz, brazilský fotbalový obránce
29. dubna – Sara Erraniová, italská tenistka
01. května
- Šachar Pe'erová, izraelská tenistka
- Leonardo Bonucci, italský fotbalový obránce
02. května – Filip Filipović, srbský vodní pólista
04. května – Cesc Fàbregas, španělský fotbalista
13. května
- Marianne Vosová, nizozemská cyklistka
- Candice King, americká herečka
15. května
- Andy Murray, skotský tenista
- Leonardo Mayer, argentinský tenista
- Anaïs Bescondová, francouzská biatlonistka
22. května – Novak Djoković, srbský tenista
24. května – Fabio Fognini, italský tenista
27. května – Bella Heathcote, australská herečka
03. června – Lalaine Vergara-Paras, americká herečka a zpěvačka
11. června – Marsel İlhan, turecký tenista
13. června
- Alizée Dufraisse, francouzská sportovní lezkyně
- Marcin Lewandowski, polský atlet, běžec
16. června – Krasimir Anev, bulharský biatlonista
17. června – Ľuboš Kamenár, slovenský fotbalový brankář
20. června – Carsten Ball, australský tenista
22. června – František Janečko, slovenský běžec na lyžích
24. června – Lionel Messi, argentinský fotbalista
26. června – Samir Nasri, francouzsky fotbalista
28. června – Karin Knappová, italská tenistka
02. července – Ruslana Koršunovová, kazašská modelka († 28. června 2008)
03. července – Sebastian Vettel, německý pilot Formule 1
05. července – Alexander Kristoff, norský silniční cyklista
06. července – Kate Nash, britská zpěvačka
15. července – Kazujasu Minobe, japonský sportovní šermíř
17. července – Daniel Brands, německý tenista, Kirill Gotovcev ruský ragbista
18. července – Chloé Graftiaux, belgická sportovní lezkyně († 21. srpna 2010)
22. července – Andrej Golubjev, kazašský tenista
27. července – Marek Hamšík, slovenský fotbalový záložník
01. srpna
- Pavel Batušev, ruský horolezec
- Jakov Fak, chorvatský biatlonista
05. srpna – Benjamin Compaoré, francouzský atlet, trojskokan
07. srpna – Sidney Crosby, kanadský hokejista
13. srpna – Xenija Aleksejevová, ruská horolezkyně
19. srpna – Nico Hülkenberg, německý jezdec F1
24. srpna – Anže Kopitar, slovinský lední hokejista
28. srpna – Daigo Niši, japonský fotbalista
05. září – James Dasaolu, britský atlet
07. září – Evan Rachel Woodová, americká herečka
08. září
- Illja Marčenko, ukrajinský tenista
- Alexandre Bilodeau, kanadský akrobatický lyžař
09. září
- Andrea Petkovicová, německá tenistka
- Afrojack, nizozemský hudební producent a DJ
10. září - Lou Reed velšský rugbista
12. září – Jaroslava Švedovová, ruská tenistka
13. září – Cvetana Pironkovová, bulharská tenistka
14. září – Aok Sokunkanha, kambodžská zpěvačka
18. září – Voria Ghafouri, íránský fotbalista
20. září
- Gabriele Moroni, italský sportovní lezec
- Olga Savčuková, ukrajinská tenistka
- Alex Pullin, australský snowboarder a olympionik († 8. července 2020)
22. září
- Bojan Šaranov, srbský fotbalista
- Tom Felton, britský herec
25. září – Monica Niculescuová, rumunská tenistka
28. září – Hilary Duff, americká herečka a zpěvačka
29. září – Anaïs Demoustierová, francouzská herečka
30. září – Flora Duffyová, bermudská triatlonistka
01. října – Matthew Daddario, americký herec
07. října – Sam Querrey, americký tenista
08. října – Aja Hirano, japonská zpěvačka
12. října – Damiano Caruso, italský silniční cyklista
15. října – Jesse Levine, americký tenista
18. října – Zac Efron, americký herec, zpěvák a tanečník
23. října – Mikkel Hansen, dánský házenkář
26. října – Zena Cardmanová, americká geobioložka a astronautka
01. listopadu – Adam Ďurica, slovenský zpěvák a textař
02. listopadu
- Matej Beňuš, slovenský vodní slalomář
- Danny Munyao, zambijský fotbalista
03. listopadu
- Alla Kudrjavcevová, ruská tenistka
- Lukáš Lacko, slovenský tenista
06. listopadu – Ana Ivanovićová, srbská tenistka
09. listopadu – Mari Ederová, finská běžkyně na lyžích a biatlonistka
19. listopadu – Sílvia Solerová Espinosová, španělská tenistka
22. listopadu
- Igor Šemrinec, slovenský fotbalista
- Marouane Fellaini, belgický fotbalista
23. listopadu – Michal Chovan, slovenský hokejový a hokejbalový útočník
26. listopadu – Matthew Ebden, australský tenista
28. listopadu – Karen Gillanová, skotská herečka
02. prosince – Isaac Promise, nigerijský fotbalový útočník
07. prosince – Aaron Carter, americký rapper († 5. listopadu 2022)
19. prosince – Karim Benzema, francouzská fotbalový útočník
20. prosince – Emmanuel Ekpo, nigerijský fotbalový záložník
30. prosince – Thomaz Bellucci, brazilský tenista
31. prosince – Nemanja Nikolić, maďarský fotbalový útočník
0?
- Jevgenija Malamidová, ruská sportovní lezkyně
- Marija Tolokoninová, ruská horolezkyně
- Tamara Uldžabajevová, kazašská sportovním lezkyně

Úmrtí

Česko

06. ledna – Pavel Trost, jazykovědec a literární vědec (* 3. října 1907)
12. ledna – Zdeněk Kampf, herec (* 20. září 1920)
25. ledna – Emil Hlobil, hudební skladatel (* 11. října 1901)
29. ledna – Sláva Volný, redaktor Svobodné Evropy (* 11. srpna 1928)
12. února – František Kahuda, fyzik, pedagog a politik (* 3. ledna 1911)
13. února – Oldřich Okáč, filmový architekt (* 14. dubna 1925)
19. února – Milada Marešová, malířka a ilustrátorka (* 16. listopadu 1901)
01. března – Vilém Nový, československý politik (* 16. května 1904)
03. března
- Lubor Těhník, keramik, pedagog a designér (* 12. prosince 1926)
- Hana Vítová, herečka (* 24. ledna 1914)
05. března – Jiří Hronek, spisovatel a novinář (* 1. května 1905)
06. března – Alois Moravec, malíř, grafik, ilustrátor a pedagog (* 5. ledna 1899)
18. března – Stanislav Sůva, architekt (* 17. ledna 1912)
23. března – Vladimír Škacha, voják a příslušník výsadku Silver B (* 17. května 1920)
25. března – Gusta Fučíková, komunistická politička (* 28. srpna 1903)
04. dubna – Jana Obrovská, hudební skladatelka (* 13. září 1930)
27. dubna – Václav Kaňkovský, herec (* 16. října 1917)
06. května
- Stanislav Lusk, reprezentant ve veslování, olympijský vítěz (* 12. listopadu 1931)
- Karel Plicka, folklorista, hudebník, scenárista, režisér, kameraman a fotograf (* 14. října 1894)
10. května – Miroslav Venhoda, hudební skladatel a teoretik, dirigent (* 14. srpna 1915)
15. května – Bořivoj Lůžek, archivář a historik (* 21. dubna 1921)
17. května – Ota Dub, lékař a spisovatel (* 8. února 1909)
19. května – Miroslav Berka, klávesista a klavírista skupiny Olympic (* 22. října 1944)
20. května – Jan Kutálek, výtvarník, sochař-keramik (* 20. července 1917)
21. května – Marie Větrovská, sportovní gymnastka, stříbrná medaile na LOH 1936 (* 26. června 1912)
24. května – Josef Kostohryz, spisovatel a překladatel (* 25. prosince 1907)
06. června – Eduard Petiška, básník a romanopisec (* 14. května 1924)
08. června – Vladimír Lébl, muzikolog, divadelní a hudební publicista (* 6. února 1928)
11. června – Eduard Hofman, tvůrce animovaných filmů (* 16. května 1914)
12. června – Tomáš Švihovec, hokejový reprezentant (* 14. ledna 1900)
23. června – Rudolf Plajner, pedagog a skaut (* 5. dubna 1901)
27. června – František Šafránek, fotbalový reprezentant (* 2. ledna 1931)
02. července
- Josef Novák, malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, pedagog, fotograf (* 7. listopadu 1902)
- Václav Černý, literární vědec (* 26. března 1905)
05. července – Karel Steklý, herec, scenárista a režisér (* 9. října 1903)
07. července
- Milan Hegar, knižní grafik, typograf (* 8. května 1921)
- Bohuslav Tobiška, československý vojenský letec (* 22. ledna 1914)
- Josef Mach, herec, scenárista a režisér (* 25. února 1909)
16. července – Jaroslav Kovář mladší, architekt a kreslíř (* 21. září 1905)
03. srpna – Zdeněk Buchvaldek, herec, režisér a politik (* 15. ledna 1928)
06. srpna – Josef Hrabák, literární historik, teoretik a kritik (* 3. prosince 1912)
07. srpna – Bohumil Sekla, zakladatel české lékařské genetiky (* 16. května 1901)
11. srpna – Josef Šindelář, legionář a amatérský botanik Kladenska (* 28. února 1894)
14. srpna
- Zdenko Nováček, hudební teoretik a politik (* 16. srpna 1923)
- Vilém Sacher, generál a spisovatel (* 17. února 1907)
20. srpna – Filip Jánský, letec a spisovatel (* 4. září 1922)
30. srpna – Ivan Otto Mikšovič, skaut, novinář a spisovatel (* 2. října 1909)
02. září – Stanislav Vrbík, varhaník, hudební skladatel, spisovatel, básník a pedagog (* 8. června 1907)
09. září – Vratislav Mazák, biolog (* 22. června 1937)
11. září – Ladislav Stehlík, básník, spisovatel a malíř (* 26. června 1908)
26. září – Marie Brožová, filmová a divadelní herečka (* 14. září 1901)
27. září – Jan Sokol, architekt (* 25. května 1904)
30. září – Jaroslav Popelka, kněz a misionář (* 12. května 1917)
06. října – Ladislav Hájek, archeolog (* 10. února 1909)
10. října – Jaroslav Bouček, fotbalový reprezentant (* 13. listopadu 1912)
12. října – Bora Kříž, jazzový hudebník, multiinstrumentalista (* 6. července 1926)
19. října – Ervína Brokešová, houslistka (* 27. ledna 1900)
05. listopadu – Josef Kutík, spisovatel (* 5. dubna 1923)
12. listopadu – Václav Bednář, operní pěvec (* 20. prosince 1905)
17. listopadu – Vladimír Šustr, spisovatel (* 29. prosince 1913)
21. listopadu
- Ivan Jandl, dětský herec, držitel dětského Oscara (* 24. ledna 1937)
- Karel Raška, epidemiolog (* 17. listopadu 1909)
24. listopadu – Bohumír Lifka, knihovník, bibliofil, heraldik a archivář (* 24. března 1900)
30. listopadu – Josef Vrana, biskup a apoštolský administrátor olomoucké arcidiecéze (* 17. října 1905)
03. prosince – Metoděj Florian, grafik, řezbář a hudebník (* 6. prosince 1904)
08. prosince
- Josef Vacke, malíř (* 18. července 1907)
- Vladimír Tosek, publicista, překladatel a tlumočník (* 11. června 1919)
15. prosince – Bohumil Říha, spisovatel (* 27. února 1907)
21. prosince – Jaroslav Paur, malíř (* 25. července 1918)
22. prosince – Karel Houska, herec (* 15. října 1916)
23. prosince – Aleš Drvota, zpěvák (* 28. července 1954)

Svět

05. ledna – Margaret Laurenceová, kanadská spisovatelka (* 18. července 1926)
15. ledna – Mark Mitin, sovětský marxisticko-leninský filosof (* 5. července 1901)
18. ledna – Renato Guttuso, italský malíř (* 26. prosince 1911)
19. ledna – Lawrence Kohlberg, americký psycholog (* 25. října 1927)
25. ledna – Mihrişah Sultan, osmanská princezna (* 1. června 1916)
30. ledna – Roy Adzak, britský malíř, sochař, rytec a fotograf (* 14. února 1927)
02. února – Alistair MacLean, britský spisovatel (* 21. dubna 1922)
03. února – Ondrej Jariabek, slovenský herec (* 20. února 1908)
04. února – Carl Rogers, americký psycholog a psychoterapeut (* 8. ledna 1902)
14. února – Dmitrij Kabalevskij, ruský hudební skladatel, klavírista, hudební teoretik a pedagog (* 30. prosince 1904)
15. února – Andrej Sergejevič Někrasov, sovětský spisovatel (* 22. června 1907)
20. února – Lev Russov, ruský malíř (* 31. ledna 1926)
22. února – Andy Warhol americký malíř, grafik a filmový tvůrce (* 6. srpna 1928)
28. února – Anny Ondráková, herečka (* 15. května 1902)
13. března – Helmut Folwart, německý kněz, filozof, pedagog (* 16. září 1902)
16. března
- Johan Otto von Spreckelsen, dánský architekt (* 4. května 1929)
- Karol Cengel, slovenský preparátor (* 22. října 1915)
19. března – Louis de Broglie, francouzský kvantový fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 15. srpna 1892)
22. března – Joan Shawlee, americká filmová a televizní herečka (* 5. března 1926)
23. března – Július Tatár, slovenský filatelista, fotograf a amatérský entomolog (* 4. dubna 1898)
26. března
- Walter Abel, americký herec (* 6. června 1898)
- Georg Muche, německý malíř a architekt (* 8. května 1895)
28. března – Patrick Troughton, anglický herec (* 25. března 1920)
01. dubna – Henri Cochet, francouzský tenista (* 14. prosince 1901)
02. dubna – Buddy Rich, americký jazzový bubeník a kapelník (* 30. září 1917)
11. dubna
- Erskine Caldwell, americký spisovatel a novinář (* 17. prosince 1903)
- Primo Levi, italský spisovatel (* 31. července 1919)
15. dubna – Masatoši Nakajama, japonský karatista (* 13. dubna 1913)
17. dubna – Cornelius Van Til, nizozemský filozof a teolog (* 3. května 1895)
23. dubna – Mária Medvecká, slovenská malířka (* 11. září 1914)
27. dubna – Gioacchino Colombo, italský konstruktér (* 9. ledna 1903)
28. dubna – Emil Staiger, švýcarský germanista (* 8. února 1908)
30. dubna – Marc Aaronson, americký astronom (* 24. srpna 1950)
03. května
- Pavol Blaho, slovenský a exilový politik (* 14. června 1903)
- Dalida, francouzská zpěvačka (* 17. ledna 1933)
04. května – Paul Butterfield, americký bluesový zpěvák a hráč foukací harmoniku (* 17. prosince 1942)
12. května – Victor Feldman, britský jazzový klavírista a bubeník (* 7. dubna 1934)
13. května – Richard Ellmann, americký literární kritik a historik (* 15. března 1918)
14. května – Rita Hayworthová, americká tanečnice a herečka (* 17. října 1918)
17. května – Gunnar Myrdal, švédský ekonom a politik (* 6. prosince 1898)
18. května – Heðin Brú, faerský spisovatel (* 17. srpna 1901)
19. května – James Tiptree mladší, pseudonym americké spisovatelky (* 24. srpna 1915)
26. května – Jerucham Zeisel, izraelský politik a starosta města Haifa (* ? 1909)
27. května – John Howard Northrop, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 5. července 1891)
29. května – Charan Singh, indický premiér (* 23. prosince 1902)
02. června
- François Perroux, francouzský ekonom (* 19. prosince 1903)
- Andrés Segovia, španělský klasický kytarista a hudební pedagog. (* 21. února 1893)
- Anthony de Mello, indický kněz, psychoterapeut a spisovatel (* 4. září 1931)
- Fatimeh Pahlaví, íránská princezna (* 30. října 1928)
05. června – Natan Rapaport, americký sochař původem z Polska (* 7. listopadu 1911)
07. června – Tibor Frešo, slovenský skladatel a dirigent (* 20. listopadu 1918)
08. června – Gary Driscoll, americký Rhythm and bluesový a rockový bubeník (* 18. dubna 1946)
09. června – Monique Haasová, francouzská klavíristka (20. října 1909)
11. června – Adolf Gawalewicz, polský právník, spisovatel (* 2. září 1916)
12. června
- Paul Janes, německý fotbalista (* 11. března 1912)
- Tuvia Bielski, polský odbojář (* 8. května 1906)
13. června – Geraldine Page, americká divadelní a filmová herečka (* 22. listopadu 1924)
16. června – John Mikaelsson, švédský olympijský vítěz v chůzi na 10 kilometrů (* 6. prosince 1913)
18. června – Bruce Marshall, skotský spisovatel (* 24. června 1899)
19. června – Ian Donald, skotský gynekolog (* 27. prosince 1910)
22. června
- Fred Astaire, americký zpěvák, herec, choreograf a tanečník (* 10. května 1899)
- Raymond Ruyer, francouzský filosof (* 13. ledna 1902)
01. července – Snakefinger, britský hudebník a multiinstrumentalista (* 17. června 1949)
06. července – Jozef Čabelka, slovenský mikrometalurg (* 15. února 1910)
07. července – Tibor Frešo, slovenský operní dirigent a hudební skladatel (* 20. listopadu 1918)
09. července – Endre Vészi, maďarský spisovatel a novinář (* 19. října 1916)
014. července – William Stuart-Houston, nevlastní synovec Adolfa Hitlera (* 12. března 1911)
17. července
- Howard McGhee, americký jazzový trumpetista (* 6. března 1918)
- Kristjan Palusalu, estonský zápasník, olympionik (* 10. března 1908)
20. července – Dmitrij Danilovič Leljušenko, sovětský vojevůdce (* 2. listopadu 1901)
01. srpna – Pola Negri, americká herečka polského a slovenského původu (* 3. ledna 1897)
07. srpna – Nobusuke Kiši, japonský politik, ministr (* 13. listopadu 1896)
10. srpna – Casey Donovan, americký pornografický herec (* 2. listopadu 1943)
17. srpna – Rudolf Hess, německý nacistický politik (* 26. dubna 1894)
18. srpna – Erwin Schneider, rakouský horolezec a kartograf (* 13. dubna 1906)
23. srpna – Didier Pironi, francouzský automobilový závodník (* 26. března 1952)
25. srpna – Roger Houdet, francouzský politik (* 14. června 1899)
26. srpna – Georg Wittig, německý chemik, nositel Nobelovy ceny (* 16. června 1897)
27. srpna – Rudolf Uher, slovenský sochař (* 19. června 1913)
28. srpna – John Huston, americký filmový režisér, scenárista a herec (* 5. srpna 1906)
29. srpna – Lee Marvin, americký filmový herec (* 19. února 1924)
01. září – Gerhard Fieseler, německý stíhací pilot, konstruktér a výrobce letadel (* 15. dubna 1896)
3. září
- Viktor Někrasov, ruský spisovatel (* 17. června 1911)
- Morton Feldman, americký hudební skladatel (* 12. ledna 1926)
- Ferdinand Čapka, slovenský architekt (* 15. srpna 1905)
04. září – František Dibarbora, slovenský herec (* 19. listopadu 1916)
05. září – Wolfgang Fortner, německý hudební skladatel a pedagog (* 12. října 1907)
08. září – František Gibala, slovenský sochař (* 5. dubna 1912)
11. září – Peter Tosh, jamajský zpěvák, skladatel, kytarista (* 19. října 1944)
19. září – Einar Gerhardsen, norský premiér (* 10. května 1897)
21. září – Jaco Pastorius, jazzový a rockový baskytarista (* 1. prosince 1951)
22. září – Lajos Gogolák, maďarský historik (* 18. března 1910)
25. září
- Aba Kovner, izraelský básník, spisovatel a partyzánský vůdce (* 14. března 1918)
- Boris Pantělejmonovič Mirošničenko, sovětský diplomat a ekonom (* 30. května 1911)
26. září
- Herbert Tichy, rakouský spisovatel, geolog, novinář a horolezec (* 1. června 1912)
- Ethel Catherwoodová, kanadská olympijská vítězka ve skoku do výšky 1928 (* 28. dubna 1908)
03. října – Jean Anouilh, francouzský dramatik (* 23. června 1910)
08. října – Konstantinos Tsatsos, řecký prezident (* 1. července 1899)
09. října – William Parry Murphy, americký lékař, nositel Nobelovy ceny (* 6. února 1892)
15. října – Thomas Sankara, prezident Burkiny Faso (* 21. prosince 1949)
19. října – Jacqueline du Pré, anglická violoncellistka (* 26. ledna 1945)
20. října – Andrej Nikolajevič Kolmogorov, ruský matematik (* 25. dubna 1903)
22. října
- Lino Ventura, francouzsko-italský filmový herec (* 14. července 1919)
- Antonín Rakousko-Toskánský, rakouský arcivévoda a princ toskánský (* 20. března 1901)
29. října – Woody Herman, americký jazzový klarinetista (* 16. května 1913)
30. října – Joseph Campbell, americký srovnávací religionista (* 26. března 1904)
05. listopadu – Elimelech Rimalt, ministr komunikací Izraele (* 1. listopadu 1907)
09. listopadu – Johann Schalk, německý stíhač (* 19. září 1903)
13. listopadu – Július Gábriš, slovenský katolický biskup (* 5. prosince 1913)
14. listopadu – Jig'al Šilo, izraelský archeolog (* 6. července 1937)
15. listopadu – Ernő Goldfinger, architekt maďarského původu (* 11. listopadu 1902)
18. listopadu – Jacques Anquetil, legendární francouzský cyklista (* 8. ledna 1934)
21. listopadu – Georgij Jefimovič Peredělskij, sovětský maršál (* 7. dubna 1913)
22. listopadu – Plácido Domingo Ferrer, španělský operetní zpěvák-baryton (* 8. března 1907)
23. listopadu – Daniel Okáli, slovenský literární kritik, publicista a politik (* 9. března 1903)
26. listopadu – Joy Paul Guilford, americký psycholog (* 7. března 1897)
30. listopadu – Josef Zaricki, izraelský malíř (* 1. září 1881)
01. prosince – James Baldwin, americký prozaik a dramatik (* 2. srpna 1924)
02. prosince
- Jakov Borisovič Zeldovič, ruský fyzik (* 8. března 1914)
- Donn Fulton Eisele, americký astronaut (* 23. června 1930)
- Luis Federico Leloir, argentinský lékař a biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 6. září 1906)
04. prosince
- Arnold Lobel, americký spisovatel a ilustrátor (* 22. května 1933)
- Constantin Noica, rumunský filozof (* 12. července 1909)
10. prosince
- Giovanni Arpino, italský spisovatel (* 27. ledna 1927)
- Jascha Heifetz, litevský houslista (* 4. února 1901)
14. prosince – Květoslava Viestová, slovenská protifašistická bojovnice (* 6. listopadu 1899)
15. prosince – Ivo Lapenna, chorvatský profesor mezinárodního práva a dějin diplomacie a esperantista (* 5. listopadu 1909)
17. prosince
- Marguerite Yourcenarová, francouzská spisovatelka (* 8. června 1903)
- Bernard Jan Alfrink, kardinál, arcibiskup Utrechtu a nizozemský primas (* 5. července 1900)
- Arkadij Rajkin, sovětský komik (* 24. října 1911)
18. prosince – Warne Marsh, americký jazzový saxofonista (* 26. října 1927)
24. prosince – Joop den Uyl, nizozemský premiér (* 9. srpna 1919)
? – Jona Bogale, vůdcem etiopských Židů v Izraeli (* 1908)
? – Alberto Boscolo, italský historik (* 1919)

Hlava státu

Evropa:

Československo – Gustáv Husák
papež – Jan Pavel II.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Vyprávěj - iVysílání | Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
↑ JE Temelín – Historie, ČEZ
↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/3/21/1.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky zkušebního provozu letecké záchranné služby v ČSSR. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
↑ Před 25 lety vyjela Škoda Favorit. Vzpomínejte s námi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-09-13 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
↑ 17. září 2012 - Před 25 lety | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ ^a ^b 1987 | Demokratická revoluce 1989. www.89.usd.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/12/4/1.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
↑ Zdroj: http://nezapomente.cz/zobraz/kampa_vzpominka_lennon Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
↑ Sto lidí utonulo. S. 6. Rudé právo [online]. 1987-05-11 [cit. 2021-05-14]. Roč. 67, čís. 107, s. 6. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie 1987 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1987 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1987

Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1987
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1987
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 67 rok 1987

[Nejmenovaný-1-vyL-1-1] Vyprávěj - iVysílání | Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.

[2] JE Temelín – Historie, ČEZ

[3] Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/3/21/1.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.

[4] Výsledky zkušebního provozu letecké záchranné služby v ČSSR. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.

[5] Před 25 lety vyjela Škoda Favorit. Vzpomínejte s námi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-09-13 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.

[6] 17. září 2012 - Před 25 lety | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[revoluce-7] 1987 | Demokratická revoluce 1989. www.89.usd.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.

[8] Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/12/4/1.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.

[9] Zdroj: http://nezapomente.cz/zobraz/kampa_vzpominka_lennon Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.

[10] Sto lidí utonulo. S. 6. Rudé právo [online]. 1987-05-11 [cit. 2021-05-14]. Roč. 67, čís. 107, s. 6. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]