Přeskočit na obsah

Giovanni Battista Martini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giovanni Battista Martini
Angelo Carescimbeni (1734-1781): Portrét skladatele
Angelo Carescimbeni (1734-1781): Portrét skladatele
Základní informace
Jinak zvanýPadre Martini
Narození24. dubna 1706
Bologna
Původitalský
Úmrtí3. srpna 1784
Bologna
Místo pohřbeníklášter sv. Františka
Povolánífrantiškánský mnich, skladatel, hudební teoretik a učenec
Členem skupinPhilharmonic Academy of Bologna
Arcadia
SídloCasa dei Martini
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Battista Martini, také známý jako Padre Martini, nebo Giambattista Martini (24. dubna 1706 Bologna – 3. srpna 1784 tamtéž) byl italský františkánský mnich, skladatel, hudební teoretik a učenec. Jeden z nejvýznamnějších hudebníků své doby.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Giovanni Battista Martini se narodil v Bologni, která v té době byla součástí Papežského státu. Jeho otec, Antonio Maria Martini, byl houslista a dal mu základy hry na housle a hudební teorie. Později se učil zpěvu a hře na cembalo u otce Pradieriho a kontrapunktu u Antonia Riccieriho a Giacoma Antonia Pertiho a mezi jeho učitele patřil také český skladatel Bohuslav Matěj Černohorský.[1] Klasické vzdělání získal od mnichů kláštera oratoriánů Jako ještě velmi mladý se v roce 1721 rozhodl vstoupit do kláštera františkánů San Francesco v Bologni. K plnění noviciátu byl poslán do kláštera v Lagu, kde také složil řádové sliby dne 11. září 1722.

Vrátil se zpět do rodného města, kde v devatenácti letech získal místo kapelníka v bazilice sv. Františka. Dále pokračoval ve studiu filosofie, matematiky i lékařství. Byl vášnivým sběratele hudební literatury. Shromáždil sbírku cca 17 000 svazků. Po jeho smrti získala část sbírky Císařská knihovna ve Vídni a část, která zůstala v Bologni, je uložena v Museo Internazionale della Musica (dříve Civico Museo Bibliografico Musicale).

Založil školu, ve které vyučoval skladbu v tradicích staré římské kompoziční školy. Martiniho věhlas přiváděl do Boloni mnoho předních evropských hudebníků, ať už pro radu nebo pro další studium. Mimo jiné u něj konzultoval i Leopold Mozart pokračující kariéru syna Wolfganga Amadea. Studovali u něj takoví skladatelé jako Johann Christian Bach, André Ernest Modeste Grétry, Niccolò Jommelli, Josef Mysliveček, Stanislao Mattei i Wolfgang Amadeus Mozart. V roce 1758 byl pozván, aby vyučoval také na Filharmonické akademii (Accademia Filarmonica di Bologna).

V posledních letech života byl Martini sužován řadou chorob. Trápilo ho astma, onemocnění močového měchýře a bolestivé rány na nohou, ale jeho práce tím do posledních chvil nebyla nijak ovlivněna. Dokončoval své životní dílo – čtvrtý svazek obsáhlých dějin hudby (Storia della Musica).

Zemřel v Bologni 3. října 1784 ve věku 78 let. Jeho pohřeb byl velkolepý. Requiem pro tuto příležitost zkomponoval Giovanni Zanotti.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Lettera famigliare intorno l'inondazione di Verona (1757)

Jevištní díla

[editovat | editovat zdroj]
Intermezza
  • Azione Teatrale (1726)
  • La Dirindina (libretto G. Gili, 1731)
  • L’impresario delle Canarie (libreto Pietro Metastasio, 1744)
  • Il maestro di musica (1746)
  • Don Chisciotte (1746)
Oratoria
  • L’assunzione di Salomone al trono d’Israello (libreto G. Melani, 1734)
  • S. Pietro (libreto G. Caluzzi, 1738)
  • S. Pietro (1739, odlišné od předchozího)
  • Il sacrificio d’Adamo (pouze náčrt)
  • Deposizione della Croce (ztraceno)

Chrámová hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • 12 messe a 4 voci e strumenti (včetně jednoho Requiem)
  • 2 messe a 8 voci e strumenti
  • 3 messe a 4 voci a cappella
  • 3 messe a 8 voci a cappella
  • 5 messe brevi a 8 voci e strumenti
  • 7 messe incomplete a 2-3 voci a cappella
  • 3 Kyrie
  • 2 Gloria
  • 12 Credo
  • 40 sezioni di Proprium Missae con strumenti
  • 101 introiti
  • 25 graduali
  • 26 offertori
  • 32 communiones a cappella
  • 54 Responsoria Hebdomadae Sanctae
  • 198 salmi con strumenti (51 a doppio coro)
  • 26 Magnificat
  • 5 Nune dimittis
  • 2 Te Deum
  • 9 Cantate spirituali a solo con strumenti;

mnoho drobných církevních skladeb (antifony, litanie, moteta apod.)

Instrumentální hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Diverse sinfonie per organici vari
  • Concerto per oboe , cello e archi
  • 6 concerti per cembalo e archi
  • Concerto per violino e archi
  • Concerto per cello e archi
  • Concerto per pianoforte e archi
  • Sonate: per cello, per 2 flauti, per violino e 4 trombe

Publikovaná díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Litaniae anitque Antlphonae, op. I (Bologna, 1734)
  • 12 Sonate d'intavolatura per l’organo e il cembalo (Amsterdam, 1742);
  • 6 Sonate per l'organo e il cembalo (Bologna, 1747);
  • Duetti da camera a diverse voci (Bologna, 1763);
  • 52 canoni a 2-4 voci (Venezia)

Vědecké práce

[editovat | editovat zdroj]
  • Attestati in difesa del Sig. D. Jacopo Antonio Arrighi, maestro di cappella della Cattedrale di Cremona (1746)
  • Regola degli organisti per accompagnare il canto fermo (1756)
  • Storia della Musica (3 vol., 1757-81)
  • Dissertatio de usu progressionis geometriae in musica (1767)
  • Compendio della teoria de’ numeri per uso del musico (1769)
  • Saggio fondamentale pratico di contrappunto sopra il canto fermo (1774-75)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 591. schůzka: Magister musicae, aneb Padre Boemo, čili Český Bach. Dvojka [online]. 2013-04-13 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Giovanni_Battista_Martini&oldid=21957037“