Bernardo Strozzi

Bernardo Strozzi; Il Cappuccino, Il Genovese
	Kázání sv. Jana Křtitele (1644)
Narození	asi 1581; Janov,; Janovská republika, Itálie
Úmrtí	2. srpna 1644; Benátky; Benátská republika
Povolání	malíř; mnich řádu kapucínů, kněz
Hnutí	janovské a benátské baroko
Významná díla	Sv. Jan Křtitel; Loutnista; Vanitas; Kuchařka
Mecenáš	Doriové
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernardo Strozzi, také Il Cappuccino, nebo Il Prete Genovese (kolem 1581^? Janov – 2. srpna 1644 Benátky) byl italský mnich řádu kapucínů a malíř-figuralista raného baroka; byl autorem oltářních obrazů, portrétů, žánrů, alegorických i mytologických scén, ale také zátiší.^[1] Bývá pokládán za zakladatele janovského a benátského baroka.

Život

Narodil se v rodině Pietra Strozziho a Ventury Pizzornové. Přesné datum jeho narození není známo. Otec chtěl ze syna mít kněze a učence. Bernardo se malířem začal učit v letech 1596-1598 u manýristického malíře Cesare Corteho a dále u Pietra Sorriho ze Sieny. V roce 1599 vstoupil do noviciátu kláštera kapucínů San Barnaba v rodném městě Janově. Začal již v klášteře malovat oltářní obrazy svatých a získal první veřejné zakázky na obrazy pro kostely v Rapallu a Borzoli. Po otcově smrti, roku 1608 nebo 1609 opustil klášter, aby uživil svou matku a žil jako světský kněz a dále maloval. Zpočátku žil v Campi, několik kilometrů od Borzoli. V roce 1610 žil Miláně v rodině španělského hraběte Andrey Manrique de Lara, pravděpodobně vyučoval děti malbě. Dále se v Janově učil od nizozemských malířů, kteří do města přicházeli za zakázkami (van Dyck, Rubens). V Benátkách se uplatnil jako portrétista (dvou dóžat, kardinálů, šlechty), malíř oltářních obrazů a fresek v knihovně Marciana při chrámu sv. Marka. Nedochoval se žádný portrét ani autoportrét Bernarda Strozziho, podle opakujících se tváří na jeho náboženských kompozicích se spekulovalo o identifikaci s některým vyobrazeným světcem. Podobizna krásné gambistky bývá pokládána za portrét jeho neteře Barbary Strozziové.

Bývá pokládán za zakladatele janovského a benátského baroka. Ovlivnil celou generaci svých pokračovatelů v Janově, Benátkách i ve Španělsku (Murillo).^[2] Jeho obrazy byly často kopírovány.

Dílo (výběr)

Oplakávání Krista, 1615-1617; Accademia ligustica, Janov
Zázrak svatého Didaka (Diega) z Alcantary, 1625, kostel Zvěstování (Chiesa della Santissima Annunziata), Levanto
Josef vykládá své sny, 1626
Loutnista, 1630–35, Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
Flétnista, 1624-25; Galleria di Palazzo Rosso, Janov
Tobiáš uzdravuje slepého otce, 1630, Ermitáž
Svatý biskup, San Gerardo Sagredo (?), 1633–35 Art Institute of Chicago
Zahradnice, Maison d'Art, Monaco
Kuchařka, 1625, Palazzo Rosso, Janov
Alegorie Víry, Naděje a Lásky v Novém světě, fresky, Palazzo Podestà, Janov
Básník Giulio Strozzi, Schlossmuseum, Güstrow
Peníz daně, po 1630, Muzeum krásných umění, Budapešť
Vanitas (Stará koketa), po 1630; Puškinovo muzeum, Moskva
Alegorie fámy, 1635–1636, Národní galerie (Londýn)
Setkání Eliazara a Rebeky u studny
Podobizna krásné gambistky, kolem 1640; Galerie starých mistrů, Drážďany; pravděpodobně portrét neteře Barbary Strozziové
Povolání svatého Matouše mezi apoštoly, Worcester Art museum
Portrét básníka Giula Strozziho, otce Barbary Strozziové
Svatý Vavřinec rozdává chrámový poklad chudým; 1640, kostel San Nicolo Tollentini, Benátky
Prorok Eliáš a žena ze Sarepty, asi 1640, Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)
Tři staré přadleny (Zlé sudičky), před 1644;^[3]
Zvěstování, 1644, Muzeum krásných umění, Budapešť

Galerie

Zázrak sv. Didaca z Alcantary
Flétnista, 1624-1625
Kuchařka
Tobiáš uzdravuje slepého otce, 1630
Loutnista, 1630–1635
Svatý biskup Gerardo Sagredo (?), 1633–35
Zahradnice
Básník Giulio Strozzi
Peníz daně, po 1630
Alegorie fámy, 1635–1636
Sv. Vavřinec rozdává chrámový poklad
Prorok Eliáš a žena ze Sarepty, asi 1640
Tři přadleny
Zvěstování, 1644
Vanitas (Stará koketa)

Odkazy

Reference

↑ Aukce Sotheby’s 1995
↑ BRIGSTOCKE, Hugh (ed.), Strozzi, Bernardo. The Oxford Companion to Western Art. Oxford Art Online. Oxford University Press. 2 February 2017
↑ námět pověsti použil o dvě století později ve své básni Heinrich Heine

Literatura

DANIEL, Ladislav: Benátčané,: malířství 17. a 18. století z českých a moravských sbírek : [výstava, Praha, Jízdárna Pražského hradu, 21. leden-27. duben 1997, Brno, Místodržitelský palác, 20. listopad 1997-16. březen 1998]
BRIGSTOCKE, Hugh (ed.), Strozzi, Bernardo. The Oxford Companion to Western Art. Oxford Art Online. Oxford University Press. 2 February 2017
SPICER Joaneth (ed.), Bernardo Strozzi: Master Painter of the Italian Baroque. Katalog výstavy. Walters Art Museum Baltimore, Baltimore 1995

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernardo Strozzi na Wikimedia Commons
Encyclopaedia britannica
Aukce Dorotheum 2002: Dva kartografové
Web gallery životopis

[1] Aukce Sotheby’s 1995

[2] BRIGSTOCKE, Hugh (ed.), Strozzi, Bernardo. The Oxford Companion to Western Art. Oxford Art Online. Oxford University Press. 2 February 2017

[3] ámět pověsti použil o dvě století později ve své básni Heinrich Heine

[1]

[2]

[3]