Bissau

Bissau ;
	Bissau
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	11°52′ s. š., 15°36′ z. d.
Časové pásmo	UTC±00:00
Stát	Guinea-Bissau
	Bissau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	77,5 km²
Počet obyvatel	492 004 (2015)
Správa
Vznik	1687
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bissau je hlavní a největší město Guineje-Bissau. Nachází se na pravém břehu řeky Geba při jejím ústí do Atlantského oceánu. Při posledním oficiálním sčítání lidu v roce 1991 zde bylo napočítáno přes 195 000 obyvatel, v roce 2015 se jejich počet odhadoval na 492 004.

Historie

Město založili Portugalci v roce 1687 jako opevněný přístav a obchodní centrum. V roce 1941 se stalo hlavním městem Portugalské Guineje.^[1] 24. září 1973 byla vyhlášena nezávislost Guineje-Bissau, ale Portugalci měli stále kontrolu nad některými regiony. Hlavním městem se proto stalo město Boe ve vnitrozemí. Po Karafiátové revoluci v roce 1974 Portugalsko uznalo 25. dubna téhož roku nezávislost země a Bissau se stalo hlavním městem nové republiky. Ve městě se každoročně koná velký karneval.

Bissau bylo dějištěm intenzivních bojů na začátku a na konci občanské války mezi Guineou-Bissau v letech 1998 a 1999.^[2] Velká část infrastruktury byla zničena a většina obyvatelstva uprchla. Po návratu míru se město vzpamatovalo, během sčítání lidu v roce 2009 zde žilo více než 25 % obyvatel země a bylo svědkem výstavby mnoha nových a zrekonstruovaných budov.^[3]

Dne 18. října 2023 došlo k celoměstskému výpadku proudu kvůli nezaplacenému účtu za elektřinu turecké energetické firmě Karpowership, který činil více než 15 milionů dolarů.^[4]

Ekonomika

Bissau je správní a vojenské centrum země, sídlem vzdělávacích institucí a významným námořním přístavem. Jediné mezinárodní letiště v Guineji-Bissau (Aeroporto Internacional Osvaldo Vieira) je 9 km severozápadně od centra města. Mezi hlavní produkty patří arašídy, dřevo, kopra, palmový olej a guma.

Velká část obyvatel žije pod hranicí chudoby.

Pamětihodnosti

Portugalská pevnost Fortaleza de São José da Amura z 18. století, ve které je mauzoleum Amílcara Cabrala (1924-1973), intelektuála a politického vůdce proti portugalským kolonistům.
Památník Pidjiguiti Memorial, připomínající stávku přístavních dělníků 3. srpna 1959
Guinea-Bissau National Arts Institute
Nový stadion a pláže

Mnoho městských budov bylo zničeno během občanské války v letech 1998-1999 včetně prezidentského paláce a francouzského kulturního centra.

Fotogalerie

Ministerstvo spravedlnosti
Parlament
Katedrála
Francouzské kulturní centrum
Pouliční život
Památník v centru města
Rozstřílený prezidentský palác po občanské válce (2010)
Hlavní pošta
Hlavní silnice mezi letištěm a parlamentem
Centrum města
Hotel Coimbra

Partnerská města

Reference

↑ A political chronology of Africa. Příprava vydání David Lea. London: Europa, 2001. 1 s. (Political chronologies of the world). Dostupné online. ISBN 978-1-85743-116-2.
↑ Database - Uppsala Conflict Data Program (UCDP). web.archive.org [online]. 2013-12-31 [cit. 2023-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-31.
↑ MENDY, Peter Michael Karibe; LOBBAN, Richard. Historical dictionary of the Republic of Guinea-Bissau. 4th ed. vyd. Lanham (Md.): Scarecrow Press (Historical dictionaries of Africa). ISBN 978-0-8108-5310-2, ISBN 978-0-8108-8027-6.
↑ Guinea-Bissau capital without power over unpaid bill to Turkey's Karpowership. www.bbc.com. 2023-10-18. Dostupné online [cit. 2023-12-08]. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bissau na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Bissau ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] A political chronology of Africa. Příprava vydání David Lea. London: Europa, 2001. 1 s. (Political chronologies of the world). Dostupné online. ISBN 978-1-85743-116-2.

[2] Database - Uppsala Conflict Data Program (UCDP). web.archive.org [online]. 2013-12-31 [cit. 2023-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-31.

[3] MENDY, Peter Michael Karibe; LOBBAN, Richard. Historical dictionary of the Republic of Guinea-Bissau. 4th ed. vyd. Lanham (Md.): Scarecrow Press (Historical dictionaries of Africa). ISBN 978-0-8108-5310-2, ISBN 978-0-8108-8027-6.

[4] Guinea-Bissau capital without power over unpaid bill to Turkey's Karpowership. www.bbc.com. 2023-10-18. Dostupné online [cit. 2023-12-08]. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

Hlavní města Afriky

Nezávislé státy	Abuja (Nigérie) • Akkra (Ghana) • Addis Abeba (Etiopie) • Alžír (Alžírsko) • Antananarivo (Madagaskar) • Asmara (Eritrea) • Bamako (Mali) • Bangui (Středoafrická republika) • Banjul (Gambie) • Bissau (Guinea-Bissau) • Brazzaville (Konžská republika) • Gitega (Burundi) • Chartúm (Súdán) • Dakar (Senegal) • Dodoma (Tanzanie) • Džibuti (Džibutsko) • Džuba (Jižní Súdán) • Freetown (Sierra Leone) • Gaborone (Botswana) • Harare (Zimbabwe) • Káhira (Egypt) • Kampala (Uganda) • Kigali (Rwanda) • Kinshasa (Konžská demokratická republika) • Konakry (Guinea) • Libreville (Gabon) • Lilongwe (Malawi) • Lomé (Togo) • Luanda (Angola) • Lusaka (Zambie) • Malabo (Rovníková Guinea) • Maputo (Mosambik) • Maseru (Lesotho) • Mbabane (Svazijsko) • Mogadišo (Somálsko) • Monrovia (Libérie) • Moroni (Komory) • N'Djamena (Čad) • Nairobi (Keňa) • Niamey (Niger) • Nuakšott (Mauritánie) • Ouagadougou (Burkina Faso) • Port Louis (Mauricius) • Porto Novo (Benin) • Praia (Kapverdy) • Pretorie (Jihoafrická republika) • Rabat (Maroko) • São Tomé (Svatý Tomáš a Princův ostrov) • Tripolis (Libye) • Tunis (Tunisko) • Victoria (Seychely) • Windhoek (Namibie) • Yamoussoukro (Pobřeží slonoviny) • Yaoundé (Kamerun)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Al-´Ajún (Západní Sahara) • Jamestown (Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha) • Mamoudzou (Mayotte) • Saint-Denis (Réunion)